Spider-Man: No Way Home předvádí neuvěřitelnou emocionální jízdu

Letošní rok přinesl spoustu různých filmů a i dost těch od Marvelu. Máme tu Shang-chiho, Black Widow nebo Ethernals. Do toho hned těch několik seriálů od Wandy a Visiona po Hawkeye. Nyní přišel do kin ten poslední, ten nejočekávanější. Spider-Man: No Way Home vletěl do kin jak uragán a já sám si nemohu vzpomenout, kdy jsem si naposledy nějaký film tak neskutečně užil. A ještě na něj koukal s otevřenou pusou. Proto vás jenom navnadím a splním přání tvůrců filmu – všechno, co sem napíšu, bude BEZ SPOILERŮ.

Herecké výkony legend i mladých

Tom Holland, Zendaya a Jacob Balaton. Tato ústřední trojice nové Spider-Maní série nám během let natáčení pěkně dospěla. A hercům roky společného hraní pomohly k přátelství, které je patrné i na plátně. Hlavně díky nim celý film nádherně utíká a proti jejich herectví se nedá se říct jediné křivé slovo. Obzvlášť protagonista opět exceluje. Tom Holland je prostě Spider-Man každým coulem. Jeho nadšení do života a snaha pomoci všem je až neuvěřitelně nakažlivá.

Skvěle k nim pasuje i teta May v podání Marisy Tomei. Ta si sice z počátku poslechla od fanoušků spoustu kritiky, že vypadá jaksi podezřele a na onu starou tetu May, na kterou jsou všichni zvyklí, nesedí. Nicméně je to právě skvělý vztah Marisy a Toma – Petera a May, na kterém je celý film postaven. A právě tenhle díl nezpochybnitelně dokazuje, jak dobrou castingovou volbou její obsazení bylo. No a do toho tu máme oba (trailerem potvrzené) herecké matadory.

Alfred Molina a Willem Dafoe se vrátili do svých rolí záporáků Dr. Octopuse a Green Goblina. Co vám budu, tihle dva brzcí sedmdesátníci dostali celý film do úplně jiné dimenze. Doslova bych i řekl “mnohovesmíru”. Dafoe prostě role magorů hrát umí a dívat se na to, je samo o sobě boží. Výborný je samozřejmě i Dr. Strange v podání Benedicta Cumberbatche jakožto autorita, která se nezpochybňuje. Nejvyšší čaroděj opět dokáže, že jí skutečně je.

Naprosto skvěle zvládnutý příběh

Už předem jsme věděli, kolik záporáků uvidíme, i co bude hlavní zápletkou. Peter Parker něco nějakým způsobem pokazí a v jeho světě se objeví záporáci z jiných vesmírů. To bylo už od začátku bráno jako naprosto geniální nápad, ale budilo spoustu obav, jak se to celé zvládne. Rovnou vám to řeknu: Děj se podařilo zvládnout na jedničku. Nejenom, že krásně odsýpá, ale má hlavu, patu a dost silné vyústění.

Celý příběh je navíc natolik silný, že fanouškovské emoce lítají nahoru, dolů, doleva a doprava. Během filmu jsme se smál, poté měl slzy na krajíčku a za chvíli se zase radoval z neuvěřitelného zvratu. Tento film je skutečně emocionální jízda, ale pozor, není přehnaná! Všechno do sebe pasuje, nedočkáváme se žádných těžko vysvětlitelných šíleností ani vyloženě trapného humoru, který MCU zbytečně často provází.

Vizuál je slast pro oči

Nikoho asi nepřekvapuje, že v extrémně bohatém světě Disney MCU jsou efekty slastí pro oči. Přiznejme si ale, že občas do těch očí vyloženě pálí. Bývají moc výrazné a někdy prostě až moc otravné. I tomu se naštěstí třetímu Spider-Manovi podařilo vyhnout. Efekty jsou jedním slovem čisté. Nejsou přeplácané a i v těch nejvypjatějších situacích přehledné a nebrání divákovi v orientaci na scéně.

Pokud k tomu tak ještě připočtete herecké výkony, na které se nedá vůbec nic říct, přichází konečně ta správná otázka. Je na tom filmu vůbec něco špatně? Spíše tu a tam drobnosti. Hudba je nevýrazná a splývá do pozadí. Doc Oc vypadá místy až podivně moc omlazený. Humor sice není vyloženě trapný, ale v některých scénách je trochu na sílu. Většinu z těchto problémů je ale možné filmu odpustit.

Spider-Man: No Way Home je zkrátka po všech stránkách povedený film. Jde nejen o důstojné zakončení trilogie ale vlastně i trilogií. Je to prostě epická podívaná, u které doufáte, že vůbec nikdy neskončí. Spider-Man z mladého telátka, které jsme viděli v Civil War, konečně dospěl v muže. A to ne ledajakého, dospěl v toho skutečného hrdinu a nástupce legendárního Iron Mana.