Alan Sharp – Chapter 0: Prologue. Bojíte se tmy? | Recenze

Alan Sharp od nezávislého studia Mystive Studios je mysteriózní hororová hra, u které vám skutečně může ztuhnout krev v žilách. Hra vyšla 23. května 2021 a v zárodku šlo o nápad dvou vášnivých hráčů tohoto žánru. Boban Mojsovski a Vlatko Dojchinoski chtěli vytvořit příběh, který tu ještě nebyl. A myslím, že jejich vizi se podařilo naplnit.

Alan Sharp si s vámi pěkně pohraje

Tak nějak jsem měl volný víkend a říkal jsem si co asi budu dělat. Tak jsem napsal šéfikoj, že bych chtěl zrecenzovat Alana Sharpa. Odpověď přišla docela brzo. Naštěstí kladná a já se mohl pustit do práce. Zahodil jsem telefon, otevřel si něco k pití a těšil jsem se jak si po delší době pořádně zahraju. Po chvilce hraní mi ale došlo, že si spíš ta hra pěkně pohraje se mnou. A právě tady jsem si položil otázku: Proč si já kruci pořád takhle ubližuju?

Sam Whiterse se představuje

V roli Sama Whitherse se vydáte řešit skutečně podivnou záhadu, se kterou souvisí nejen únos, ale také dost brutální vražda. Sam byl dříve pomocníkem nejlepšího detektiva na světě, Alana Sharpa. Minulost těchto dvou detektivů nebyla zcela růžová a neshody nakonec zapříčinily, že se museli rozloučit. A tak je to tentokrát pouze na Samovi, aby případ rozlousknul.

Po přečtení složky na policejní stanici zjistíte, že se v jednom starém domě rodiny Regganů na pobřeží stala brutální vražda devítiletého chlapce. Ten byl ubodán ve vlastní skříni a rodiče zmizeli. Jeho otec údajně celou dobu prohlašoval, že dům je prokletý, ale nikdo mu nevěřil. Po rozhovoru s policejním důstojníkem se vydáte na místo činu vyzbrojeni pouze baterkou a zápisníkem. V domě narazíte na rodinného přítele, který vás pustí do domu a odpoví na několik vašich otázek. A pak je to už zcela na vás.

Záhada se prohlubuje

Ze začátku se to bude zdát jako obyčejná detektivní práce. Hledáte důkazy, nalézáte stopy, jsou tu kaluže krve a osobní korespondenci a prostě to to vypadá, jako kdyby v domě někomu šiblo a začal to tam sekat hlava nehlava. Ale jak postupujete v příběhu, tak si začnete říkat, že možná už šibe vám. Hra se přehoupne z klasické detektivní práce spíše k řešení nadpřirozena a vy zjistíte, že starej Reggan možná měl s tím prokletím pravdu. Nebo se to děje jen ve vaší hlavě?

U hry jsem se pěkně zapotil

Horory mám skutečně rád, ale tady mi do smíchu moc nebylo. Párkrát se dokonce stalo, jak jsem se sám přistihl při váhání, zda do toho sklepa jít, nebo jestli ty dveře otevřít. A všechno to začalo jedním blbým zjevením obličeje. V tu chvíli mi došlo, že stát se může opravdu cokoliv a od té chvíle mi hra začala drnkat na nervy. Například vejdete do místnosti a máte pocit, že se díváte na postavu, ale při bližším prozkoumání zjistíte, že jde jen o hru stínů. Tak si oddechnete, ale hned dostanete zásah strašidelným křikem z vedlejšího pokoje. V tu chvíli jsem měl na hodinkách tep snad 220 a sluchátka letěla přes celý pokoj.

Temná grafika a pohyb v tmách

Hra se hraje skutečně příjemně, když pominu šoky a možný šlak myokardu. Grafické zpracování neočekávejte nijak famózní, ale hře to vlastně naopak ještě přidává na děsivosti. Když procházíte panstvím, kde elektřina je sprosté slovo a vše řešíte jen s pomocí malé baterky, která vypadá, jako kdyby byla z krabice s cereáliemi, tak to získává teprve ty správný grády.

Ovládání hry je naprosto jednoduché a není mu co vytknout. Klasické chození pomocí šipek, myši a pár tlačítek na klávesnici. Jediné, na co bych udělal malý hate, je otáčení předmětů pomocí myši, když si je prohlížíte. Můžete se myší ukroutit a stejně je zázrak, když si předmět prohlédnete celý. A nepomohlo ani změnit nastavení DPI. Myslím, že mnohem praktičtější by bylo předmětem otáčet pomocí šipek na klávesnici. Ale to je skutečně pouze detail.

Skřípání dvěří nebo skřeky voodoo ?

Zvuk je naopak něco, co musím vyzdvihnout. Hře dodává výbornou atmosféru, až jsem se kolikrát bál otočit, zda za mnou někdo, nebo něco nestojí. Nejednou se stalo, že jsem si řekl: Už dost, tohle hrát nebudu. A za většinu těchto momentů mohly právě zvukové efekty. Ono když jste ve sklepě, kde už čekáte cokoliv a najednou se za vámi ozve „Pssssst…“ Fujtajbl.

Horor jako z pohádky o Alence v říši divů

A konečně se dostáváme k příběhu. Tady jsem opravdu na vážkách jak hodnotit. Těšil jsem se na pořádnou detektivní práci, ale ta vám vydrží tak třetinu hry. Potom to je už obyčejná hororovka, ve které jen procházíte dál a nic moc neřešíte, kromě hádanek. Vidíte duchy, přízraky i jistou formou halucinací. Takže tady jsem byl trošku zklamaný z toho, jak se hra vyvíjela. Na konci vás ale čeká jedno překvapení a to ve mně zase zažehlo touhu se ke hře vrátit a těším se na její pokračování.

Hádanky nesmí chybět

No a ještě hádanky. Ty jsem málem vynechal. Tahle hra je jimi snad procpaná. Ale takovým zvláštním způsobem, že vás to neomrzí. Ono když si řešíte hádanku a může na vás kdykoliv něco vybafnout, tak si to užíváte jinak. Hádanky jsou opravdu dobře propracované a nejsou ani nijak extra těžké. Většinou stačí jen pozorně číst, nebo si všímat náznaků v zadání. Než jsem vyřešil hádanku s kuličkovým počítadlem, tak jsem se dost zapotil. Ale jakmile jsem přišel na řešení, tak jsem se musel sám sobě smát, protože na odpověď prakticky celou dobu koukáte. Stačí si jí všimnout. A deník také hodně pomůže. Ten tu funguje na podobném principu jako ve hře Uncharted. Zapisujete si do něho důležité informace a data a potom v něm můžete listovat. Odpovědi na hádanky jsou právě dost často i ve vašich poznámkách.

Více horor, méně detektivka

Hru jsem si skutečně užil, i když v některých částech jsem si říkal, že už se dostáváme trochu jinam, než hra slibovala. Na konci vás čeká ještě závěrečná scéna, která hráče navnadí na pokračování. Hororové prostředí je udělané opravdu pěkně, souzní s příběhem a dostane se pod kůži i vám. Takže za mě si tato hra slušné hodnocení opravdu zaslouží a mohu ji s klidným srdcem doporučit.

Pro hru Alan Sharp je zatím k dispozici pouze první (nultá) kapitola a na další si budeme muset počkat. Ale nemějte strach. I tato úvodní kapitola vám několik hodin zabere. Takže pokud se hru rozhodnete vyzkoušet, tak mi klidně napište komentář. Rád poklábosím.