Souls-like hry už dávno nejsou výsadou FromSoftware. Za posledních několik let jsme se dočkali desítek titulů, které se snažily napodobit obtížnost Dark Souls, agresivní tempo Bloodborne nebo propracovaný design Elden Ringu. Jen málokteré ale dokázaly přijít s vlastním nápadem. Indie vývojář Max Mraz, vystupující pod značkou Moth Atlas, se o to pokusil už několikrát. Jeho Yarntown, dvourozměrná pocta Bloodborne, se stala internetovým hitem, zatímco Ocean’s Heart ukázalo, že umí vytvořit i výbornou zeldovku.
Tombwater představuje dosud jeho nejambicióznější projekt. Bere základy klasického souls-like žánru, přesouvá je do prostředí Divokého západu a celé je zahaluje do lovecraftovského hororu. Výsledek zní na papíře jako směs, která by mohla působit nesourodě. Ve skutečnosti ale vznikla jedna z nejzajímavějších nezávislých akčních her posledních let.
Město, které mělo zůstat pohřbené
Příběh začíná jednoduše. Do hornického městečka Tombwater přijíždí osamělý pistolník hledající svého dávného přítele, šerifa Elliotta Flintwooda. Jenže místo rušného města nachází téměř opuštěné ulice, zchátralé domy a obyvatele, kteří pomalu propadají šílenství. Něco se probudilo hluboko pod stříbrnými doly. A právě od tohoto okamžiku se z klasického westernu stává temný horor. Mraz se otevřeně inspiruje dílem H. P. Lovecrafta, ale nespoléhá pouze na chapadla a kosmické bohy. Hrůza vychází především z atmosféry. Město působí mrtvě, obyvatelé mluví v náznacích a každá další oblast odhaluje další střípky tragédie, která Tombwater potkala. Vývojáři popisují hru jako příběh o prokletém městě, zmizelém šerifovi a prastaré kosmické síle ukryté pod doly. Nečekejte rozsáhlé filmové sekvence. Příběh je vyprávěn převážně prostřednictvím dialogů, nalezených dokumentů a samotného prostředí. Je to styl, který fanoušci souls-like her dobře znají.
Zelda potkává Bloodborne
Na první pohled Tombwater připomíná klasické Zeldy z éry SNES. Kamera snímá svět shora, prostředí tvoří detailní pixel art a jednotlivé oblasti jsou propojeny do rozsáhlého světa. Jenže po několika minutách zjistíte, že pod touto známou fasádou se skrývá plnohodnotný souls-like. Souboje jsou nekompromisní. Každý nepřítel dokáže být nebezpečný, výdrž hraje zásadní roli a bez správného načasování úhybů daleko nedojdete. Místo rytířských mečů ale používáte revolvery, brokovnice, šavle, krumpáče nebo temná kouzla. Kombinace střelných zbraní a boje zblízka vytváří velmi svižný systém, který připomíná Bloodborne více než Dark Souls. Velkým překvapením je variabilita výbavy. K dispozici je přes padesát zbraní, desítky kouzel i charmů upravujících styl hraní. Nechybí ani výroba lektvarů, výbušnin nebo podpůrných předmětů prostřednictvím alchymistického systému.
Svět, který odměňuje zvědavost
Tombwater není lineární akcí. Celý svět funguje jako propojená metroidvania. Nové schopnosti otevírají dříve nepřístupné oblasti, tajné chodby vedou k volitelným bossům a mnoho lokací lze navštívit v různém pořadí. Právě průzkum představuje jednu z největších předností hry. Každý kout mapy skrývá něco zajímavého – nový kus vybavení, podivného obchodníka nebo příběhovou stopu. Vývojář od začátku zdůrazňoval, že svět bude několikanásobně větší než mapa A Link to the Past, a při hraní je to znát. Na kompletní průchod si bez problémů vyhradíte dvacet i více hodin.
Naštěstí nechybí mapa ani přehledný deník úkolů. To je drobnost, kterou by si mohly vzít k srdci i některé velké souls-like hry.
Bossové jako hlavní atrakce
Stejně jako v produkci FromSoftware představují vrchol celé hry souboje s bossy. Každý z více než dvaceti hlavních protivníků je výrazně odlišný. Jednou bojujete proti zmutovanému kazateli, podruhé proti hornickému monstru nebo groteskním bytostem připomínajícím noční můry z Lovecraftových povídek. Studio slibovalo přes dvacet unikátních bossů a tento počet hra skutečně naplňuje. Nejde jen o vizuálně působivé střety. Každý boss vyžaduje jinou taktiku a často nutí změnit vybavení nebo styl boje. Obtížnost je vysoká, ale většinou férová. Když zemřete, téměř vždy víte proč. Právě tento pocit spravedlivé výzvy odlišuje Tombwater od mnoha levnějších napodobenin Souls.
Pixel art na špičkové úrovni
Pixel art dnes používá kde kdo. Jen málokdo s ním ale pracuje tak citlivě jako Max Mraz. Každá lokace má vlastní charakter. Zaprášené ulice střídají opuštěné doly, temné lesy, chátrající ranče i podzemní katedrály. Barevná paleta se postupně mění od teplých westernových odstínů k temně modrým a rudým tónům, jak se příběh propadá do čím dál většího šílenství. Animace nepřátel jsou překvapivě detailní a efekty střelby nebo kouzel působí velmi dynamicky. Přesto hra nikdy neztrácí přehlednost. Hudební doprovod sází na minimalistické motivy. Většinu času posloucháte spíše vítr, vrzání dřevěných budov a vzdálené výstřely než orchestrální skladby. Díky tomu působí Tombwater ještě osaměleji.
Malé trny v jinak výborné hře
Tombwater ale není bezchybný. Největší slabinou je občas nevyrovnaná obtížnost. Někteří běžní nepřátelé představují větší hrozbu než samotní bossové a několik soubojů působí zbytečně chaoticky. Občas zamrzí i práce s kamerou. Přestože pohled shora většinou funguje výborně, v užších interiérech může být orientace složitější. Určitou výtku si zaslouží také příběhové tempo. Prostřední část hry se místy příliš soustředí na průzkum a hlavní děj ustupuje do pozadí. Fanoušci lore budou nadšení, hráči očekávající neustálý příval nových událostí už méně. Naštěstí jde spíše o drobné výhrady než zásadní problémy.
Souls-like žánr má stále co nabídnout
Tombwater dokazuje, že souls-like žánr má stále co nabídnout. Moth Atlas nevytvořili další kopii Dark Souls, ale hru, která si bere inspiraci z Bloodborne, klasických Zeld i westernových příběhů a skládá je do překvapivě soudržného celku. Výborné souboje, skvěle navržený propojený svět, nezapomenutelná atmosféra a nádherný pixel art dělají z Tombwater jednu z nejlepších nezávislých akčních her roku. Ano, občas zakopne o nevyrovnanou obtížnost nebo pomalejší tempo, ale její přednosti tyto nedostatky s přehledem převáží. Pokud jste někdy přemýšleli, jak by vypadal Bloodborne zasazený do prostředí Divokého západu a převedený do podoby klasické dvourozměrné adventury, Tombwater je přesně tou odpovědí. A je to odpověď, která stojí za zahrání.
