Doslova. Tak dlouho jsme si s Michalem dopisovali, až výsledek skončil u mě ve spamu. Paráda. Rozhovor, který jsme začali tvořit někdy v září, tedy musel projít lehkými úpravami, páč takový Comic Con nebo křest knihy BATMAN: Svět máme již nějakou dobu za sebou. To pivo dlužím já vám, pánové. Michalovu tvorbu sleduju poměrně dlouhou dobu a Jonáše jsem měla v paměti hlavně kvůli tomu, že je tím bráchou, který Ester navrhuje závodní kombinézy. Po shlédnutí jejich další společné výstavy na letošním Future Gate jsem si řekla, že Instagram využiju i pro něco prospěšnějšího, než postování selfíček.
zdroj: facebook.com
Jak jste se s Jonášem poznali? Proč jste spolu začali vystavovat? Loňská výstava v rámci Future Gate byla geniální.
Michal: Poznali jsme se v hospodě! Vlastně ne, bylo to ještě o trochu dřív, na veletrhu Svět knihy před dvěma roky, kde jsme společně s dalšími výtvarníky představovali naše alternativní obálky ke komiksové sérii DC Rebirth. Já jsem kreslil obálku pro Wonder Woman a Jonáš pro Ligu Spravedlnosti. A po autogramiádě jsme šli do té hospody.
Jonáš: Slovo geniální je rozhodně na místě. Neplýtval bych s ním.
Co se týká otázky – já už jsem na Future Gate festivalu takovou stálicí. Už pátým rokem navrhuji festivalová trička a zrovna tak se podílím i na doprovodných výstavách. A Michala jako výtvarníka jsem obdivoval už dlouho, tak jsem ho tehdy ke společné výstavě oslovil.
Proč postapokalyptický svět? Vznikl nápad v době rouškové apokalypsy (čti covidu) nebo je to dlouhodobější myšlenka?
Jonáš: Nehledejte za tím žádný hlubší význam. Chtěli jsme spolu mít v rámci Future Gate další výstavu a letošní téma festivalu bylo postapo. Už delší dobu jsme přemýšleli, že bychom spolu nějaký komiks upekli a tohle byla ta příležitost.
Michal: Je to přesně tak, jak říká Jonáš. Myšlenka na společný komiks je už docela stará, jenom jsme potřebovali ten správný impuls a ten přišel s letošním ročníkem festivalu Future Gate.
Společný komiks byl dlouhodobý projekt? Měli jste problém „sladit? pochody myšlenek, celkový námět nebo třeba i atmosféru? Nebo vám šla společná práce jednoduše?
Michal: Troufám si říct, že jsme s Jonášem na společné vlně a tím pádem sdílíme velmi podobné názory. Sladit se tak nebyl vůbec problém a v psaní scénáře jsem nechal Jonášovi absolutní svobodu. Navíc je sám komiksovým výtvarníkem, takže si dokáže perfektně představit, co z hlediska vizuálního vyprávění funguje a co ne.
Jonáš: Psal jsem to Michalovi na tělo. Nepopisoval jsem jednotlivé panely do detailů, protože to u výtvarníka jako je on může být na škodu. Chtěl jsem aby byl znát jeho rukopis. Michal mi prostě dělá radost a dokáže můj příběh krásně rozvést a obohatit o spoustu detailů, které ho tím podpoří.
Kdo povídky vymýšlel?
Jonáš: Já.
Michal: Já jsem dokonce trval na tom, aby povídky vymyslel Jonáš. Kromě toho, že mně samotnému by to trvalo celou věčnost, věděl jsem, že ať už Jonáš vymyslí cokoliv, bude se mi to líbit. Navíc je dokáže sám přetavit do funkčního komiksového scénáře, což mu potají závidím, ale to mu neříkejte. Aby nezpychl!
zdroj: facebook.com/futuregatefestival
Když se řekne Suchánek osobně si vybavím obálku knihy Psí Vojáci (mám ji fakt ráda). Co byste si přáli, aby se vybavilo vašim fanouškům při zmínce vašeho jména? Nebo máte nějaké ponětí o tom, jakou máte pověst. Zkuste odpovědět každý sám za sebe.
