Není „punk“ jako kyberpunk

Kyberpunkový žánr teď vládne hernímu světu a není se čemu divit. V minulém roce vyšlo hned několik zajímavých her, které do něj spadají. Nejznámější z nich je samozřejmě Cyberpunk 2077, ale mimo ten tu máme ještě třeba Ghostrunner, Cloudpunk, Sense: A Cyberpunk Ghost Story a pár dalších.

Původní kyberpunk je mnohem starší. Jako oficiální sci-fi subžánr vznikal v 60.–70. letech minulého století, ale jeho předchůdce můžeme najít ještě dříve např. v Čapkově slavném dramatu R.U.R. Kyberpunk by se dal zjednodušeně popsat jako určitá vize dystopie, která se odehrává někde v budoucnosti plné závratných vynálezů. „Punk“ představuje tu dystopickou část a konflikt jedince s tvrdou realitou svého světa. „Kyber“ může znamenat prakticky cokoliv, co nějak souvisí s umělou inteligencí, kyberprostorem, velkým technologickým pokrokem a odehráváním se v budoucnosti. Také určuje estetickou podobu světa a jeho obyvatel a kultury.

Podoby kyberpunku

Od dob jeho vzniku se objevilo mnoho různých typů punků. Některé z nich jsou jen odvozeniny, které pouze upřesňují konkrétní podobu „kyber“ části. V tomto případě záleží jen na autorovi, jak si svůj punk nazve, nicméně se stále bude jednat o kyberpunk. Připravila jsem si pro vás ty nejzajímavější z nich:

Nanopunk

Budoucnost tu patří nanotechnologiím. Je jedno, jestli lidem v těle proudí nanoboti, kteří dokáží posunout limity lidského těla a simulovat imunitní systém, nebo je tkáň nahrazena syntetickým materiálem vyrobeným pomocí nanotechnologie. Nanoboti oplývají téměř neomezenými možnostmi. Lze z nich vyrobit cokoliv s velmi vysokou odolností a se schopností se opravit a vylepšit. Zároveň nad lidstvem stále visí Damoklův meč hrozící vzpourou umělé inteligence. Nejvíce se nanopunku blíží hry Crysis a Deus Ex.

Biopunk

Hlavní roli hraje genetické inženýrství, klonování a eugenika. V laboratořích se pěstují orgány, vznikají chiméry a další hybridi. Jsou vyvíjena různá séra, hormony a chemické látky, díky kterým lidé získávají nesmrtelnost, super schopnosti, anebo vypadají jako předžvýkaný karbanátek. V tomto subžánru často tělo a stroj znamenají totéž, takže i technika má svůj organický život a v horších případech je krmena biomasou. V ještě extrémnějších případech je úplně všechno tvořeno/potaženo živou tkání. Dobrou představu biopunku získáte ze slavných děl H. R. Gigera. Hry, které se dají zařadit do tohoto žánru, jsou Dark Seed (přímo inspirované Gigerem), Bioshock, Scorn, Final Fantasy IV a s přimhouřením očí i Bloodborne.

Scrappunk

Jedná se spíš o post-apokalyptické prostředí, které často vypadá jako jedna velká skládka v pustině, nejlépe v poušti. Lidí přežilo jen málo a to málo žije rozdělené v malých společnostech (čti ganzích), které živoří v rozpadajících se troskách bývalé civilizace. Zoufalost a zkaženost lidí i prostředí podtrhuje všude nacházející se rez, šrot a špína. Dřív než kulka vás spíš zabije tetanus a sněť. Obyvatelé tohoto universa se rádi oblékají jako na motorkářský sraz nebo BDSM akci. Nevadí, že jste se už třeba dva měsíce nemyli, protože zdroje vody jsou omezené. Hlavní je vypadat stylově. Nejlépe tento punk představuje Mad Max, Borderlands a někdy i Fallout.

Solarpunk

Vznikl poměrně nedávno a jedná se spíš o kuriozitu než o plně uznávaný punk. Jde o protiklad kyberpunku. Lidé žijí v mírumilovné společnosti, která žije výhradně z obnovitelných zdrojů, především ze solární energie. Všechno je krásné, zelené a modré. Zlé a chtivé korporace jsou zničeny a zakázány. Ze světa se stala rajská zahrada bez jediného obláčku emisí. V podstatě se nám tady ten „punk“ nějak ztrácí. Řekněme, že v tomto univerzu je všechno tak neuvěřitelně moc eko, až je to punkové. Kvůli zatím nepříliš velké popularitě neexistují čistě solarpunkové hry nebo vlastně cokoliv jiného. Zatím se jedná spíš o estetické vyjádření optimistické budoucnosti, které se možná časem ujme více.

Samostatné punky

Po vzoru kyberpunku začaly vznikat další podobné subžánry, které se však vydaly vlastní cestou a místo budoucnosti se spíš inspirovaly minulostí. Během let jich vzniklo docela dost. Některé z nich jsou v popkultuře hodně známé a všeobecně přijímané a některé se objevily jen jako zajímavá inspirace a heslo na internetu.

Steampunk

Po kyberpunku je to druhý nejpopulárnější punk žánr. Své obdivovatele si získal na poli sci-fi i fantasy. Prvky těchto dvou žánrů se tu nádherně prolínají a dávají vzniknout zajímavým příběhům. Steampunk označuje alternativní podobu průmyslové revoluce, nebo alternativní svět, kde se lidstvo rozhodl naplno využít potenciálu vodní páry. Všudypřítomné parní stroje pohánějí ozubená soukolí roztodivných vynálezů z oceli a mosazi a ve vzduchu je cítit smrad kolomazi a spalovaného uhlí. Lidé se oblékají do směsice viktoriánské módy a předválečných oděvů, kterou doplňují excentrickými doplňky. Příběhy se odehrávají ve městech jako je Londýn, Paříž, New York apod. Vrcholem vědy jsou automatoni – roboti nahrazující pracovníky v manufakturách a oddaní služebníci. Steampunk si kromě vynalézání pohrává se starodávnými naukami, alchymií, démony a využíváním lidských duší k pohánění složitých mechanismů, když pára přestane stačit.

K tomuto subžánru se pojí ještě jeden menší méně známý žánr – Clockpunk. Ten pokračuje ještě hlouběji do historie, přibližně od renesance do baroka, a hlavním prvkem jsou různé stroje, strojky a stroječky poháněné na principu kyvadla, nebo jsou dokonce jen ručně natahovací. Rozdíl je tu kromě chybějící páry především v estetice. Vše je velmi detailně zdobeno, každý předmět je řemeslný skvost. Společnost je jakoby zaseknutá v dlouhém snu hnaném ozubenými koly a temnými tajemstvími.

Zažít atmosféru steampunku můžete zkusit třeba s hrami Bioshock Infinite, Thief, Syberia a do jisté míry i Dishonored.