Držte si klobouky! Je tu Ateliér špičatých klobouků | Recenze

Tento měsíc se na policích obchodů objevila nová manga, která láká nové čtenáře svým zajímavým názvem a malebnou titulní ilustrací. Máme tu Ateliér špičatých klobouků. Jak obstál první svazek nové fantasy série autorky Kamome Shirahamy?

Jak se stát čarodějem?

Příběh začíná nevinnou malebnou kresbou a uvádí nás do světa, kde jsou kouzla přirozenou součástí světa. Hned na začátku se setkáváme s hlavní hrdinkou Coco, která se učí od svojí maminky krejčířskému řemeslu. I když je Coco šikovnou budoucí švadlenkou, tak tajně sní o tom, že se stane čarodějkou. Má to ale jeden háček. Čarodějné schopnosti jsou vrozené a jelikož jimi dívenka neoplývá, tak si může o kouzelnické kariéře nechat jen zdát.

Naše hrdinka je s touto skutečností smířená, avšak návštěva čaroděje Qifreyho u maminky v obchodě v dívence probudí pohřbenou touhu po čarování. Díky několika událostem Coco zjistí, že s kouzlením se to má vlastně docela jinak a rozhodne se pár kouzel sama vyzkoušet. Jenže se jedno kouzlo nezkušené dívce vymkne z rukou a způsobí pořádný průšvih. Dívce tak zbyde jen jediná možnost, jak jej napravit. Musí se stát Qifreyho učednicí a zjistit, jak nepovedené kouzlo odčinit. Coco se tímto vydává na dlouhou cestu za poznáním, přičemž netuší, že stala součástí tajného plánu spiknutých čarodějů.

Neoriginálně originální

Ateliér špičatých klobouků si hodně půjčuje ze západní imaginace o kouzlech a čarodějích a dodává tomu svá malá vylepšení, změny a detaily. Mně osobně přijde rozlišení dobrých a špatných čarodějů podle typu jejich klobouku, s krempou a bez krempy, jako zajímavý nápad, který vizuálně dodává oběma skupinám více na osobitosti. Potěšilo mě, že kouzlení má svá jasná pravidla a limitace, které ve světě Klobouků dávají smysl.

Z příběhu a postav už tolik nadšená nejsem. V obou případech se jedná spíše o klišé záležitost, která slouží k relaxačnímu čtení, kde vás asi nemůže nic překvapit. Roztomilá Coco je typická malá pišišvora, ve které se nakonec v tíživé situaci probudí ohromný potenciál vyvoleného. Co jí chybí na umu a zkušenostech vynahradí svým až fanouškovským nadšením. Nejednou se mi během čtení vybavil film Kung-fu panda. Obzvláště ve chvílích, kdy se v příběhu objevila nadaná učednice Agáta, podle které Coco do Qifreyho ateliéru nepatří a dává jí to jasně najevo. Nijak zvlášť překvapivý příběh má alespoň docela spád a tak si lehce zvládne udržet čtenářovu pozornost.

Manga mnohem více zaujme po vizuální stránce. Kresby jsou opravdu malebné. Místy připomínají svým stylem a atmosférou filmy studia Ghibli. Většina panelů zaujme zobrazením dynamického pohybu anebo detailní scénou, která pokrývá třeba i celou dvoustránku. Jen prohlížení Ateliéru je samo o sobě příjemným zážitkem, který při státním lock downu čtenáře určitě mile potěší.

Naše redakce moc děkuje nakladatelství CREW za ochotně poskytnutý recenzní výtisk.