Kdekdo by si pomyslel, že na konzoli jako je Sega Mega Drive, které skončila oficiální podpora někdy v roce 1998 už se novinek nedočkáme, a tak můžeme maximálně s nostalgickou slzou v oku hrát retro herní klasiky. Opak je ale pravdou. I přes to, že Sega už dávno hry na své vlastní konzole neprodukuje, objevují se zde nezávislé vývojářské týmy které pracují na projektech, jako je právě Paprium.
Počáteční krize
Tato novodobá beat ’em up mlátička se poprvé objevila na sítích už v roce 2012 těsně poté, co její vývojáři WM’s Magicial Game Factory vydali velice úspěšnou RPG hru Pier Solar. Avšak Paprium, které tenkrát neslo pracovní název Project Y si nevedlo zrovna nejlépe. Předplatitelé po téměř pěti letech od své objednávky nedostali na stůl téměř nic kromě teaseru a pár screenshotů, chybělo i info kdy se hry konečně dočkají. A díky komunikaci vývojářů se svými klienty se tak nahromadila spousta nespokojených fanoušků, kteří chtěli své peníze zpátky. (Více jsem o tom napsal v článku pro Retro Hráče zde) Chvíli to tak vypadalo, že projekt Paprium byl naprosto rozprášen a společně s ním i celá společnost WM’s. Žádné vyjádření, reakce a ani info o tom, jak si hra momentálně stojí.
Vánoční zázrak
Až teď, na Vánoce 2020 se stal zázrak a těm věrným, kteří své předplatné nezrušili přišla neočekávaná zpráva o tom, že jejich objednávka byla odeslána. Spousta lidí si z toho dělala srandu prostřednictvím komentářů typu “Doufám, že nám ti vtipálci za naše prachy neposílají bramboru.” a podobně. Avšak nakonec jim doopravdy dorazilo to, co mělo. Hra Paprium v celé své kráse.
Názory
Musím se přiznat, že hru aktuálně nevlastním, protože po tom fiasku z minulých let jsem si nebyl jistý, zda-li hra vůbec vyjde, a tak jsem byl s jejím objednáním dosud zdrženlivý.
Avšak co se týče dosavadních recenzí kolujících po internetu, vypadá to že tvůrci hry doručili přesně to, co slíbili. Ojedinělou beat ’em up postapo mlátičku která připomíná staré časy, kdy jsme s kamarádem nebo mladším sourozencem brázdili ve dvou hráčích ulice a u toho mlátili hlava nehlava všechny kolem, přičemž občas vypomohla nějaká ta kovová tyč nebo kudla. Tvůrci Paprium také slibovali že se bude jednat největší hru, co kdy na 16-bitové cartridgi vyšla a jak to mysleli? No to všichni uvidí, ihned po rozdělání kazetky. Uvnitř je totiž ojedinělý čip s rozšířenou kapacitou, který z konzole Sega Mega Drive ždímá doopravdy maximum.
První spuštění
Po spuštění hry na nás čeká několik partnerských logotypů, které přejdou v klasické intro, ve kterém se dozvídáme, že v roce 8A2 se svět nachází v troskách a ti co přežili “jadernou zimu” se shromáždili na jediném místě, kde dřív stál Pchjongjang, Tokio a Šanghaj. Na tomto místě se nachází město jménem Paprium.
Hned poté následuje menu, ve kterém máme na výběr ze dvou režimů – Arcade, Original a pak je zde nastavení. Po spuštění hry přichází příjemné překvapení, kterým je výběr slotu pro uložení hry. Uložit svůj postup je něco, co u 16-bitových konzolí nebylo zase až tolik obvyklé a málo která hra něco takového podporovala. Už jen proto, že většina titulů se dala dokončit do dvou hodin. Paprium však tuto volbu má, protože jak se dozvídáme o něco později, máme ve hře několik různých cest, kterými se můžeme vydat a také hratelné postavy, které lze v průběhu hraní odemknout. Poté co si vybereme jaký režim chceme hrát, kde chceme začít a za jakou postavu se pustíme do boje, vyskakuje na nás první level. Ten ihned okouzlí svou grafikou která připomíná pixelový Cyberpunk a hudbou, která určitě učaruje každému fanouškovi retro her.
Postavy ve hře jsou dle toho co jsem dosud viděl velice rozmanité a každá z nich nabízí trochu jiný herní systém. Zatím co u Tuga sázíte na jeho obrovskou sílu, u Alex je zase velikou výhodou její vitalita. Po zvolení Vaší postavy se objevujete v cele číslo 888 ze které musíte utéct. No a já myslím, že už si dokážete představit, co se bude dít dále.
Cena za raritu
Některé z Vás, kteří si na tuto hru začínáte brousit zuby musím ale zklamat. Jelikož se jedná o ojedinělý projekt, jehož vývoj a portování do retro konzole pravděpodobně nebyla žádná srada, je cena za originální kopii této hry vážně vysoko. Za klasickou edici si WM’s požadují 129 USD a limitovaná verze, která je k dispozici ve třech variantách, vyjde v Japan a USA variantě na 170 USD. Evropská varianta je pak na eshopu z nějakého důvodu za 339 USD a přiznejme si, ať je hra jakkoliv dobrá, cena obyčejné verze za nějakých 3 250 Kč je doopravdy hodně.

A nebo ne? To už si musíte rozmyslet sami. Každopádně na gameplay ze hry se můžete podívat například zde:
Do komentářů nezapomeňte napsat, jak se Vám hra pozdává. Pokud ji má někdo doma tak ať se klidně pochlubí a hlavně, hrajte retro!