Michal: Svrchovaný Vládce Všehomíra, který zasévá lásku a dobro do srdcí všech svých poddaných a v myslích svých nepřátel vzbuzuje neutuchající hrůzu a strach! Tohle byla samozřejmě jedna z dřívějších variant, ale teď mi bude stačit, když se lidem vybaví moje obrázky, a některé z nich se jim budou alespoň trochu líbit. A mimochodem díky za pochvalu obálky! To je vlastně ten moment, který mi ke štěstí dokonale stačí.
Jonáš: Když se řekne Suchánek, tak si vybavím i Geňu.
A za sebe jsem rád, když zůstanu „tím bráchou, který Ester navrhuje závodní kombinézy“. Nebo klidně „KIWI“…
Teď trochu do hloubky. Má váš komiks nějaký vědecký základ? Nebo pro vás tenhle aspekt u žánru sci-fi není důležitý?
Jonáš: O tom jsem při psaní vůbec nepřemýšlel. Pro mě byl v tu chvíli důležitější samotný příběh. Navíc to trochu směřujeme do béčkového feelu. Něco jako „Grindhouse“ v komiksu. Ostatně za většinou věcí, které dělám, radši nehledejte žádný hlubší význam. Nejsem až tak rafinovaný.
Michal: U mě je to dané především povahou příběhu. To znamená, že například v rámci komedie žádný vědecký základ ani neočekávám, ale v rámci serióznějších zápletek se rád nechávám autory přesvědčovat o funkčnosti jejich futuristických vizí a konceptů. Netrvám na tom nijak dogmaticky, přeci jen, mnohem podstatnější jsou pro mě postavy a jejich příběhy. Nicméně je to určitá přidaná hodnota, která může dost zlepšit a nebo taky pohřbít celkový dojem. V našem komiksu to však řešit nemusíme. My představujeme tradiční postapo v odlehčeném stylu, takže tam pro skutečnou vědu ani není prostor.
Představte si, že jste se nechali zmrazit a probudili vás až v roce 2121. Jakou technickou vychytávku byste v tomto roce očekávali? Chápej, já jsem si jistá, že D1 bude obohacena o vznášedla nebo podzemní koridor. Třeba se konečně dostaneme do Brna i dříve než za půl dne. Co vy?
Michal: Pořád nestíhám, takže bych si přál jen dvě věci. Můj klon, díky kterému bych zvládnul kreslit dvakrát rychleji a osobní přenosný teleport. Samozřejmě bez těch nežádoucích vedlejších účinků, které jsme mohli vidět ve filmu Moucha. Něco mi ale říká, že nic z toho za sto let pořád neuvidíme. Tak snad alespoň ty baterie v mobilech vydrží na jedno nabití déle než dva dny.
Jonáš: Očekával bych asi smartphony o velikosti výkladních skříní…
Jonáš: Řeknu to takhle – bližší datum bychom si přáli.
Proč kyberpunk? Téma se u vás poměrně hojně objevuje. Čerpáte inspiraci z knih kyberpunkových titánů jako je Gibson nebo klasických filmů? Nebo obojího?
Michal: Je pravda, že já mám tenhle žánr hodně rád a často z něj čerpám v momentě, kdy hledám inspiraci pro svoje obrázky. Kombinace dystopické budoucnosti, technologie, drog a z hlediska morálky velmi pochybných postav mi přijde pořád velmi atraktivní. A ano, v mojí knihovně byste našla knížky od Gibsona, Philipa K. Dicka nebo Neala Stephensona. A taky komiksy jako Ghost in the Shell nebo Akira. Prostě klasiky žánru. Filmy nebo hry jsou pak kategorie sama pro sebe. Původní filmový Blade Runner je kult, jehož vliv je pořád patrný a to i přesto, že vzniknul před 40 lety.
Jonáš: Pro mě to není až takové téma, jak by se mohlo zdát. Je ale pravda, že kyberpunk byl loňským tématem Future Gate festivalu. A tak jsme s Michalem posbírali ilustrace, které už v sobě tuhle tématiku měli a někoho jiného jsme je pak nechali lehce rozanimovat pro augmentovanou realitu. Takhle líní jsme.
Když už jsme u knih – musím opět zmínit Psí Vojáky – Rexe miluju! Díky Michale za něj! Existuje více obálek takto populárních knih, kterým jste vdechli život? Na které jste pyšní?
