Dolmen – dojmy z hraní

Šedivá mlha se plíživě blížila k mému obleku. Moje tělo se roztřáslo a já si nebyl jistý, jestli tohle přežiju. Vystřelil jsem několikrát, ale moje ledové útoky to nezastavily. Rychle jsem vzal do ruky sekeru a po dvou rychlých ranách jsem uskočil doleva. Příšera, která se podobala pavoukovi kříženému s kobylkou po mě skočila, ale dopadla vedle mě. Automaticky jsem se ohnal a ťal jsem ji přímo do krunýře. S vřískotem zemřela a po chvíli se rozplynula v prach. Získal jsem další materiál na jejich technologii. V lodi snad budu schopný vyrobit lepší zbroj proti jedu. Takhle to propalování dlouho nevydrží… Ano i takto může Dolmen vypadat.

Jen se tohle všechno neodehrává ve zpustlém hradu v daleké říši. Ale přímo na těžařském místě v daleké galaxii na planetě zvané Revion Prime. Zoan Corporation totiž vyslala geneticky upravené lidi tzv. Vrtače (Drillers – pozn. red.) aby prozkoumali a těžili z planety krystaly dolmenu. Tyto krystaly totiž dovolují interkace mezidimenzionálního charakteru a tudíž by mohly revolučně změnit průzkum vesmíru. Jenže Vrtači měli pecha a nedopadlo to podle představ. Místo toho tam korporát posílá hráče, aby to komplexně pořešil a hlavně přinesl krystaly zpět. Mezitím, díky otevřeným dimenzionálním branám, planetu zamořily příšerky a potvůrky nejroztodivnějších tvarů a barev. Tím se hráč dostává do boje o holý život a úspěch mise je noční můra.

Vítejte na Riven Prime

Dolmen má atmosféru opuštěné základny, tichých a nebezpečných zákoutí. Aspoň v první půli. Podivný hmyz se objevuje odevšad a první krůčky se podobají prvnímu hraní Demon’s Souls. Panicky zvednutý štít a objevování každého rohu je zážitkem. První záchytný bod a první smrt. Kdo někdy hrál nějakou soulsborne hru, tak ví přesně o čem to je. Dolmen se ale umí tvářit i epicky. Zhruba v polovině hry se dostanete na volnější prostranství, kde na vás ze všech stran chrlí útoky obrovské potvory. Bitva epických rozměrů se samotným hráčem jako protivníkem. V preview verzi je to usnadněno teleportem po zabití prvního bosse. Abychom ochutnali i trochu něčeho jiného než úvodní lokace. Wasteland je úžasný a tuhý. Jiná výbava i lvl postavy rozhodně nepomůžou tak moc, jak bychom chtěli. Příšery se změnily v třímetrové obrovité postavy s mečem a rychlostí Flashe.

Doluj dolmen, posílíš mír

Mechaniky Dolmenu jsou v zásadě stejné jako v souls hrách. Smrt znamená dropnutí nanitů a cestu k nim si musíte znovu prosekat. Ovládání je totožné s tím rozdílem že block a parry jsou na jednom tlačítku, jen timing se mění. Máte k dispozici i střelnou zbraň. Místo many se používá energie reaktoru, který máte na sobě. Ten pak funguje jako vaše lékárnička i zásobník munice. Což je velmi zajímavá mechanika. Energii pak doplňujete bateriemi a rozdělujete pak mezi zbraň a zdraví podle použití. Tři základní elementární útoky ve zbrani se vážou k třem různým druhům zbroje či archetypu. Human, Revian či Driller. Lze je mezi sebou libovolně kombinovat a většina se váže k nutnosti statu určitého levelu.

Mistr meče

Inventář i výbava a výběr jsou zase totožné jako v souls hrách. Dvě “dýky” jsou rychlé, dlouhý meč pomalý, sekera středně rychlá. Nic kvůli čemu bysme si měli zouvat boty. Nicméně jiné prostředí dává hře nádech čerstvosti a i když bychom si mohli vzpomenout na Surge, který je výborný, nehraje se tak lehce a svižně jako Dolmen. Ten se blíží spíš zmiňované hře Dark Souls. V preview verzi hra působí vyváženě a nenašel jsem přehnaně silné kombinace, což mě ujistilo v tom, že i kopie může být dobrá.

Tento dolmen je hrubý

Mechanika kooperace je tu řešena jednoduchým přivoláním náhodných spolubojovníku přímo před místností bosse. Což do značné míry kazí překvapení. Za fragmenty dolmenu lze vstoupit do multiplayeru až čtyř hráčů, pouze do arény s bossem. Záchytné body jsou tu vyřešeny teleportem, který vás může přenést do lodi, kde můžete vyrábět a utrácet nanity do sytosti. Zklamalo mě osobně technické zpracování, protože jsem se nevyhnul neobvykle kolísavému frameratu. Jedna věc mě ale rozpoltila. Zvukově je to opravdu hodně Mass Effect. Od úvodní hudby až po zvuky v menu. Což mě osobně těší, ale zároveň štve. Nechci, aby hry byly pouhým megamixem.

Dolmen gratia

Díky Dolmenu jsem se zase jednou podíval na zub jiné hře než Dark Souls. Scifi tématika je povedená a některé herní mechaniky osvěžující, ale v tuto chvíli se nedá odhadnout, jestli to bude stát za deset hodin gameplaye nebo ne. Doufám, že mě mile překvapí, protože preview verze se hrála vcelku bezproblémově.