Existují strategické hry, které vás během několika minut naučí základní pravidla, vysvětlí všechny důležité mechanismy a potom vás nechají užívat si vítězství. HighFleet taková hra rozhodně není. Už od prvních minut je jasné, že před vámi stojí něco mnohem komplikovanějšího a zároveň mnohem osobitějšího. Na obrovské mapě pouštní planety velíte flotile létajících válečných lodí, plánujete jejich přesuny, hlídáte spotřebu paliva, sledujete nepřátelské vysílání, opravujete poškozené stroje a zároveň se připravujete na souboje, ve kterých můžete během několika sekund přijít o jednu z nejcennějších lodí. HighFleet kombinuje strategii, správu flotily, průzkum, diplomacii, špionáž a arkádové souboje v jednom balíčku, který může být zpočátku naprosto matoucí, ale po jeho pochopení nabízí zážitek, jaký se v současné herní produkci hledá jen velmi těžko.
Vítejte v Geratu
Příběh nás zavádí na planetu Gerat, kde se schyluje k rozsáhlému vojenskému konfliktu. Hráč přebírá velení nad flotilou House of Sayadi a jeho úkolem je postupovat nepřátelským územím, obsazovat strategická místa a nakonec se vypořádat s hlavním protivníkem. Samotný příběh není tím hlavním, proč HighFleet hrát, ale vytváří dostatečně zajímavé pozadí pro celou výpravu. Svět hry působí jako zvláštní směs postapokalyptické sci-fi, dieselpunku a vojenského dramatu, přičemž výraznou roli hraje i kultura a architektura inspirovaná oblastmi Blízkého východu a střední Asie. Obrovské létající stroje vypadají spíš jako obrněné pevnosti zavěšené ve vzduchu než jako elegantní vesmírné lodě a jejich těžkopádný vzhled perfektně odpovídá celkové atmosféře. HighFleet díky tomu působí špinavě, nebezpečně a trochu tajemně, což je přesně to, co potřebuje.
Velkou zásluhu na atmosféře má také způsob, jakým hra prezentuje své prostředí. Místo klasického sci-fi rozhraní plného hologramů a neonových displejů dostáváme obrazovky připomínající staré vojenské počítače, mechanické ovladače, radarové systémy a rádiové stanice. Všechno působí analogově, těžce a utilitárně. Každé přepnutí obrazovky, rádiová zpráva nebo změna nastavení doprovází odpovídající zvuk, takže máte pocit, že nesedíte u počítačové hry, ale skutečně uvnitř velitelského centra. Tohle je jeden z případů, kdy uživatelské rozhraní není jen prostředkem k ovládání hry, ale důležitou součástí jejího světa.
Flotila je vaším největším bohatstvím
Základním stavebním kamenem HighFleet je samozřejmě vaše flotila. Na začátku máte k dispozici několik různých lodí a postupně získáváte další stroje, peníze, palivo i vybavení. Každá loď má přitom svou úlohu a není možné jednoduše postavit jednu obří létající pevnost a všechno ostatní ignorovat. Potřebujete rychlé průzkumné stroje, které dokážou odhalovat nepřítele, zásobovací lodě, bojové jednotky a samozřejmě těžké lodě schopné vydržet intenzivní přestřelku. Každé rozhodnutí má ale svou cenu. Těžší loď potřebuje více motorů, více paliva a více prostoru pro zásoby, zatímco rychlý stroj může být mnohem zranitelnější. Neustále tak řešíte kompromis mezi rychlostí, výdrží, výzbrojí a provozními náklady.
Ještě zajímavější je možnost vlastní lodě navrhovat. Editor umožňuje skládat jednotlivé části konstrukce, instalovat motory, zbraně, senzory, pancíř a další vybavení. Na první pohled může působit komplikovaně, ale právě tady se ukazuje, jak důsledně HighFleet pracuje se svými pravidly. Přidáte další dělo a loď bude silnější, ale zároveň těžší. Přidáte další pancíř a zvýšíte její odolnost, jenže budete potřebovat výkonnější pohon. Přidáte motory a spotřeba paliva vzroste. Najednou zjišťujete, že žádná konstrukce není ideální a každá loď je vlastně výsledkem kompromisu. Když potom vlastní stroj vezmete do bitvy a podaří se vám s ním porazit výrazně silnějšího protivníka, je to jeden z nejuspokojivějších pocitů, jaký hra nabízí.
