Máme za sebou první oficiální WitcherCon, u kterého se nemůžu zbavit toho jediného dojmu: Všechno to byla pouze propagace seriálu, který byl oddanými fanoušky přijat velice chladně a odmítavě. Na druhou stranu ti, kteří nečetli knihy a případně ani nehráli hry, si jej okamžitě velice oblíbili a nemohou se dočkat další série. Jak tedy máme WitcherCon vůbec brát?
Už od prvních minut bylo jasné, že jde především o seriál. Několikrát bylo oznámeno, že se žádných pořádných novinek ze světa her nedočkáme. O to více bylo vlastně překvapující, kdy jsme zjistil, že do hry přibude zdarma nové DLC rozšíření inspirované seriálem. O tom, že o něm ale vlastně nevíme nic, jsme vás informovali zde. Naopak jsme mohli vidět teaser na druhou sérii a teaser na animovaný film The Witcher: Nightmare of the Wolf.
Americká propagace seriálu
Jak jsem již zmínil, seriál byl oddanými fanoušky knih i her přijat velice chladně. Přesto jsem byl velmi zvědavý na úvodní panel, kde jsme mohli vidět Paula Bulliona (Lamberta), Mimî M. Khayisu (Fringilli Vigo), Anyu Chalotru (Yennefer), Freyu Allan (princeznu Ciri) a režisérku samotného seriálu Lauren Schmidt Hissrich.
Tak nějak jsem očekával, že budou všechna děvčata a náš nový Lambert sdílet svoje pocity z natáčení, informace o svých postavách, jak vlastně se ve svých postavách vyznají a jaký smysl a význam to pro ně má. O to více mě překvapilo, že jsme se vlastně nic z toho nedozvěděli a všichni pořád jenom mluvili o vztahu Ciri a Geralta. Jak ale mohou nyní mít Ciri a Geralt nějaký vztah, když se vlastně neznají? Nikdy se nesetkali a nyní se tu všichni opírají o onen „zákon překvapení“.
Zbytek panelu nebyl moc zajímavý a pro služebně starší fanoušky mohl být přímo zklamáním. Všichni herci sice dokázali předstírat, že tak nějak něco o svých postavách ví, nebo se o ně nějak více zajímají, povrchnost ale byla zdrcující. Moment, ve kterém se Paul Bullion zmiňuje o tom, že si hrozně užil natáčení boje proti Lešijovi naznačuje, že už jde skutečně spíše o netflixovského Zaklínače. Na Kaer Morhen se během knih nikdo s Lešijem nesetkal, nemluvě o tom, že by během tohoto boje zemřel Eskel (což bylo pro seriál potvrzeno).
Joey Batey jako Marigold neustále v roli
Během WitcherConu jsem čekal, že když už tu máme představitele Marigolda, tak se aspoň dozvíme něco více o jeho postavě nebo něco víc o tom, jak se sám herec ohledně své role cítí. Mezitím jsme si mohli vidět především jakousi zvláštní estrádu, ve které Batey říká jeden vtip za druhým, místo toho, aby se jakkoliv pořádně vyjádřil. Jasně, rozumím tomu, prostě jednou hraje sukničkáře a komedianta, tak proč by se i během WitcherConu choval jinak?
Aspoň jsme mohli vidět jeho nový kostým a zjistili, že nás pravděpodobně čeká pořádná nová písnička, kterou si budeme všichni povinně broukat, podobně jako Toss a Coin to Your Witcher.
No a pak se objevují zástupci CD Projektu
Nemohl jsem se zbavit toho pocitu, že ve chvíli, kdy se objevili herní quest-designéři Błażej Augustynek a Phillip Weber, celý WitcherCon začal najednou dávat více smysl. Možná to také bylo tím, že oba dva jsou Poláci a ke knižní předloze mají obrovský vztah, což šlo slyšet i z jejich výpovědí.
Velice mě potěšilo, že se snažili udělat příběh hry přesně takový, jak si představovali, že by ji udělal sám Andrzej Sapkowski. Což se jim povedlo. Od knižní předlohy se dokázali odrazit a vytvořit skvěle udělanou příběhovou hru plnou úkolů a možností volby, za to můžeme pouze smeknout klobouček. Jednoduše řečeno, zpověď těchto dvou tvůrců mi dala snad tu nejlepší část celého WitcherConu, až mě mrzelo, že tihle dva si nepovídali déle a neřekli nám toho více.
Tvůrci nostalgicky vzpomínají
Konečně jsme se dočkali i pasáže, kdy se objevili další herní tvůrci: Adam Badowski, Lucjan Więcek, Borys Pugacz-Muraszkiewicz, Krzysztof Krzyscin, Marcin Blacha a Michał Platkow-Gilewski. Všichni ti původní, kteří nechali vzniknout celou první hru, která otevřela svět zaklínače. Mohli jsme být přítomni jejich vzpomínání na první cinematic i na to, jak vypadala vlastně první skutečná pracovna CD Projektu RED, tedy malý skromný kamrlík, kde vlastně nic nebylo.
Zajímavá byla i vzpomínka na to, jak se dozvěděli, že kopii druhé hry budou předávat tehdejšímu americkému prezidentu Baracku Obamovi, i na to, jak moc pro ně znamenalo, že jejich hra se dostala k prakticky nejmocnějšímu muži světa. Tenhle panel rozhodně stojí za to, především pokud máte rádi informace o Geraltovi ve vaně, o tom, jak se vlastně originálně dabovaly postavy nebo o tom, co pro vývojáře znamenal onen cinematic, ve kterém se Geralt na oslavě loučí se všemi fanoušky.
