Shieldwall – když se římská legie mění v partu kreslených válečníků

Historie je plná velkolepých válek, krvavých bitev a impozantních hrdinů. A pak je tu Shieldwall – hra, která říká: „Co kdyby římská vojska místo epické vážnosti měla nožičky jako z plastelíny a trochu smyslu pro humor?“ Tahle malá, nenápadná indie strategie ti totiž dá přesně to – srandu, akci, a navrch i kapku taktiky. A to všechno zabalené do jednoduché, ale návykové hratelnosti, která nepustí, dokud neovládnete Galii… nebo alespoň dokud vás nepřeválcuje banda nepřátel v křivých helmách.

Staň se Caesarem (který sám běhá v první linii)

Na rozdíl od klasických strategií, kde se vojevůdce jen dívá na bojiště z ptačí perspektivy, Shieldwall vás rovnou hodí doprostřed bitevní vřavy. Hrajete totiž za samotného velitele legie, který nejen rozdává rozkazy, ale taky sám bojuje, běhá, ustupuje, brání a… často taky padne. A hned zas vstane, protože smrt tu není tak vážná, jako bývá v reálné historii.

Vašim hlavním úkolem je nejen porazit protivníky, ale udržet kontrolu nad body na mapě, za které získáváte zlato – a to pak využíváte k najímání nových vojáků, vylepšování své jednotky a výstavbě obranných věží. Strategická část je jednoduchá, ale dostatečně pestrá na to, aby vás nenudila a dávala onen náboj a pocit ze hry. A navíc je tu jedna velká výhoda – všechno ovládátepřímo z pohledu třetí osoby. To znamená, že místo klikaní myší prostě běžíte s oddílem za zády, křičíte „držte pozice!“ a sám se vrháte do štítové formace testudo. 

Aneb jak funguje humor v brnění

Jedním z největších kouzel Shieldwallu je, že se nebere vůbec vážně. Animace jsou záměrně legrační – vojáci poskakují jako gumáci, při zásazích létají do vzduchu jako hadrové panenky a když utíkají, vypadá to, jako by si zapomněli zavázat sandály.

To ale neznamená, že by hra byla odfláklá – naopak. Za tímhle legračním kabátkem se skrývá velmi solidní a vyvážený systém, který odměňuje taktiku, načasování a týmovou práci. Umět správně načasovat útok, rozdělit vojáky mezi obranu a útok nebo zvolit vhodný moment na ústup – to všechno může rozhodnout bitvu. Zvlášť když ti nepřítel sebere klíčový bod těsně před koncem a ty nemáš dost zlata na posily.

Hra nabízí kampaň inspirovanou tažením Julia Caesara v Galii, která vás provede několika misemi se stoupající obtížností. Každá mise přináší nové mapy, nové výzvy, nové frakce. Nepřátelé se chovají překvapivě chytře – obcházejí, ustupují, útočí v přesile. A zatímco ve se snažíte držet štítovou formaci, oni vpadnou do zad a vesele vás zmasakrují a pošlou na start. Vedle kampaně je tu i možnost hrát v režimu „sandbox“, kde si můžete vyzkoušet různá uskupení, strategie a mapy. 

A co technická stránka? Jednoduchá, ale funkční

Grafika hry je… no, řekněme „účelná“. Není to žádný vizuální spektákl, ale k humoristickému stylu hry sedí perfektně. Stylizované modely postav, jednoduché, ale přehledné mapy, výrazné barvy pro jednotlivé frakce – to všechno přispívá k tomu, že se v bitevní vřavě neztratíš. A hlavně: hra běží hladce i na slabších strojích.

Hudba a zvuky dělají přesně to, co mají – podkreslují akci, občas tě rozesmějí, a když ti jednotky umírají pod náporem nepřátel, možná se přistihneš, jak dramaticky křičíš „RETREAT!“ spolu s nimi.

Slovo závěrem

Shieldwall je ten typ hry, kterou spustíš s tím, že si „na chvilku zahraješ“ – a pak se probudíš o hodinu později, obklopen nepřáteli, křičíš latinská slova, které ani neznáš, a doufáš, že tvoji poslední tři muži přežijí. Je to legrační, svižná, ale zároveň překvapivě taktická hra, která si zaslouží pozornost.