Oceán na konci cesty – Sen nebo vzpomínka?

Výtisk, který se mi dostal do rukou, není první verzí knihy Oceán na konci cesty. Je to ale nejnovější verze od Arga. Toto dílo od mistra fantasy Neila Gaimana již u nás jednou vyšlo pod trochu jiným názvem Oceán na konci uličky. Tentokrát kniha vychází s krásnými ilustracemi od Elise Hurstové, které celý zážitek doplňují.

A opravdu se to stalo?

Celý příběh začíná pohřbem. Kvůli němu se hlavní hrdina vrací do kraje svého dětství. A znáte to, když se vrátíte na místo, kde jste strávili hodně času, zákonitě začnete vzpomínat. Na lidi, se kterými jste se setkali, na události, co jste s nimi zažili. A čím dále do minulosti se dostáváte, tím neuvěřitelnější se vám vaše vzpomínky zdají. Událo se to opravdu tak, nebo se mi to možná jen zdálo. Hlavního hrdinu tohoto příběhu, to ani tak netáhne domů, jako spíše ke statku na konci ulice, kde se před více než čtyřiceti lety setkal s Lettie Hempstockovou, pozoruhodnou dívku, která tvrdila, že rybník za jejich domem je oceán. A právě u tohoto oceánu hlavní hrdina vzpomíná na události, které odehrály krátce po jeho sedmých narozeninách. Sebevražda podnájemníka jeho rodiny odstartovala sled zvláštních událostí, které probudili síly temnoty. Ale Lettie nenechá svého nového kamaráda na holičkách. Společně se svou matkou a babičkou se temné síle postaví, taky to ovšem nedělají poprvé.

Sen nebo vzpomínka?

Hlavní část příběhu je vyprávěna z pohledu hlavního hrdiny, kterému tehdy bylo sedm let. Reálný svět se zde mísí se světem, který má jiné zákonitosti. S tím, kde rybník může být oceánem a realita vystřižena a znova sešita. Jak příběh postupuje, neubrání se člověk myšlence, kolik z toho se reálně stalo a za co může fantazie dítěte. Samotná dospělá verze hlavního hrdiny si není jistá, jestli jeho vzpomínky jsou opravdové. Možná to byl jen opravdu zlý sen a za domem Hempstockových je jen rybník, co nikdy nebyl oceánem. Je jen na vás jak si příběh vyložíte a v tom se skrývá kouzlo celého díla. Příběh skončí, vzpomínka se zamlží a zbydou jen pocity. Snovost celé knížky krásně doplňují kresby, které zobrazují jen obrysy a nechávají prostor fantasii.

Oceán na konci cesty je typicky Gaimanovská kniha, takže pokud máte obecně problém s jeho stylem, není tohle kniha pro vás. Pokud jste jeho fanoušky, kniha vás rozhodně nezklame.

Na závěr bych chtěla poděkovat knihkupectví Kosmas za poskytnutí recenzního výtisku. Děkuji.