Michal: Upřímně, já jich vlastně moc nevytvořil. Psí Vojáky jsme zmínili, z poslední doby ještě třeba Hladovou smečku, což je takové vikingské fantasy. Nicméně v tuhle chvíli mi dělá největší radost obálka k Batman: Svět. Je to povídková antologie, na které se sešli tvůrci ze čtrnácti různých zemí světa a u nás vychází s mojí obálkou, na které Batman dramaticky pózuje na Karlově mostě. A málem bych zapomněl na obálku pro legendární komiksový časopis Heavy Metal. Jsem fanouškem původního animovaného filmu z roku 1981, takže jsem si s chutí namaloval hlavní hrdinku Taarnu a skupinku ohnilých zombíku!
Jonáš: Já jsem dělal obálku k 100. výročí R.U.R. Publikaci Robot 100 dala dohromady Jitka Čejková, která sehnala 100 osobností z celého světa (zejména vědců z oblasti robotiky), kteří se k dílu vyjadřují. Takže z toho je čtení na dlouhé zimní večery.
Taky jsem si velice rád nakreslil obálku Justice League pro české vydání DC Rebirth. Jsem rád, že mě kluci z Crwe oslovili.
děkuji:-) 
Dobrá, nechala jsem se unést. Zpět k výstavě. Jaký máte pocit z letošní vernisáže v rámci Future Gate festivalu? Nevím, jestli jste se někde zmiňovali, ale kmotr Řezník mě překvapil. Proč on?
Michal: My jsme samozřejmě očekávali nějaké skandální, šokující či pobuřující představení, ale nakonec vše proběhlo dost formálně. Vlastně nám bylo řečeno, že nejskandálnější byly právě naše komiksy, které znesvětily historické prostory Galerie Lucerna! Ale i tak, nebo možná právě proto jsme byli s průběhem výstavy moc spokojeni.
Jonáš: Aby se lidi měli na co ptát.
Dá se v dnešní době vydělávat čistě kreslením komiksů nebo je i nadále potřeba komiks střídat s ilustracemi?
Jonáš: S ilustracemi, prostitucí a občasným prodejem nějaké té ledviny…
Michal: Nepochybně to lze, otázka zní za jakou cenu. Já třeba nepatřím mezi nejrychlejší kreslíře a tak by pro mě byla profese full time kreslíře dost bolestivá. Navíc, náš český trh je v tomto směru dost omezený a tak je třeba orientovat se spíše na ten zahraniční. Samozřejmě v dnešní online době je to mnohem snadnější, než před pětadvaceti lety, ale na druhou stranu má člověk díky tomu mnohem víc konkurence. Takže já tu otázku trochu obrátím a řeknu, že mě živí ilustrace a občas si nakreslím nějaký ten komiks.
Vnímáte se ještě jako umělci české scény nebo už jste spíše mimo tuzemské vody?
Michal: Já vlastně nevím. Jsem taková holka pro všechno a beru co přijde. Odhaduji, že ten podíl mezi prací pro nás a zahraničí bude v mém případě stále půl na půl.
Jonáš: Až budu mimo naší vodu, tak budu mimo naší vodu. Zatím jsem kapr nebo amur nebo jiná z nepoživatelných ryb českých rybníků.
Sledujete tvorbu jiných českých kreslířů, případně dění na domácí scéně? Jaký z toho máte pocit? Překvapil vás v poslední době někdo?
Michal: Je pravda, že v minulosti jsem domácí scénu sledoval hodně, nicméně musím přiznat, že v poslední době jsem trochu polevil. I tak se ale snažím mít přehled o nových českých komiksech, které se objeví na pultech knihkupectví.
Jonáš: Mě pokaždé překvapí, kolik výtvarníků vůbec neznám. A pak se stydím.
Ale bedlivě sleduju tady Míšu, jelikož sedí v atelieru naproti mě.
Vím, že vydání komiksu Once Upon the End: AfterPunk je naplánováno na příští rok. Prozradíte nám bližší datum?
Michal: Zkušenost mě naučila, že v podobných případech je lepší nebýt příliš konkrétní. Vlastně, když nad tím tak přemýšlím, samotný termín „příští rok“ mi přijde velmi konkrétní.
Jonáš: Řeknu to takhle – bližší datum bychom si přáli.
A já osobně taky. Výstava byla skvělá, kluci jsou skvělí. Z toho nemůže vzejít nic špatného, no ne? Díky za rozhovor pánové a držím palce vám i nám, aby byl komiks co nejdříve venku!
Další tvorbu Michala i Jonáše můžete omrknout na jejich webových stránkách nebo sociálních sítích.