Souboje mají překvapivou hloubku
Samotné bitvy probíhají v reálném čase a na první pohled mohou připomínat jednoduchou 2D arkádovou střílečku. Ovládáte svou loď, pohybujete se po bojišti, míříte děly a snažíte se nepříteli způsobit co největší poškození. Jenže pod touto relativně jednoduchou slupkou se skrývá překvapivě komplexní systém. Lodě mají jednotlivé moduly, motory, zbraně, pancéřování a další součásti, které mohou být postupně poškozeny nebo zničeny. Nejde tedy jen o to vyčerpat nepříteli nějaký ukazatel zdraví. Mnohem důležitější je zasáhnout správné místo a připravit protivníka o jeho schopnost pokračovat v boji.
Při soubojích musíte zároveň sledovat vlastní stav. Přehřívají se vám motory, dochází munice a loď může být poškozena způsobem, který ovlivní její další pohyb. Raketové útoky navíc vyžadují správné načasování a použití obranných systémů. Když se podaří celý systém pochopit, bitvy začnou být nádherně chaotické. Obrovské lodě se snaží udržet ve vzduchu, kolem létají rakety, zbraně střílejí v dlouhých salvách a poškozenými částmi konstrukce se šíří požáry. Přitom stále musíte přemýšlet několik kroků dopředu, protože jedna špatně zvolená pozice může znamenat ztrátu celé lodi.
Válka se neodehrává pouze v bitvě
Právě tady se HighFleet odlišuje od běžných akčních strategií. Bitva totiž není izolovanou událostí, po které se jednoduše vrátíte na mapu a pokračujete dál. Každý souboj má důsledky pro celou vaši kampaň. Pokud přijdete o těžkou loď, může vám následně chybět dostatečná palebná síla. Pokud spotřebujete příliš mnoho paliva, může se celá flotila dostat do problémů. Pokud necháte některé lodě vážně poškodit, budete muset hledat místo, kde je lze opravit. A pokud se rozhodnete riskovat další střet, můžete sice získat cenné zdroje, ale také přijít o hodiny postupu.
Pohyb po mapě je proto stejně důležitý jako samotné souboje. Musíte plánovat trasy, sledovat města, využívat dostupné zdroje a snažit se zjistit, kde se nachází nepřátelské jednotky. Velmi důležitou roli hraje také průzkum a rádiová komunikace. Nepřítel není vždy přesně označený na mapě a informace získáváte prostřednictvím různých senzorů a odposlechu. Často tak víte pouze přibližně, co se kolem vás děje, a musíte se rozhodnout, jestli budete riskovat další postup. Tohle vytváří velmi příjemný pocit nejistoty. Nikdy nemáte úplnou kontrolu nad situací a právě díky tomu působí každé rozhodnutí mnohem důležitěji.
Diplomacie a informace
HighFleet navíc nezapomíná na diplomacii. Při cestování mezi jednotlivými městy se setkáváte s různými frakcemi a můžete s nimi komunikovat, obchodovat nebo se pokusit získat jejich podporu. Diplomacie sice není tak hluboká jako ve velkých strategických hrách, ale velmi dobře doplňuje hlavní systém. Připomíná vám, že nejste jen velitel skupiny lodí, ale také představitel mocnosti, která se snaží projít cizím územím.
Informace mají v HighFleet obrovskou hodnotu. V některých situacích může být lepší strávit několik minut průzkumem než okamžitě vyrazit vpřed. Pokud zjistíte, kde se nachází nepřátelská flotila, můžete se jí vyhnout nebo si připravit výhodnou pozici. Když nic nevíte, může se z obyčejného přesunu během okamžiku stát zoufalý boj o přežití. Hra tak velmi dobře zachycuje jednu z nejzajímavějších vlastností skutečného velení: rozhodujete se podle neúplných informací a nikdy si nemůžete být jistí, jestli je vaše rozhodnutí správné.
Největší problém? Hra vás pořádně nenaučí hrát
A právě zde se dostáváme k největší slabině HighFleet. Hra je komplikovaná a její tutorial vás nedokáže dostatečně připravit na všechno, co vás čeká. Existuje obrovské množství mechanismů, které budete postupně objevovat metodou pokus–omyl. To může být v některých případech velmi zábavné, protože máte skutečný pocit objevování, ale jindy je to jednoduše frustrující. Můžete například prohrát bitvu a několik minut přemýšlet, co jste udělali špatně, aniž by vám hra poskytla dostatek informací k tomu, abyste svou chybu skutečně pochopili.
