ExkluzivněKnihyNovinkyRozhovoryTéma dne

Kdyby vás mělo čtení Amandy bavit jen z poloviny tak, jako mě bavilo její psaní, bude to stát za to

Kdo nezná Kristýnu Sněgoňovou pravděpodobně posledních pár let žil někdě pod šutrem. Stejně jako jejího spoluautora jsem tuhle brněnskou vílu uhnala k tomu, aby nám řekla pár slov o své nové sérii Legie.

Víme, že jste četla rozhovor, který jsme na téma nové Legie dělali s Františkem. Našla jste v něm odpovědi, se kterými se úplně neztotožňujete?

Ve skutečnosti mě překvapilo, jak hezky o psaní se mnou mluví. Chvíli jsem se bála, že jsem vážně nemocná a nevím o tom. Ale asi se mu spolupráce líbí. I mně se líbí, jinak bych už dávno psala young adult u Hostu. Možná jen to, že nosím každou ponožku jinou. To ve skutečnosti dělá Kotleta, ale protože vlastní jen černé a tmavě modré, ne každý si všimne.

Mohla byste nám říct svůj pohled na spojení příběhu? Kdo s nápadem napsat něco ,,dohromady” přišel? Jak se vám propojovali příběhy?

Kotleta. Už dávno, po křtu antologie Ve stínu Říše, mi představil svou opulentní vizi sci-fi série, která bude mít trilión dílů. Ptal se mě, jak se mi ta myšlenka líbí, a já nadšeně kývala, a pak jsem na ni zapomněla, než se ukázalo, že Kotleta ne. Společně jsme navrhli svět, ve kterém se Legie odehrává, hlavní události a postavy v nich. Povídáme si o všem, co s ní souvisí, čteme se navzájem. Nikdy by mě nenapadlo, jak úžasné je otevřít se někomu jinému, společně tvořit a hrát si s nápady a myšlenkami.

Co odlišné nápady? Přece jenom máte každý svůj specifický styl psaní. Byla nějaká krize?

Krize nastane, až Kotleta prodá Legii Netflixu a s miliony pláchne do Argentiny. Odlišné nápady jsou na tom všem to nejlepší. Sice máme jiný styl psaní, ale díky tomu, že každý z nás přináší něco jiného, do sebe při psaní zapadáme jako ozubená kolečka. Navíc v zásadních věcech jsme stejní, od začátku víme, jaký feeling má Legie mít, a jen ji plníme vším, co máme rádi. Já jsem hezká a voním a Kotleta krká a prdí, ale uvnitř jsme překvapivě podobní.

Druhá kniha nese jméno Amanda. Osobně mám pocit, že František rád reflektuje sám sebe do knih a vytváří tím něco jako alterego. Je Amanda tím vaším?

Spousta mých postav říká věci, které si myslím, nebo které se mi zdají zajímavé, ale žádná nepředstavuje mě. A už vůbec ne Amanda. Super to děvče je, o tom žádná, ale prochází se po poušti nahá a s oštěpem. Já si v Brně pokaždé vezmu aspoň čepici.

Která postava se vám psala nejlépe? Se kterou se ztotožňujete?

Zatím Gerasim. Je schopný, ale současně bezstarostný, trochu nezodpovědný a dost plácá. Ráda ho nechávám mluvit a dostávat do potíží, protože v příběhu je pro mě vždycky zajímavější ten, kdo červené tlačítko s nápisem NEMAČKAT zmáčkne. Ale ráda mám všechny. Jako dobře namazaný stroj začíná posádka Kraksny fungovat, teprve když je pohromadě.

Na co jste se ve své knize konkrétně zaměřila? Jaké bylo vaše poselství?

Legie je o boji za záchranu a svobodu, o odhodlání nevzdat se a šanci nejenom přežívat, ale žít. V Amandě jde krom nakopávání mimozemských zadků i o to, jestli se smířit se zaručeným málem, nebo chtít víc, i když to znamená dát něco všanc.

Má váš příběh nějaký malý, cool, detail, kterého si ale ne každý všimne?

Celá Legie je takových detailů plná. Konečně můžu být popkulturní a odkazovat na věci, které mě baví, a taky se strefovat do lidí z Bruntálu. A občas napsat něco, co rozklíčuje jen ten, koho se to týká.

Dala jste knihu přečíst někomu ze svého blízkého okolí? Děláte to vůbec někdy? Nebo jdete rovnou s kůží na trh?

Moje knihy čte jako první Kotleta, ale protože jsme první dva díly Legie psali souběžně, dala jsem Amandu přečíst druhému ze tří nejchytřejších lidí, které znám. Jenže ten většinou říká jen věci jako „není to tak špatné jako ta poslední, ale nechceš, nevím, zkusit radši háčkovat?”, což vlastně, krom snížení sebevědomí, k ničemu není. Teď mě napadá, jestli vůbec umí číst.

Co téma obálka. Vystihuje aktuální přebal knihy téma, kterého se série bude týkat?

Na obálce Amandy je nahá Amanda. Doufám, že celá série nebude jen o tom.

Máte rozepsanou nějakou další knihu?

Souběžně s dalším dílem Legie píšu pokračování Města v oblacích. To je moje milovaná kniha. Ale svět, ve kterém se odehrává, je špinavý a lidé často zlomení a drcení v soukolí, kterému nerozumí, a ze kterého nedokážou ven. Když na tu tíhu nemám náladu, utíkám zpátky do světa Legie.

Kdybyste měla vaše čtenáře jednou větou nalákat na Amandu, jaká by to byla?

Kdybych měla čtenáře jednou větou nalákat na Amandu, nikdo by si ji nekoupil, protože nejsem zrovna odborník na reklamu. Ale kdyby vás mělo čtení Amandy bavit jen z poloviny tak, jako mě bavilo její psaní, bude to stát za to.

Přesvědčili jsme tě, že Amanda stojí za přečtení? Mrkni na web Epochy. Kristýnu můžeš sledovat také na Instagramu.

Zobrazit více

Redakce Gamesmag.cz

Články na kterých pracovalo více členů redakce, popřípadě členové redakce, kteří pro nás psali externě, náhodně, nechtějí být jmenováni, nebo pro náš magazín již nepíší: Deny Szoó, Adriana Malá, Martin Fojtek, Klára Kropáčková

Podobné články

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Back to top button