Kopání krumpáčem do skály, věčný boj s nedostatkem světla a plíživý strach z toho, co na vás vykoukne za dalším odkopaným blokem. Vývojáři z Priority Soft Games posílají do světa svůj survival titul Delverium. Na první pohled lákají na osvědčený recept ve stylu Core Keeperu nebo Terrarie – začínáte s prázdnýma rukama, kutáte suroviny a budujete si podzemní pevnost. Dokáže tahle novinka vnést do přesyceného žánru vlastní jiskru, nebo se ztratí v nekonečných podzemních šachtách?
Survival hry s pohledem shora a důrazem na těžbu zažívají zlatý věk. Úspěch titulů jako Core Keeper ukázal, že hráči milují kombinaci podzemního tajemna, stavění základen a postupného vylepšování výbavy. Delverium kráčí po velmi podobné pěšince, ale snaží se přihodit ještě o něco větší důraz na obranu vlastního domova, hospodaření se světlem a průzkum nebezpečných pater, kde každý krok mimo bezpečnou zónu může znamenat rychlou smrt.
S krumpáčem do hlubin neznáma
Začátek se drží zavedených tradic žánru. Ocitáte se v nehostinném podzemním světě s minimem informací a v podstatě jen se základním nářadím. Kolem vás je tma, neznámé zvuky a spousta hlíny, kamene a rud, které čekají na vaše údery krumpáčem. Zpočátku jde o holé přežití – zajistit si bezpečné místo, postavit první pracovní stůl, vyrobit louče a zprovoznit provizorní obydlí.
Herní smyčka je okamžitě návyková. Znáte to: řeknete si, že vykopete ještě dvě žíly mědi, vyrobíte novou pec a jdete spát. Jenže v další chodbě narazíte na trhlinu vedoucí do zapomenuté kobky, kde na vás čeká truhla s cenným nákresem, a rázem u hry sedíte další dvě hodiny. Prokopávání terénu má příjemnou mechanickou odezvu a pocit, kdy se z úzkých tmavých šachet vracíte do osvětleného bezpečí své základny, funguje přesně tak, jak má.
Tma jako největší nepřítel a obrana pevnosti
Velkou roli v Delverium hraje práce se světlem. Tma zde není jen estetický prvek, ale skutečné nebezpečí. V neosvětlených zónách jsou nepřátelé agresivnější, vaše postava hůře reaguje a riskujete přepadení ze zálohy. Rozmisťování pochodní, luceren a pozdějších elektrických kabelů tvoří páteř vašeho postupu.
Oproti čistě průzkumným hrám se zde klade výrazný důraz na obranu základny. Váš vybudovaný domov totiž není netečnou zónou, kam se monstra nedostanou. Pravidelně musíte počítat s nájezdy podzemních potvor, což vás nutí přemýšlet nejen nad efektivním rozmístěním beden a pecí, ale také nad stavbou pevných zdí, pastí a obranných věží. Z poklidného farmaření a kutění se tak v pravidelných intervalech stává napínavá obrana vlastní střechy nad hlavou.
Automatizace, zemědělství a hlubší mechaniky
Jakmile se prokoušete základní fází s kamenným a železným nářadím, hra před vás rozprostře mnohem komplexnější systémy. Nechybí možnost pěstovat podzemní plodiny a houby pro přípravu jídla a lektvarů, které jsou při náročných výpravách do hlubších pater naprostou nutností.
Později se ke slovu dostává také základní automatizace. Můžete propojovat mechanismy, zavádět dopravní pásy a nechat stroje třídit vytěžené rudy, což výrazně šetří čas a eliminuje zdlouhavé běhání mezi truhlami. Vývojový strom je přehledný a neustále vám dává před oči novou mrkev na udičce v podobě lepších brnění, silnějších zbraní nebo praktičtějších nástrojů pro těžbu.
Boje s monstry a bossy
Podzemí samozřejmě není prázdné. Narazíte na pestrou škálu havěti od obřích hmyzích larev přes kostlivce až po unikátní strážce jednotlivých biomů. Soubojový systém je poměrně jednoduchý a stojí na uhýbání, správném načasování útoků a střídání zbraní na blízko se střelnými variantami (luky, kuše či improvizované mechanické zbraně).
Boj sám o sobě neurazí, ale nepatří k nejsilnějším stránkám hry. Zásahy občas postrádají větší údernost a detekce kolizí v těsných chodbách bývá místy mírně chaotická. Jakmile se na vás v úzkém tunelu nahrne skupina rychlých nepřátel, často se boj zvrhne v pouhé bezhlavé klikání a couvání do bezpečí. Naštěstí to zachraňují souboje s bossy, kteří mají unikátní útočné fáze a vyžadují dobrou přípravu, pevnou zbroj a zásobu léčivých lektvarů.
Technické zpracování a kooperace
Vizuální stránka sází na klasický, detailní pixel art s pohledem shora. Hra šikovně pracuje s dynamickým nasvícením, stíny a kouřem, což podzemní atmosféře nesmírně prospívá. Zvukový doprovod je spíše minimalistický – sází na ozvěny kapající vody, skřípění kamení a tiché napětí, které se při střetu s nepřáteli rozjede do svižnějších rytmů.
Obrovským plusem je přítomnost kooperativního režimu. Ve více lidech nabírá Delverium úplně jinou dynamiku – jeden hráč může hloubit šachty a shánět rudu, druhý se starat o pěstování surovin a vaření, zatímco třetí opevňuje základnu a zkoumá recepty. Ve skupině se navíc lépe zvládají noční nájezdy i tuhé potyčky s bossy.
Závěrečný verdikt
Delverium sice nepřevrací žánr podzemních survivalů naruby a v mnohém otevřeně opisuje od své slavnější konkurence, ale to, co dělá, dělá zatraceně poctivě. Hra nabízí chytlavou kombinaci těžby, průzkumu a výstavby, kterou příjemně koření nutnost opevňovat základnu a krotit všudypřítomnou tmu. Pokud máte slabost pro tituly jako Core Keeper nebo Terraria a hledáte nový svět, do kterého byste se sami nebo s partou přátel na desítky hodin zavrtali, Delverium vám krumpáč z ruky jen tak nepustí.