Krátká hra Geralt of T-Rivia
V této hře se utkali dva týmy. V jednom z nich byla režisérka seriálu Lauren Schmidt Hissrich a Błażej Augustynek, v druhém autor prequelu The Witcher: Blood Origin Declan de Barra a Philipp Weber. Upřímně od této hry jsem nečekal tak nějak vůbec nic. Mohl jsem tak být aspoň velice mile překvapený, jak bylo všechno vedeno.
Padlo několik základních otázek: jaké přezdívky má Geralt z Rivie, kdo udělal Geraltovi jizvu nad levým okem, co je Rhwydwaith Carthion, jaké monstrum je na obrázku atd. Velice mě překvapil Declan de Barra, který svým komediálním a uvolněným přístupem dokázal tak nějak koordinovat celou hru a převedl klasické hádání do zábavné formy. Samozřejmě nepřekvapí, že polští tvůrci měli informační „náskok“ před americkými.
Konečně teaser na Nigthmare of the Wolf
Plánovaný animovaný film Nightmare of the Wolf by měl být ukázkou temné minulosti zaklínačů, ale měl by i ukázat Vesemira jako toho nejlepšího zaklínače. Co z tak krátkého teaseru uhádnout? Vidíme v něm Kaer Morhen ještě jako kompletní zaklínačskou školu, precizní moderní animaci a také zbytečné placaté zaklínačské medailony.
Nedá ale předem říct, jak tento snímek celý dopadne. Já jsem velký fanoušek anime i Zaklínače, takže mě toto propojení celkem dostává do euforie. Nicméně z toho, co nám bylo ukázáno a představeno, si tak nějak nejsem pořádně jistý, co všechno tento film obsáhne. Každopádně to hlavní je, že známe datum vydání, které je 23. 8. 2021, takže onen výsledek velice brzy zjistíme. Navíc vyjde určitě ještě jeden pořádný trailer.
Na rozhovor s Henrym Cavillem se všichni těšili
Henry Cavill (Muž z oceli, Zaklínač), je prostě král všech nerdů. Rozhovor s ním byl naprosto parádní, ale to se asi dalo předem očekávat. Henry během rozhovoru dokázal, že pro něj Zaklínač není pouze nějakým dílem, ale že je to pro něj srdcovka, stejně jako pro všechny ostatní hráče a fanoušky.
Rozhovor byl prostě takový ten pomyslný strop prvního WitcherConu, nezklamal, neuvěřitelně nadchl a ukázal, že Henry Cavill je tahounem celého seriálu. Přeci jen rozhovor s ním samotným trval třetinu samotné události.
Teaser na druhou sérii spíš rozhodil
Když se vaše největší obavy stanou skutečností. Vidíte trailer na druhou sérii a říkáte si, nemůžeš to srovnávat s knížkama, prosím, nesrovnávej to s knížkama, nesmíš to udělat, zkazíš si to. No a uplyne 30 vteřin ukázky, dostanete se na Kaer Morhen, otevře se brána do hodovní síně a vy to prostě vidíte. Samozřejmě víte, že tam bude Vesemir, Coen, Lambert a Eskel. Najednou těch týpků tam je ale šest? Absolutně netuším, kdo jsou ty postavy, co tam sedí navíc, stejně jako netuším, proč po Geraltovi tak hrozně skočil Lambert.
Eskel kouká na Ciri jako ten největší úchyl pod sluncem, herečka Ciri dokáže mít snad ten nejudivenější výraz na světě, jakože: absolutně nevím, o co jde. Zvuk Lešije, (který tam je stále pro mě z neznámých důvodů) a pak přišla aspoň ta jedna krátká vteřina radosti. Skutečně se nejspíš dočkáme zpracování povídky Zrnko pravdy, to je takové to krásné světýlko na konci tunelu.
Zbytek snad nestojí ani tak nějak moc na řeč, snad jen je skutečně nutné zdůraznit, že už nejspíš nepůjde o adaptaci knižních povídek, ale bude to spíše netflixovský Zaklínač. Ostatně, koukněte na trailer a posuďte samy.
Jak tedy lze hodnotit první WitcherCon?
Nezmínil jsem samozřejmě všechno, dočkali jsme se pár reklam na Gwent: Witcher Card Game, mohli jsme vidět krásnou hudební vložku, během které zazněly písně z her, a dozvěděli jsme se, jak se tvoří figurky do světa Zaklínače. Viděli jsme také, jak se připravují seriáloví kaskadéři nebo jak probíhalo tvoření zbraní pro seriál (nebyla zmíněna armáda falusů, což mě stále mrzí).
Pocit, že jde o obrovskou reklamu na Netflix, mě bohužel neopustil. Samozřejmě CD Projekt RED tam měl svoje panely a svoje lidi, ale skutečně byl cítit tak obrovský rozdíl mezi těmi, kteří jsou fanoušci předlohy a těmi, kteří se rozhodli z tohoto úspěšného projektu pouze ždímat peníze. Ostatně i rozdělené panely ukazují, že CD Projekt RED, tam prostě byl jenom proto, aby tam byl.
I tak ale nelze hodnotit celý con vyloženě negativně. Naopak si myslím, že pro následující léta má obrovský potenciál a pokud bude časem i více než jenom online seancí, mohl by slavit stejně velký úspěch, jako například BlizzCon. Samozřejmě se bude muset také trošku rozšířit, ale zase naopak proč ne.
