Film Warcraft: První střet bude navždy patřit mezi filmy, které si fanoušci oblíbili. Tedy především fanoušci filmů. Znalci série Warcraft jsou z filmu dodnes rozpačití a není se také čemu divit. Jako někdo, kdo má rád lore Warcraft, jsem z filmu odcházel maximálně rozpolcen. Jedním dechem se mi film hrozně líbil, konečně se svět, který má tak bohatý universe, že by vystačil na milion filmů, dočkal svého zpracování. Na druhý dech, změnit historii světa jen kvůli líbivosti… no trošku to zabolelo. Nicméně pointa zůstala, film vydělal, fanoušky si získal, ale bohužel se pokračování nikdy nedočkáme.
No a najednou je to tady. Po neuvěřitelných pěti letech se objevila série scén, které jsou tak zbytečné, že by do filmu vlastně naprosto perfektně padly. Rychle vás navnadím, konečně si lépe budete moci prohlédnout Gromashe Hellscreama, který, pokud jste si nevšimli, byl ve filmu vidět docela dost. Je tam několik scén, které ukazují zvláštní, ale krásný vztah, jaký mezi sebou měli Durotan a Orgrim Doomhammer. Vlastně i ukážou, že Durotan byl skutečně skvělým, velkým a mocným válečníkem a Orgrim nejen zrádcem, který „nechtěně prodal svého přítele“. Je zde i ukázka, jak krásný vztah měl král Llane se svou ženou.
Hlavní a nejdůležitější, je k vidění i scéna všech zástupců z Azerotshkých království na poradě ve Stormwindu, během začátku orkské invaze. Také jak se samotné město na onu invazi připravuje. Velice důležitá scéna, jak Lothar trpí nad ztrátou svého syna a utěšuje jej Garona, která si sama prochází svým vývojem. Jinak to je asi nejdůležitější scéna ze všech, takže no spoilers! A objevuje se i Antonidas, který se setká s Khadgarem. Prostě a jednoduše je to 14 minut neuvěřitelných a skvělých scén. Všichni to rozhodně zkoukněte, protože tohle je 14 minut, které chcete rozhodně do bonusových scén investovat.