Gaia Project: Gamesmagův průvodce po galaxii Terra Mystica

A Multipass máte? I kdyby ne, tak tahle galaxie vám to odpustí. Ať už se budete chystat na průlet skrze planety vašeho národa, nebo se pokusíte osídlit planety zmítané transdimenziálními bouřemi. Tak či onak, legendární kartičku potřebovat nebudete. Zato stůl o velikosti 190 cm a čtyři židle ano. Galaxie Terra Mystica je totiž tak obsáhlá, že se skleničkami s vínem, křupkami a talířem avokádových toastů vejdete na stůl jen o prsa. Ale stojí to za to, přátelé, takže příště ty toasty raději oželíme.

Vítejte ve světě čtrnácti národů

V prvním odstavci pravidel hry Gaia Project se píše, že 14 národů spolu v míru osidluje galaxii Terra Mystica. Dovolila bych si hned z kraje nesouhlasit. Pokud u stolu sedíte se třemi spoluhráči, z nichž ani jeden neumí prohrávat, rozhodně to nepřipomíná mírumilovnou kolonizaci. Spíše to vypadá na boj o přežití, rychlou stavbu dolu a vědecký výzkum za nejrychlejší možnou jednotku vesmírného času. Proto je fajn už v úvodu zmínit, že pro ty z vás, kteří přesně takovou partičku spoluhráčů máte, nabízí hra ultimátní sólo systém. Takže tisíceré díky autorům za soupeře zvaného AUTOMATA.

I když je AUTOMATA občas stejný záškodník jako zbytek výhrychtivých spoluhráčů, alespoň se vám přitrouble nesměje. Původní plán byl, že si nás hru zahraje na první pokus dokonce šest. Nicméně hra je určena pro 1-4 hráče, takže jsem naštěstí o další záškodníky přišla. Seznamem čtrnácti různých národů obsáhlost hry pouze začíná. Znáte ten skvělý pocit z vylupování nových kartiček z desek? Po vybalení všech komponentů z krabice zjistíte, že co se množství herního materiálu týče, hra může obstojně konkurovat gigantům jako Fuji Koro. Naštěstí ho však pořád není tolik, aby mátl nebo obsahoval zbytečnosti. Méně je prostě někdy více.

Nenechte se odradit grafikou připomínající Doom Eternal z roku 1993. Při bližším zkoumání najdete tolik vymazlených detailů, že na svůj prvotní dojem rychle zapomenete. V našem případě to tak rozhodně bylo. Autoři totiž přesně věděli, proč tento styl zvolit.

A teď vzhůru do srdce Galaxie Terra Mystica!

Náhoda? Nemyslím si

Úkolem celé hry je osídlit co nejvíce planet a vyzkoumat technologie, které vás budou neustále posouvat kupředu. Přece jenom z počítadla vítězných bodů je jasné, že jen samotné kredity stačit nebudou. Zato výzkum a stavba důležitých budov se rozhodně počítá. Čím rozvinutější národ, tím lépe. Postupem času také zjistíte, že zelených planet (Gaia-planet) je na herním plánu jen omezené množství a vlastně poměrně málo. Takže záleží na hráči, jak rychle si plně uvědomí jejich důležitost.

Náhoda? Nemyslím si. Tento element totiž ve hře nenajdete.

Na studium pravidel si vyhraďte alespoň dvě hodiny. Osobně jsem nikdy nehrála legendami opředeného předchůdce hry Terru Mysticu, takže nedokážu odhadnout, zda vám znalost pravidel z Terry v tomhle případě pomůže. Pro nás byl začátek lehce krušný, ale jakmile se prokoušete první hrou, vše vám zapadne do sebe. Pravidla jsou napsaná poměrně systematicky, takže i když bude chvilkami potřeba listovat tam a zpět, neztratíte se v nich. Čtěte ale pečlivě! Doporučuju mrknout na sekci konec hry a závěrečné vyhodnocení. Vzhledem k tomu, že můj muž přeskakuje stránky v pravidlech stejně, jako kroky v návodu na konstrukci čehokoliv, uteklo nám na poprvé pár důležitých posunů s destičkami. Postupně se vám zaryjí i všechny příběhové výrazy. A že jich je.

