Existuje podžánr VR her, který se tváří nudně, ale ve skutečnosti skrývá nečekaně silné zážitky. Job simulátory, kde myjete nádobí nebo opravujete auta, jsou zábavné pět minut, pak přijde prázdnota. Border Bots VR je jiný případ. Je to hra, která vzala jeden z nejotravnějších konceptů reálného světa, celní kontrolu, zasadila ho do absurdní robotické dystopie a výsledek je překvapivě zábavný, vtipný a místy i trochu znepokojivý.
Jediný člověk s prací
Svět Border Bots VR je budoucnost, ve které umělá inteligence převzala kontrolu nad společností a lidé přišli o zaměstnání. Vy jste jednou z mála výjimek: vaši robotiní nadřízení usoudili, že potřebují člověka na hraniční přechod, kde sentientní roboti pendlují mezi různými zónami města. Každé ráno vás vyzvedne létající taxi, šéf vám přes hologram vysvětlí denní pravidla a vy si sednete do budky a začnete kontrolovat frontu robotů.
Příběh je podáván v útržcích, skrze televizní zpravodajství v apartmánu, holografické hovory s kolegy a drobné interakce s roboty samotnými. Tón je lehce satirický a plný černého humoru, svět korporátní dystopie, kde i váš domácí robot má vlastní osobnost a problémy.
Papers, Please v rukavicích
Srovnání s Papers, Please je nevyhnutelné a Border Bots VR se k němu otevřeně hlásí. Každý den dostanete sadu pravidel a frontu robotů, které musíte zpracovat v časovém limitu zhruba šesti až dvanácti minut. Zpočátku stačí ověřit, zda typ robota a logo výrobce odpovídají dokladům. Postupně ale přibývají nové nástroje a nová kritéria.
Brzy budete skenovat čárové kódy, detekovat pašované zboží speciálním detektorem, testovat hořlavost určitých typů robotů, ověřovat, zda deklarované modifikace odpovídají skutečnosti, nebo kontrolovat, zda robot nepochází ze zakázané zóny. Pašované zboží přitom zahrnuje vše od alkoholu po dortíčky, a zadržet robota za to, že je hořlavý, je přesně ta úroveň absurdity, která celou hru drží při životě.
Na rozdíl od Papers, Please hra nefunguje na přísném systému pokut za chyby. Místo toho sbíráte body za správně zpracované roboty a soutěžíte na žebříčku s pěti dalšími lidskými agenty. Tlak je tu, ale o něco snesitelnější.
VR jako přidaná hodnota
Právě tady Border Bots VR skutečně září. Fyzická interakce s nástroji v prostoru dělá z jinak rutinní činnosti překvapivě uspokojivý zážitek. Mačkáte skutečná tlačítka na dotykových obrazovkách v herním světě, fyzicky otevíráte šuplíky, používáte detektor jako skutečný přístroj, razítkujete dokumenty. Hra si dává záležet na tom, aby každá interakce měla hmatatelnou váhu a odezvu.
Holografičtí kolegové a nadřízení jsou zobrazeni ve skutečné trojrozměrné hloubce, nikoli jako plochý obraz, a to přidává rozhovorům překvapivě realistický pocit přítomnosti. Prostředí apartmánu, kde trávíte čas mezi směnami, nabízí výhled na detailní futuristické město s vrstvami trojrozměrných prvků, které celý svět ukotvují.
Stíny nedokončeného projektu
Border Bots VR má i svou stinnou stránku a ta je bohužel poměrně výrazná. Komunita hráčů upozorňuje na to, že vývojáři přestali hru aktivně rozvíjet poté, co nenašli financování na další obsah. Hra tak zůstala nedokončená, přičemž hráči hlásí technické problémy jako zaseknutí na konci dne nebo softlocky. Tajné třetí zakončení zůstává bez návodu a zdá se, že se ho již nikdo nechystá vysvětlit.
Na Steamu jsou také hlasy kritizující grafiku jako přímý port z Meta Quest, bez dynamického osvětlení a stínů, což je znát zejména při hraní na výkonnějším PC s VR brýlemi jako Valve Index. Verze pro PSVR2 na tom je výrazně lépe.
Závěr
Border Bots VR je hra s výborným nápadem, solidním provedením a nešťastným osudem. Pokud máte VR headset a baví vás logické hry s postupně narůstající komplexitou, strávíte s ní příjemných deset hodin. Fyzičnost VR ovládání dělá z celní kontroly skutečnou zábavu, humor funguje a svět má osobitost.
Jenže vědomí, že hra zůstala nedokončená a vývojáři od ní odešli, vrhá stín na jinak sympatický zážitek. Je to hra, která mohla být skvělá, ale spokojila se s tím, že je dobrá napůl.
