Recenze Atomic Heart bez skrupulí

Atomic Heart je hrou která od prvního oznámení v roce 2018 vyvolávala kontroverzní názory a dohady mezi hráči. Hrou která byla původně považována za podvod a falešnou reklamu. Hrou která i po svém vydání vzbuzuje nenávist a kontroverzi díky aktuální situaci na Ukrajině.

Je to ale něco, co bychom měli brát při psaní recenze v potaz? Je Atomic Heart hrou, která by měla být odsouzena jen na základě aktuálních problémů ve světě? Ne. Recenzenti po celém světě by se měli konečně naučit odlišovat autora od díla stejně jako se mělo stát u “nenáviděného” a zároveň milovaného Hogwarts Legacy. A tahle recenze Atomic Heart přesně tohle udělá. Připravte se však na “lehké” spoilery.

Vraťme se tedy na začátek. Je to skoro 5 let od doby co vyšel první trailer Atomic Heart. Pamatuji si jak jsem seděl a v šoku sledoval, co se to děje na mé obrazovce. Takhle unikátní “estetické” cítění jsem totiž v žádné jiné hře ještě neviděl. Celé by se to vlastně dalo popsat jedním anglickým slovíčkem “creepy”, které atmosféru traileru vystihuje naprosto přesně.

Když se na něj podívám zpětně, vzpomenu si i na ty diskuze, které se vedli v různých herních skupinách. Většina hráčů si myslela, že se jedná o podvod. Hra od ruského studia s takhle “realistickou” grafikou a brutální atmosférou? Není možná. O to pozitivnější je, kolik se toho z původního traileru dostalo do finální hry. A nemluvím jen o assetech, robotech a jiných prvcích, ale i o samotném tónu a stylizaci celé hry.

Prolog

Není tedy žádným překvapením, že Atomic Heart vytváří už v prvních minutách sakra dobrý první dojem. Pomáhá tomu i úvodní scéna v které proplouváte vodním kanálem a sledujete masivní národní oslavy se stovkami postav a robotů všude okolo. Celá scéna mi tak trošku připomíná mé brzké dětství a atmosféru v naší zemi mezi 89 až 93 rokem (tedy až na ty roboty). Stejný styl budov, oblečení, nábytku, kočárků a dalších dělá prostě své.

Celý prolog hry je tak vlastně víc než povedený ve všech ohledech. Seznámíme se s hlavními postavami, prostředím, ale i našim agentem P-3. V jeho roli budeme řešit puzzly a bojovat s roboty a dalšími nemechanickými nepřáteli po zbytek hry. Celý prolog vám zabere zhruba 3 hodiny a pak jste vypuštěni do masivního otevřeného světa alternativní USSR.

Open world

To nejdůležitější co vás v něm čeká jsou základny ukryté skrz naskrz celou mapou. Ty jsou prakticky “dungeonem”, který je plný hádanek, puzzlů, nepřátel, ale i odměň, materiálů a blueprintů (které potřebujete k tvorbě zbraní masivního ničení). Pro některé však může být překvapením, že jen nalezení, odemknutí a vstoupení do takové základny je výzvou samo o sobě. Nenajdete tu totiž žádné stopy a návody jak se do základen dostat (pokud tedy nečtete emaily a další důležité dokumenty, které se válí všude okolo). To, co najdete je konstantní hromada nepřátel za vašim zadkem. A čím víc jich zabijete, tím víc jich bude všude okolo. Pozitivní však je, že po odhalení a průzkumu každé základny jsem byl odměněn vším po čem mé srdce toužilo. Nelitoval jsem ani sekundy.

Příběh

Kde jsem obdivuhodně strávil méně času, než jsem plánoval byl svět mimo základny. Neustálé hordy nepřátel mě v určitých chvílích rušili u průzkumu natolik, že jsem se raději utekl schovat do příběhových misí. Ty se obdivuhodně odehrávali více lineárně, než by mě napadlo a hra tak působila jako dva v jednom. Nebylo to však na škodu, protože ony “lineární” mise jsou prošpikovány hromadou překvapivých zvratů a kvalitně zpracovaných scén.

Příběh je celkově jedním z největších pozitiv téhle hry (až na konec, kdy bych ocenil třetí možnost). O to více, když ho hrajete s ruským dabingem. Ten anglický je totiž tak trošku parodií na sebe sama. Je to vlastně jak koukat na anime v angličtině a to se nikdy, nikdy nedělá! Ano pokud neumíte rusky, je potřeba sledovat titulky, ale za ten absolutně dokonalý dabing P-3 to stojí. Taky nesmím zapomenout na skvěle napsané postavy a hlavně na upozornění, že nic v téhle hře není tak jak vypadá (přeberte si sami až budete hrát).

Interaktivita, skilly a další …

V Atomic Heart vás čeká kromě skvělého příběhu a tuny robotů i hromada powerupů a modifikací pro vaše zbraně. Interakce se světem samotným je však značně omezená. Můžete využít kamery, stříkat polymerový gel či deaktivovat všechny roboty v zóně, ale stejně nakonec zvolíte starý dobrý masakr s brokovnicí, sekerou a schopnostmi.

Jejich využití podporuje i inovace žánrových mechanik. Není tu žádná mana, která by vás omezovala. Najdete tu jen klasický cooldown vašich schopností a zásobník energie (té elektrické) pro jednu z vašich zbraní. Energii navíc dobíjíte tím, že mlátíte nepřátele melee zbraněmi v kombinaci s elektrickými a mrazícími schopnostmi. Dále tu máte samozřejmě klasický arzenál zbraní, které si můžete upravovat co hrdlo ráčí. To nejlepší na tom ale je, že cokoliv můžete rozebrat a dostanete zpět všechny díly! Ano je to tak “VŠECHNY”!

Soubojový systém

Jak už jsem zmínil někde výše, souboje jsou opravdu zábavné. Je tu dostatek různých nepřátel a s tím spjatých likvidačních mechanik. Každého nepřítele můžete prakticky usmažit, zmrazit nebo vyhodit do vzduchu a následně rozplácnout o zem. Zbraně jsou dostatečně silné jak palné tak melee a tak si jich užijete přehršel. To co mi trošku chybělo byla akorát tak motorová pila, ale to už jsme u jiné hry…

Optimalizace a bugy

Atomic Heart mi jelo ve FullHD (1920×1080) konstantně nad 120 fps a to na ATOMIC nastavení (nejvyšší). Grafiku mám RX6800 XT a nezaznamenal jsem žádné problémy. Sem tam jsem však narazil na pár bugů, kvůli kterým jsem musel resetovat hru nebo počkat na day 1 a 2 aktualizaci. Naštěstí se nejednalo o nic vyloženě gamebreaking co by vývojáři rychle neopravili.

Celkově vzato je pro mě Atomic Heart zatraceně dobrou hrou, která si zaslouží vaši pozornost. Nepleťte sem politiku. Neřešte koho podporujete zakoupením. Prostě se bavte a užijte si kvalitní hru se skvělým příběhem!

PS: “Pokud si myslíte, že vás ve hře nic nemůže jen tak překvapit, jste vedle jak ta jedle. Nás například překvapila upgradovací mašina, která se nás pokusila znásilnit s hláškou “Got a sword? A massive sword?! Thrust it deep into my socket so I can make it sturdier and sharper! Oh yeah deeper! Deeper! Did you enjoy it big guy?!”