Song of Horror – I hudba může nahnat strach

Tentokrát jsem dostala na recenzi hry Song of Horror. Hra původně vycházela epizodně, nyní se nám ale do rukou dostává jako celek. Jak už název tak trochu napovídá, jedná se o horor, tedy přesněji řečeno o hororovou adventuru. Čeká na vás děsivá Přítomnost, se kterou se nedá bojovat, a smrt číhá na každého. Takže jak si hra stojí na už tak dost přeplněném poli hororových adventur?

Děsivá Přítomnost a její píseň

Celý příběh začíná zmizením slavného autora Sebastiana P. Hushera a celé jeho rodiny. Jeho nakladatel je znepokojen, a to nejen proto, že mu spisovatel dluží své nejnovější dílo. A tak posílá svého pomocníka, takové děvče pro všechno v mužské podobě, aby obhlídl spisovatelův dům. Tím pomocníkem, Danielem, jste samozřejmě vy a postavy se ujmete na začátku Prologu. Dům, do kterého záhy dorazíte, je samozřejmě zcela prázdný. Nebo tak aspoň vypadá, avšak všemi místnostmi se line záhadná melodie hrací skříňky. A během prohledávání domu Daniel zmizí. Píseň, ač je pěkná, je totiž také prokletá a přivolává Přítomnost.

Po krátkém Prologu následuje první epizoda Husher Mansion, na jejímž začátku si vyberete jednu z hratelných postav. Každá z nich se vydá do Husherova domu z jiných důvodů, nicméně každá z nich se musí Přítomnosti postavit, protože v tu dobu již ovládá celý dům. Jednotlivé postavy mají samozřejmě rozdílné atributy, takže se za každou z nich hraje trochu jinak. Tři z nich vstupují do domu s cílem někoho najít. Sophie van Denend, Danielova bývalá manželka, a Etienne Bertrand, již zmíněný nakladatel, hledají Daniela. Alexander Laskin je hospodář Husherova domu a vrací se z výletu zpátky domů, aby ho našel zcela prázdný. Alina Ramos jako jediná nemá nic společného s domem, jeho obyvateli či Danielem. Je to elektrikářka, kterou zavolali, aby zprovoznila elektřinu v domě. Nicméně všichni vstupují do domu a čelí Přítomnosti.

Řádky výše popisují jen Prolog a první epizodu. Příběh se rozvíjí v dalších 4 epizodách a ve Finále. Ve hře je celkem 16 hratelných postav. Ne všechny postavy jsou ve všech epizodách, některé se objevují opakovaně, jiné jsou jen v jedné epizodě. Ale každá může zemřít.

Smrt může potkat každého, teda téměř

Song of Horror přichází s konceptem, který hru odlišuje od zbytku hororových adventur. Téměř každá postava může zemřít, a tím o ni přijdete až do konce hry. Jedinou výjimkou je Daniel, pokud hrajete za něj a umřete, epizoda se automaticky restartuje. Pro ostatní je smrt permanentní, pokud vám tedy postava zemře, vybíráte si novou a pokračujete dál. V podstatě vaše nová postava překročí tu starou a sebere jí věci. Tedy ne doslova. Dostupné jsou vždy čtyři postavy pro každou epizodu a fungují v podstatě jako životy. Když vám zemře poslední z nich, musíte pak celou epizodu hrát znova od začátku.

A jak vaše postava může umřít? Jednoduchá odpověď je: zabije ji Přítomnost. Složitější odpověď obsahuje různé způsoby, jak vás může zabít. Většinou to zahrnuje zběsilé mačkání tlačítka, nebo naopak mačkání tlačítka v určitém rytmu. S Přítomností totiž nelze bojovat napřímo, a tak je vaše obrana útěk či úkryt. Za každými dveřmi může číhat smrt, a tak je přímo klíčové naslouchat, kdykoli vám to hra nabídne. V každé epizodě, tedy až na tu poslední, přibyde nový způsob, kterým vám Přítomnost bude usilovat o život. Řídí ji samostatná jednotka AI a díky tomu reaguje na váš styl hry.

Atmosféra je všechno

Song of Horror je hororová adventura, což značí dvě věci. Zaprvé hra vás bude děsit (aspoň se o to pokusí) a za druhé budete chodit po lokacích a budete se snažit zjistit, o co tady ksakru jde, sbírat věci, které se vám můžou hodit a sem tam vyřešíte nějakou tu hádanku. Prostě klasická adventura. Vývojáři zvládli atmosféru na jedničku a taky není divu. Jedná se totiž o španělské studio a Španěle mají bohatou zásobu kvalitních hororů. Proto ve hře nečekejte zběsilou akci amerického typu, nebo jednu lekačku za druhou. Tohle je psychologický horor a hra vás neustále drží v napětí, jestli na vás něco vybafne, nebo ne. A když už si říkáte, že jste za vodou, tak na vás opravdu něco vyskočí a účinek je o to silnější.

Jak už jsem výše zmínila, jedná se o adventuru klasického typu s fixní kamerou z pohledu třetí osoby, která vás pozlobí v ten nejmíň vhodný okamžik. A může se vám tak snadno stát, že vaše postava zemře jen díky tomu, že se vám kamera přepne když se vám to zrovna nejmíň hodí. Příběh je odhalován postupně během procházení lokacemi a často jsou vám ty nejdůležitější informace dodány prostřednictvím různých písemností. Takže pokud si chcete příběh opravdu prožít se vším všudy, doporučuji číst vše.

Hra jen pro odvážné

Song of Horror podle mě ocení hlavně příznivci psychologických hororů a klasických adventur. Hra si s vámi celou dobu hraje a tam, kde čekáte nějaké to leknutí, se nic nestane. Zatímco když už si myslíte, že to máte za sebou, tak se Přítomnost projeví. Příběh sice není nejoriginálnější, prostě tajemné zlo zabíjí lidi. Ale jak ho postupně odhalujete sami, prožíváte ho mnohem intenzivněji. A navíc je tu stále to nebezpečí, že vám postavu nadobro zabijou. Někomu může vadit pomalejší tempo hry, psychologický horor není pro každého. Pokud máte rádi akčnější kousky s přímou konfrontací, není tohle hra pro vás a dost možná vás bude i nudit.

Hra má samozřejmě i nějaké ty chyby a těmi hlavními jsou příšerná kamera či backtracking. Téměř každé místo v jednotlivých lokacích navštívíte nejmíň dvakrát, ale spíše mnohem vícekrát. Je to opravdu adventura se vším všudy i s tím špatným. Jestli jste ale fanoušky Poa či Lovecrafta, je tohle hra pro vás. Hororová atmosféra je skvělá a příběh zajímavý. Několikrát jsem se slušně lekla, a to jsem horory odkojena a čtu je místo pohádek na dobrou noc. Rozhodně vám nedoporučuji hrát hru potmě, protože pak vidíte Přítomnost v každém rohu i ve vlastní posteli. Hru jako takovou vám ale doporučuji, je to opravdu skvělý zážitek. Tedy pokud se rádi bojíte.

Za poskytnutí hry pro PlayStation 4 děkujeme samotným tvůrcům Protocol Games.