Ještě větší problém představuje skutečnost, že některé chyby mají velmi dlouhodobé následky. HighFleet není hra, která by vás neustále zachraňovala autosavem. Špatné rozhodnutí může znamenat ztrátu důležité lodi a tím ohrozit celou kampaň. Pro zkušené hráče je to obrovská součást kouzla, protože každé rozhodnutí skutečně něco znamená. Pro nováčky ale může být první kontakt s hrou dost tvrdý. Pokud nemáte chuť číst návody, experimentovat a opakovaně se vracet k jednotlivým mechanismům, můžete mít pocit, že proti vám stojí nejen nepřítel, ale také samotná hra.
Zvuk a vizuál vytvářejí vlastní svět
Audiovizuální stránka je naopak jednou z oblastí, kde HighFleet exceluje. Už samotné návrhy lodí jsou nádherné a jejich kombinace kovových konstrukcí, masivních motorů a obrovských zbraní jim dávají nezaměnitelný charakter. Nejsou to elegantní vesmírné lodě, ale létající válečné stroje, které vypadají, jako kdyby byly postavené z materiálu získaného ze starých továren. Jejich poškození během soubojů navíc působí velmi fyzicky a každý zásah může být okamžitě vidět.
Ještě silnější je zvuková stránka. Rádio šumí, přístroje pípají, zbraně duní a hudba dokáže během několika sekund změnit obyčejný přesun po mapě v dramatickou vojenskou operaci. Soundtrack patří podle mě k nejlepším prvkům celé hry, protože přesně podporuje její temnou a trochu mystickou atmosféru. HighFleet má zkrátka vlastní identitu a dokáže ji hráči připomenout prakticky každou minutu.
Pro koho HighFleet vlastně je?
HighFleet rozhodně není titul pro každého. Pokud hledáte rychlou strategii, kde se během několika minut naučíte všechny základní mechanismy, pravděpodobně budete trpět. Stejně tak není ideální pro hráče, kteří chtějí pouze akční souboje a nezajímá je správa flotily. Její kouzlo objeví především ti, kterým vyhovuje experimentování, složité systémy a postupné učení. HighFleet vás totiž neodměňuje okamžitě. Nejdříve vás nechá dělat chyby, potom vás donutí přemýšlet nad tím, proč k nim došlo, a teprve následně vám umožní využít získané znalosti.
Když se to podaří, je odměna opravdu velká. Najednou přesně víte, jakou loď potřebujete, kdy je vhodné riskovat, jak využít průzkum a kdy se boji raději vyhnout. Z nepřehledné změti systémů se začne stávat jeden propojený celek a vy máte pocit, že už skutečně velíte flotile. Právě tento okamžik je důvodem, proč má HighFleet tak oddanou komunitu.
Verdikt
HighFleet je jedna z nejunikátnějších strategických her, jaké si můžete zahrát. Není dokonalá a její přístupnost je bezpochyby problematická, ale její kombinace strategického plánování, správy flotily, průzkumu, diplomacie, špionáže a intenzivních vzdušných soubojů nemá příliš mnoho konkurence. Je to hra, která vyžaduje trpělivost a ochotu učit se vlastními chybami, ale pokud jí ten čas dáte, dokáže nabídnout opravdu výjimečné momenty. Když po dlouhé cestě dorazíte k nepřátelskému městu, máte dostatek paliva, vaše lodě jsou připravené k boji a před vámi se objeví silná nepřátelská flotila, najednou všechno, co jste se během předchozích hodin naučili, začne dávat smysl.
HighFleet bych proto doporučil především hráčům, kteří mají rádi komplexní strategie a nebojí se vysoké obtížnosti. Pokud patříte mezi ně, připravte se ale na to, že vás hra několikrát pořádně potrápí. Možná budete proklínat své vlastní rozhodnutí, možná přijdete o loď, na které vám záleželo, a možná budete mít chuť celou kampaň zahodit. Ale právě ve chvíli, kdy se z těchto chyb poučíte a dokážete svou flotilu bezpečně provést další částí kampaně, pochopíte, proč je HighFleet tak výjimečná.