Pro první hru jsme se řídili doporučením autorů a rozmístili herní plán podle návodu. Mimo rozvrhnutou galaxii dostanete i předem určené národnosti dle počtu hráčů. I když jsem nebyla úplně odvařená z přidělených Terranů (vypadají prostě jako lidi), svůj účel nakonec splnili hrdě. Jednotlivé desky národů mě velmi mile překvapily. Každá figurka měla přesně vyříznuté místo na desce. Pod každou figurkou dolu, výzkumné stanice či akademie se skrývala hodnota materiálu, který jste odkrytím získávali. Jednoduchý, ale chytrý design.

K.I.K. aneb Kvantově Inteligentní Kostka

Každé kolo hry se skládá ze 4 fází. V té první si nahrabete příjmy ve formě různých zdrojů. Materiálu, kreditů, energií aj. Zdroje vám slouží k různým činnostem v průběhů celé hry. Ať už výzkumu, posunu, stavbě nebo zmiňované teraformaci a projectu gaia. Zkrátka a dobře, pokud planeta není vaše a chcete ji, musíte na ní přežít. K proměně planety slouží právě teraformace, bez které se tam ani nenadechnete.

Fáze dvě byla při prvním přečtení slušný jazykolam. „Během fáze Gaia se fialová Transdimová planeta s gaiaformerem promění na zelenou Gaia-planetu.“ Au.

Ale tahle věta vám nakonec bude dávat smysl. Věřte mi.

Fáze tři obsahuje provádění veškerých akcí z přehledové karty. Díky za ni. Takových nápověd naštěstí obsahuje hra mnoho. Ať už se v této fázi rozhodnete pro stavbu, přetváření planety, nebo třeba výzkum, všechno má strategicky určenou cenu. A občas si to žádá oběti. Tahle fáze se opakuje tak dlouho, dokud nevyčerpáte všechny možnosti a musíte tah ukončit.

Co si budem – nemáme doma snad žádnou hru, u které by jsme si názvy jednotlivých akcí nebo figurek nepojmenovali po svém. Jinak tomu nebylo ani u Gaia Projectu. Krásným příkladem jsou databanky. Ve chvíli, kdy svou databanku vyčerpáte musíte skončit tah. A multipass byl na světě. A víte, že z teraformovat jde přeřekem udělat teraMORFOVAT? Nebudu vám lhát. Pojmenování veškerého materiálu a činů byl pro mě trošku oříšek. Od krystalů energie, přes teraformaci, gaia formeru, transdimových planet až po K.I.K. nebo-li Kvantově Inteligentní Kostku.

Poslední fází je vlastně příprava na tu první. A další kolo může začít. Osobně velmi oceňuju omezený počet hráčů. Odhadovaný čas hry 60–150 minut je opravdu reálný. Hra je však svižná, nenudí a má mraky možností.

Rozmanitost v srdci space opery

Už dlouho jsem neviděla hru, která by měla takovou herní rozmanitost. Ať už budete hrát hru forever alone, vs AUTOMATA, ve dvou a vstupem neutrálního hráče, nebo v partě, pokaždé bude Gaia Project výjimečný. Pominu-li fakt, že mi herní systém v mnohém připomínal staré dobré osadníky zasazené do vesmírného světa, nenajdu na hře žádnou zásadní chybu. Pokud jste milovníky žánru science fiction, vaše představivost bude během hry jásat.

Nicméně, osobně bych ráda hru doporučila zkušenějším hráčům. Ač jsem zmiňovala podobnost s osadníky, tak jednoduchá rozhodně není. Připravte se na důležitost strategického myšlení, nutnost počítat materiál na několik tahů dopředu a sledovat kroky ostatních spoluhráčů. Pokud chvilku nebudete dávat pozor, může se stát, že přijdete o vhodnou příležitost k získání důležitého materiálu. Nejednou jsem se plácla do čela s tím, že jsem to přece mohla udělat jinak. Každý z národů má své specifické vlastnosti a schopnosti a je tedy dobré počítat ve své strategii i s tímto elementem.

Pro začátek je opravdu fajn začít s doporučeným herním rozestavením. Další alternativy hry zkuste až potom, co pochopíte základ.

I přes prvotní skepsi při pohledu na vizuální stránku hry jsem byla nakonec nadšená. Gaia Project jsme zkoušeli hrát v různých variantách a po každém kole byla hra lepší a lepší. Jednoduše jsme nejspíš hru lépe chápali.

Pokud se tedy chystáte na Comic Con Prague 2021, doporučuji herní blok v sobotu od 12:30, kde budou vydavatelé hru blíže představovat světu.