Klinika smrti | šílený apokalyptický gamebook

Nový interaktivní hororový román Klinika smrti od M. H. Steinmetze tě zavede do města ovládnutého virem, jenž každého promění v krvelačnou zombie. Jsi připraven bojovat o svůj holý život v gamebooku, který tě vtáhne do děje už v prvních okamžicích?

První dojmy z knihy

Kniha již na první pohled působí děsivě – obal s hromadou krvavých rukou už předem upozorňuje na fakt, že by se do příběhu neměli pouštět lidé mladší 18 let. Osobně musím říct, že s tímto tvrzením souhlasím – zároveň bych ale knihu nedoporučovala nikomu, kdo je slabší povahy, mohly by se ti minimálně zdát nepříjemné sny.

Knihu u nás vydává nakladatelství Mytago, kterým tímto děkujeme za recenzní kus.

Co bys měl vědět před čtením

Na začátku je třeba se prokousat zajímavým prologem, v němž se probouzí hlavní hrdina s poraněnou hlavou, bez bot a se ztrátou paměti, a následně relativně zdlouhavými a obsáhlými pravidly. V pravidlech je vysvětleno, jak knížku číst, protože je interaktivní – text nejde chronologicky, ale budeš se posouvat na základě svých vlastních rozhodnutí. I proto je dost možné, že během čtení/hraní mnohokrát zemřeš. Zkrátka je třeba si dávat pozor na každičký detail, i jedno jediné obinadlo, které najdeš u popelnice, ti může později zachránit život. Tvůj úspěch závisí na kostkách – souboje jsou matematicky přepočítávány. Zprvu se to může zdát složité, ale jakmile se do toho dostaneš, bude to brnkačka.

Než se dostanu k samotnému ději, ráda bych vyzdvihla kresby, které se v gamebooku často objevují. Je vidět, že se ilustrování ujmul někdo, kdo má opravdu bujnou představivost. Ilustrace tě naprosto přesně vtáhnou do situace, ve které se nacházíš.

Příběh o krvelačných zombících

Kniha je rozdělena na tři části a po dokončení každé z nich máš „checkpoint“, aby ses nemusel po každé smrti vracet na začátek knihy. Počítej s tím, že umřeš fakt hodněkrát – osudovou se ti může stát jedna jediná chyba. Můžeš si vybrat, jakou obtížnost budeš hrát (čti: „Kolik bodů štěstí si poneseš do jednotlivých kapitol.“), a to na základě tvých zkušeností s gamebooky. Já jsem si samozřejmě zvolila nejjednodušší variantu, protože jsem vůbec netušila, co bych měla čekat.

Příběh se čte sám. Budeš hltat každou jednotlivou větu a pak zdlouhavě přemýšlet, která varianta je ta správná, abys neskončil ve spárech zombie lačnící po lidském mase. Budeš svědkem utrpení svých přátel, se kterými jste se ještě předchozí dny schovávali ve svém improvizovaném, lehce zatuchlém útočišti.

Jelikož se probudíš sám v místě, které pro tebe a tvé přátele bylo jediným zdrojem bezpečí, vydáš se zachránit ty, které jsi ještě na vlastní oči neviděl se proměnit v krvelačné bestie. Budeš se muset prodírat labyrinty, luštit kódy, bojovat s příšerami, a to až do padnutí. Vše děláš jen proto, aby ses dostal na takzvanou Kliniku smrti, místo, kam unesli tvou kamarádku Paulu.

Klinika smrti je zrůdným místem. Jestliže se dostaneš skrze 2. kapitolu odehrávající se ve městě až dovnitř do Kliniky, to, cos doposud při čtení zažíval, se stane, řekněme, méně ohavným. Na tomto místě se totiž dějí věci extrémně podivné, zvrhlé, obludné – narazíš na množství sexu, fetišismu i sadismu. Pravděpodobně se dočkáš popisů orálních praktik s nemrtvými. Otázkou je, jestli tím autor chtěl vyslat do světa zajímavou myšlenku, nebo popustil uzdu svým velice netradičním představám.

Klinika smrti, autorův první gamebook, je místem, kde se budeš i ty bát o svůj holý život. Při čtení ti žilami bude proudit adrenalin a pokud tě láká se prodírat příběhem, který definují slova krev, špína a plíseň, neváhej a pusť se do něj!