Lucy Taylor je americká autorka, která si v ničem nezadá se svými současníky. A i tak se na její tvorbu musíme dívat. Její próza a především román The Safety of Unknown Cities oceněný cenou Brama Stokera za nejlepší první knihu z roku 1995 je totiž velmi ovlivněn dobou, ve které byla psán. Jenže doba pokročila a tahle próza nestárne tak dobře, jak by si zasloužila. Jsem si poměrně jistý, že Vztek zaujme pouze velmi malou část čtenářského publika. Jestli se ptáte proč, tak čtěte dál, hned pochopíte.
Vztek je nejhorší noční můra
V první povídce, po které je kniha pojmenována, zjistíte, že Lucy se s tím nemaže. Lonny, propuštěný vězeň a hajzl se snaží být tragickou postavou, ale celou dobu si přejete aby mu tu jeho držku někdo rozflákal. Do očí bijící oidipovský komplex v podobě lásky k matce, se kterou měl delší dobu sexuální vztah tento fakt pouze potvrzuje. Jeho cesta k uvědomění si sebe sama, však není cestou přijmutí toho jaký je, ale toho jaký chce být. Přesto, že nám v některých momentech dává najevo, jak moc je mu to líto, neuvěříte mu. Hned vzápětí otočí a ukazuje, že je mu to vlastně jedno.
Vrazila mi a já jí to vrátil. Spadla na zem, vyletěl jsem z postele, skočil na ni a mlátil ji, znova a znova. Neměl jsem na výběr. Musel jsem se bránit, že jo. Vedle postele ležela napůl plná láhev skotský, vypil jsem ji a oblíknul se. Když jsem odcházel, pořád se nehýbala, ale nemyslel jsem si, že je mrtvá. Jsem si jistej, že nebyla mrtvá. I kdyby byla mrtvá, nebyla by to moje chyba. Nechtěl jsem to udělat. Musel jsem se bránit, že jo. Citace z knihy – Vztek
Lonny je parchant, který porovnává vůně míst podle pachu kundiček a potu nanicovatých chlápků, kteří mlátili jeho mámu do bezvědomí. Vlastně se ani nesnaží skrývat nenávist ke všemu a všem, co on sám ztělesňuje. Vzteklý pes, který nesnáší hlavně sám sebe a jeho pouť po propuštění z vězení je jedna velká chlastací jízda do prázdnoty.
Erotický horor nevoní
Rád bych se vrátil zpět ke kontextu doby. V době, kdy autorka knihu psala, byl oblíbeným autorem Clive Barker a nepochybuji, že se jím nechala dost ovlivnit. Vztek totiž připomíná jeho ranou tvorbu z období Hellbound Heart a Knih Krve. Erotické prvky na každém kroku a snaha šokovat krvavostí a zběsilostí činů, které ovšem dnes již neobstojí. Možná je to škoda a možná, že kdybych knihu dostal do ruky v roce 1995, cítil bych to jinak. Dnes, v době kdy je každá druhá severská detektivka o zneužívání dětí a stahování lidí z kůže, to není až tak šokující. Je to škoda, protože styl psaní je velmi ucelený a kniha se čte velmi dobře. Jen to už tolik nebaví. Alespoň mě ne.
Jsou tu i výjimky. V knize je celkem osm povídek, kde podstatnou část tvoří, řekněme, snaha šokovat a znechutit. Nicméně například povídka Zlatíčka, která balancuje na hraně drsného příběhu s nadpřirozenými jevy, je opravdu povedená. Nebo další příběh, V jeskyni delikátních pěvců. To jsou z mého pohledu skvosty, které už se dnes jen tak nenajdou. Nejde ani tak o příběh nebo jeho vyprávění, ale o myšlenku, která se skrývá za nimi. Lucy Taylor totiž velmi ráda řeší pocity a touhy lidí, kterým bylo ublíženo.
Málem vyhrknu „Promiňte“, protože tohle přece řeknete, když někoho vyrušíte na záchodě, až na to , že prkýnko, na kterém táta sedí, je dole, a hlava Freddyho Burtona se zvedá a zase klesá do jeho klína. Citace z knihy – Vztek
Opakování je matka moudrosti
Ovšem ne tady. Musím uznat, že u některých témat povídek jsem musel zavírat oči, protože jsem přesně věděl co přijde a začalo mě to nudit. Například Extrémofilové nebo La señora blanca jsou však podle mého lepším průměrem téhle sbírky. Rozhodně se u nich nebudete nudit jako u Stvoření ženy nebo Jak umírají praví muži. Nenechte se však odradit. Kniha stojí za to i přesto, že je cítit devadesátými léty.
Vydání od Martina Štefka a Golden Dogu je totiž parádní. Obálka je zajímavě pojatá. Jsem rád, že i přesto že se jedná o měkkou vazbu, kniha se nezlomila ani při extrémním ohybu. Našel jsem v ní taky záložku ve stylu obálky a to mě opravdu potěšilo. Jelikož záložky neustále ztrácím a miluju knihy s textilní záložkou (tenaklem).
Těm zvědavějším z vás doporučuju omrknou ukázky z knihy
Děkujeme Golden Dogu za recenzní kopii knihy a těšíme se na další spolupráci.
Verdikt
Příběh - 70%
Styl psaní - 90%
Obálka - 100%
Postavy - 65%
81%
Naše Skóre
Vztek a další příběhy od Lucy Taylor je sbírka povídek, které páchnou dobou ve které vznikly. Nicméně ne všechny jsou takové, jaké byste čekali od autorky erotických horrorů. Některé stojí za přečtení i za citát. Ale na to budete muset přijít sami.
