Werewolf: The Apocalypse – Earthblood | Recenze

Svět World of Darkness je poměrně silná značka. Tak silná, že Vampire: The Masquerade zná snad každý, i mimo RPG komunitu. Je to úžasný svět plný upírů, vlkodlaků a podivných bytostí. Jenže, co se stane, když licenci na videohru Werewolf: The Apocalypse – Earthblood získá studio s proměnlivými výsledky? Podprůměrná hra, která nikdy neměla vyjít.

To nejlepší ze hry je jednoznačně trailer. Je to navoněný a naleštěný jak nový auto, jenže se v něm nedá jezdit. Protože je to jen trailer. Myslím, že nejsem sám, kdo propadl nadšení u sledování traileru. O to horší byl ten pád, když jsem poprvé viděl gameplay.

Jaký je rok?

Už modely v úvodní cutscéně hry mi připadaly podivné. Ne že by snad byly jak z devadesátých let, ale něco mi na nich nesedělo. První čeho si všimnete, jsou animace. A budete si říkat, jestli to vůbec má smysl takovou hru vydávat. Postavy u mluvení opakují animace a kroutí se jak, kdyby se jim chtělo na záchod. Lipsync nebo animace obličeje v podstatě neexistují. Cutscény jsou useklé v nevhodných momentech a celkově pokud neznáte příběh z původní hry, tak nebudete vědět co se děje. Dobře, říkal jsem si, dneska je těžké sehnat dobrého animátora a scénáristu. Budiž, třeba to napraví gameplay.

Vlk, Člověk, Werewolf

Nenapravil, ba co hůř, můj otřesný zážitek se stal ještě otřesnějším. Po úvodních sekvencích jsem se vplížil do komplexu jako vlk, odstranil jsem pár strážných z cesty, kteří dělali, že mě nevidí, pak jsem potichu otevřel dveře. V další (úplně podobné místnosti) jsem prováděl to samé dokud jsem se nestal Vlkodlakem a trhal jsem těla na kusy. Respektive “uděloval jsem nepřátelům poškození”. Kolem cákaly červené textury. Abyste mi rozuměli, jako vlkodlak nemáte pocit z kontrolovaného boje. Ten je chaotický a kamera vám dává najevo, že hraje proti vám. Jakmile v aréně (místnosti) porazíte jednu vlnu, přijde další a tak dále. Čili celé to můžeme shrnout. Místnost, plížení, pokud vás to nebaví tak vlkodlak, rozsekat nepřátele, opakovat. A to celé asi osm hodin. To je Werewolf: The Apocalypse – Earthblood.

Kam s Werewolf: The Apocalypse – Earthblood?

Nenašel jsem na hře nic co by mi řeklo, tohle chci hrát. Nejzábavnější část je asi Vlk. Ten se pohybuje poměrně ladně a nikdo si ho nevšímá, pokud nejste zrovna v zóně, kde nemají zvířata co dělat. Paradoxně, jsem si říkal, že se třeba rozjede příběh. Že síly Gaia mě povedou stezkou zachránce země proti Wyrmu. Nestalo se tak, s utrpením jsem sledoval cutscény, které nestojí ani za to, abych se na ně díval. Příšerný dabing završily otřesně psané dialogy, kdy jsem se styděl i za vývojáře.

Akční RPG

RPG má celkem jasnou definici, v dnešním světě to obvykle znamená něco jiného než role play a hráč čeká strom schopností a postupného odemykání sil, které pomohou zvrátit síly temna. Ve Werewolf: The Apocalypse – Earthblood dostanete pár vylepšení toho, co už umíte. Pár je velmi přesné, protože mini-strom jednotlivých vylepšení má většinou dvě položky. Až se mi nechce věřit, že tohle opravdu někdo vydal. Nejenže je to prznění oblíbené značky, ale i z hlediska vývojového je to tak o deset let zpět. Taková hra nemůže obstát ani díky sebenaleštěnějšímu traileru.

Jestli jsem vás dokonale znechutil, tak je to spíš dobře, protože takovéhle hry si v ničem nezadají s odpadem, kterého vychází čím dál tím více. Jestli chcete něco, nebo někoho trhat na kusy tak zkuste raději Mortal Kombat 11 Ultimate.

Za recenzní kopii děkujeme společnosti Comgad.