NovinkyRecenze

Sir Lovelot – láska prochází…

Hele… Není to tak, jak se zdá z popisku. Má tam být: Láska prochází lesem, bažinou, smrtí i peklem a před ničím se nezastaví. Chápu, dost blbě to vyznělo, ale uznejte sami, že ten nadpis by pak byl hrozně dlouhý. Ale teď k věci. Nikdy jsem si nemyslel, že když si pořídím PlayStation 4, tak první hra bude pixelovka. Lidi… Řekl jsem vám někdy, jak nemám rád pixelovky? Ne sice tolik, co zombíky, ale přeci jen. Co dodat… Sir Lovelot se zapsal na seznam výjimek jako třeba Octopath. A to nemluvím o tý zábavě, co jsme si spolu užili.

Krásná byla jen Venuše!

Na první pohled se celá hra zdá jako romantická sága a hledání pravé lásky. Pointou je totiž potěšit a uspokojit všechny princezny kouzelného světa ve kterém se ocitáme. Nebo to je jen jedna? Nevím přesně. Ale jak je uspokojit? No jako všechny sličné slečny začínáme skromně kyticí. Ale stejně jako v životě i zde to dostává grády. Později to jsou prsteny, diamanty a některé dokonce vyžadují i náš vlastní sex-appeal, čímž musíme chápat, že k ní nesmíme přijít nějak více domlácení. Ano… I na počet zbývajících srdíček se zde hraje při dvoření. A to, že Sir Lovelot je pořádný romantik a odhodlanec mi k němu přidalo dost bodů sympatie.

Celá hra má celkem 42 levelů ve 4 různých biomech. Jo, máme tady mapu se 4 lokacemi. Nic, co bychom neznali odjinud. Na typicky tvářící se plošinovku nic extra. Začínáme jako vždycky v kouzelném lese a putujeme přes močály a hřbitovy až k sopce. Hra je samozřejmě každým levelem těžší a těžší a občas jsem se cítil jako při prvním hraní hry Give Up! V mezičase když jsem si ji opět zkusil, tak jsem ale usoudil, že Sir Lovelot je opravdu jednoduchý. Celkem bych tu uvítal trochu větší výzvu. Systém checkpointů a ukládání hru neskutečně zlehčuje. Jednoduchým příkladem je, že když umřete, tak vše ve světě zůstane tak jak to bylo při vaší smrti. Žádný nepřítel se znovu nespawne, hlavolamy se neresetují a všechny posbírané předměty nám zůstávají. A když jsme u té jednoduchosti, tak hra se ovládá jedním joystickem (dále jen houbičkou) a dvěma tlačítkama. Ano… Zde bych skutečně uvítal větší výzvu. Ale není všechno zlato co se třpytí. Ovládání Joystickem při podobné skákací plošinovce není úplná procházka růžovým sadem.

Stačí být rychlejší než ty!

Kromě typických nepřátel jako jsou obří slimáci, kostíci a rybouni nám spíše mnohem víc zamává s nervama bodáky a cirkulárky. Ty se se Sirem Lovelotem fakt nemažou a jemu i vám budou nervy čechrat jak hejno komárů na Berounce. Co je pecka je naše střelná zbraň a silné nohy umožňující i takzvaný double jump. Zde děkujeme! Do ruky to dostanete hned a taktiku na nepřátele pochopíte po pár smrtích. Co je horší jsou ty pohyby a skoky a bodáky a pily a všechno ostatní co nám okolní krajina a lokalita nachystala na zhoršení našem REM spánku. V těchto případech kdy máte trampolínu obklopenou bodákama a všude okolo po stěnách cirkulárky je občas až nadlidský výkon naše skoky a míření letu naplánovat tak, abychom to nezkusili díky počtu smrtí i 20x. Opět děkujeme!

Další super pointou jsou tajné místnosti a zkratky, které musíme opravdu pečlivě a bedlivě hledat. Nejen, že tam právě najdeme naše potřebné collectibles pro uspokojení princezny, ale občas je to i v podobě zkratky na vyhnutí se zbytečných a zdržujících soubojů. Už jste slyšeli, že taky nemám rád sbírání předmětů po mapě? Věříte, že zde mi to nevadilo? Ono to vskutku totiž není nic složitého a jakože extrémně zdlouhavého. Nikdy jsem nebyl sběratel nějakých achievementů a herních odměn, ale tady mě to bavilo. Je to snad jediná hra v historii, kterou jsem dohrál skutečně na 100%. Jo… Tahle a Batman. Ale i to se počítá!!!

Jedno volné odpoledne.

No… Jak dlouho to vlastně trvá? Letem světem vám stačej tři hodinky na obyčejný průchod. Za zhruba 6-7 hodin na první slepý průchod se 100%. A to je dobrý, ne? Sir Lovelot je ideální hra pro lidi, kteří neradi prohrávají. Naučí i příležitostné hráče umění trpělivosti, nepotřebujeme k tomu nějaký extra skill a občas se v nějakých náznacích i pousmějeme. A abych nezapomněl – na konci nás čeká ještě epický souboj s mega bossem hlídajícím princeznu. Víte, nebo tušíte kdo to je?? #SPOILERALERT! Je to DRAK! (ooooooooooooouuuuuu)

Závěrem musím hru zhodnotit přeci. Je to sranda, je to zábava. Uvítal bych sice trochu větší výzvu a rozhodně nechápu proč mám PS4 a hraju na něm Sir Lovelot… Jenže tomu prostě nejde odolat. Je to oddechovka jak se patří a rozhodně doporučuji ji ALESPOŇ zkusit. Má totiž nějaký vnitřní kouzlo, které mě nutí té hře odpustit všechny neduhy. Snad asi hlavně kvůli neukojitelným a nenasytným ženám.

Sir Lovelot

Grafika - 70%
Námět - 79%
Obsah - 60%
Soundtrack - 90%

75%

Není toho ve hře moc, ale když se něco dělá s láskou - zde doslova, tak to za to stojí.

User Rating: 4.35 ( 1 votes)

MikeGuitarize

MikeGuitarze je hlavně špatný muzikant, beznadějný producent, netalentovaný skladatel, zlá osoba a ještě mnohem horší hráč. Avšak za nic se bohužel nestydí... Jeho plky a snahu o umění můžete sledovat na Twitchi, FB, nebo Instagramu. Taky somruje o kačky na nové CD na Patreonu. Toss a coin to you Mike! Jediný co má k plusu je jeho andělská krása ;-)

Podobné články

Subscribe
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments
Back to top button