Na Stole: Rising Sun | Recenze

Rising Sun je už starší hra, ale mě se dostala na stůl až teď. Je to chyba a doufám, že mi to bohové deskovek odpustí. Nicméně je mi jasné, že tohle je u některých hráčů stálice a ne jen lapač prachu v poličce. Hra vyšla poprvé v roce 2018 na Kickstarteru a vybrala přes čtyři miliony dolarů z třísettisícového cíle. V té době jsem ale backoval Dark Souls, takže mě to minulo. Nicméně česká verze se hodí. A tak jsme ji konečně mohli vyzkoušet. A to jen díky partnerům FYFT!

Vybal to z té krabice

Nádherná krabice naplněná miniaturami, plánem a žetony. Všechno voní novotou a kartonovým papírem přesně jak to máme rádi. Po vybalení jsme si museli sklapnout ústa manuálně, protože se nám jazyk vyroloval až na podlahu. Ano, tak krásné to je. Barevnost miniatur ladí s klanem, ke kterému patří. Těch je tu pět. Daimjó, kteří soupeří o nadvládu nad Japonskem. Kéž by. Soutěžíme o body. Eurovka. Na velký plán jsme postupně začali rozprostírat všechny herní komponenty, které jsou hezky designované. I přesto, že máme českou verzi, dovedu si představit, že pochopení komponentů není těžké i pro neangličtináře.

O čest jde především

Mechanika hry je poměrně jednoduchá, ale složitě popsaná v pravidlech. Ty jsou asi největším a jediným zádrhelem téhle hry. V nich se totiž dovíte co a jak, ale postupně bez kontextu hry. Není tu ani úvodní partie, ani přehled pravidel. Čili jsme se dozvěděli, že sklizeň sbírá věci podle ikon, ale už není řečeno, proč bychom si měli vybírat provincie s body nebo bez bodů apod. Možná v našem zmatku hrál roli i fakt, že jsme zvyklí na komplikovanější hry a hledali jsme složitost tam, kde nebyla. Rising Sun je přece jen jednoduchá hra.

Knězem nebo samurajem

Po rozdělení a připravení plánu, kde má sice vše své místo, ale většina věcí je na začátku vedle plánu, se dostáváme ke hře samotné. Ve hře hlavní roli hrají body, dá se hrát různými způsoby, ale zdaleka nejdůležitější jsou provincie získané po každém ročním období. Roční období tady ovládají herní kola a jsou tři. Zimou hra končí a počítají se body a bonusy. Každé roční období probíhají jednak politické mandáty a druhak uctívání bohů. Uctívání bohů využívá kněze ne jako jednotky na mapě, ale jako posilu při uctívání. Z toho pak plynou bonusy pokud jste nejlepším uctívačem. Po tom přichází fáze války. Ve které se buď bojuje nebo nebojuje o provincie. Během politických mandátů se dají získávat karty ctností, vylepšení války, monstra a podobně. Monstra pak mají různé bonusy, které pomáhají v boji i mimo něj.

Chceme hrát

Ze hry jsme hodně cítili Blood Rage. Je to určitě designerém, kterým není nikdo jiný než Eric M. Lang, jenž má na svědomí i jiné pecky než Bloodborne a Cthulhu: Death May Die, konkrétně třeba figurkovku Songs of Ice and Fire nebo již zmíněný Blood Rage. Všechny tyhle hry se řadí k vrcholu toho, čemu doma říkáme nový design. Za poslední roky se totiž jasným způsobem ubírají různé trendy. Tam kde jindy byl souboj kostkami (mimochodem, to je mega fuj), je dnes area control. A je to tak dobře. Málem bychom zapomněli. Hra je pro tři až pět hráčů a jelikož jsme většinou u stolu dva, pozvali jsme si naši desetiletou dceru k hraní. Trochu jsme měli obavy, ale pochopila pravidla i to, jak vyhrávat. Takže s radostí můžu doporučit i pro mladší, než doporučených 14 let. Sice se hra v pohodě natáhne i na dvě hoďky, ale ubíhá to tak rychle, že jsme si toho ani nevšimli.

Démoni a duchové

Firma Cool Mini Or Not je známá svými propracovanými miniaturami. A tyhle jsou úžasné. Uvažovali jsme, že se pustíme i do barvení. Ale nezbývá nám na to čas, takže si je necháme pěkně původní. Ostatní komponenty jsou velmi kvalitní a i přes vysokou cenu hry nebudete litovat. Problém nastává, jako vždy, kam s vybalenou hrou. Protože zpět do krabice se nevejde. Insert se sice dá koupit, ale bylo by fajn kdyby to konečně designéři začali řešit už předem. Pak je tu už zmíněný problém s pravidly, ale ten nebude tak palčivý. Rising Sun nás nadchnul a zařadili jsme ho k ostatním výborným area control hrám, jako je například Blood Rage.