Pokud jste podle prvních obrázků doufali v poklidnou budovatelskou strategii, kde budete z tepla lokomotivy řešit, komu z posádky dáte dnes k večeři polévku, EverRail vás velmi rychle vyvede z omylu. Studio Aesir Interactive nás ve svém novém titulu bere na nehostinný, na kost zamrzlý exoměsíc Inara. Výsledkem je nekompromisní akční survival z pohledu první osoby, který můžete procházet sami, nebo v kooperaci až pro čtyři hráče. Vlak zde není jen vaším domovem, ale především vaším největším záchranným kruhem i časovanou bombou.
Baterie jako neúprosný diktátor času
Jádro celé hratelnosti nestojí na přikládání uhlí do parních kotlů, ale na centrální baterii vaší supící soupravy. Mechanika je geniálně jednoduchá, ale o to více stresující: když se vlak pohybuje po kolejích, baterie se dobíjí. Jakmile ale zastavíte, abyste mohli prozkoumat okolí, energie začne neúprosně klesat. Pokud klesne na nulu, váš pokus končí smrtí. Tento jediný prvek naprosto mění dynamiku hry. Každá zastávka je obrovským rizikem a neustále bojujete s časem. Musíte naprosto přesně odhadnout, kolik minut si můžete dovolit strávit venku v mrazivé pustině, než se budete muset s prázdnýma rukama hnát zpět do relativního bezpečí a tepla vagónů.
Kluzák, drony a adrenalinový průzkum
Zatímco vlak stojí a baterie se nemilosrdně vybíjí, vy se vydáváte na lov. Zapomeňte na nějaké abstraktní klikání v menu nebo vysílání počítačem řízených panáčků. Do toxického mrazu a opuštěných těžařských stanic se vydáváte vy sami v první osobě. K orientaci a rychlému pohybu zamrzlou krajinou využíváte osobní kluzák (glider), což přináší do hry výborný pocit svobody a vertikality. Při hledání vzácných izotopů a surovin pro vylepšování vlaku si navíc chytře pomáháte drony. Neustále skenujete okolí, vyhýbáte se hrozbám a snažíte se nabrat co nejvíce kořisti, než vám vlak zahlásí kritický stav energie.
Posádka? Spíše jen živé konzervy
Pokud byste od hry čekali hluboký taktický management posádky, zřejmě narazíte. Cestující, které po cestě zachráníte, totiž v EverRail fungují v podstatě jen jako vaše extra životy. Neřešíte jejich morálku, nemoci ani pracovní směny. Pokud při průzkumu stanice zemřete, prostě a jednoduše se „převtělíte“ do dalšího zachráněného pasažéra a pokračujete dál. Na jednu stranu to skvěle zapadá do rychlého akčního tempa hry a udržuje to neustálý spád, na druhou stranu to znatelně sráží potenciální hloubku a empatii k vašim spolucestujícím, kteří jsou záhy redukováni na pouhá čísla v levém horním rohu obrazovky.
Krása a krutost zamrzlého měsíce
Audiovizuální zpracování Inary je zkrátka úchvatné. Grafika skvěle prodává pocit absolutní izolace a zmaru. Zpracování samotného vlaku, který si můžete postupně rozšiřovat o nové vagóny a craftovací stanice, působí masivně a potěší i oko detailisty. O to víc pak zamrzí, že svět může po několika hodinách působit trochu prázdně a samotná smyčka „zastav, vyběhni, vytěž, uteč“ se stane mírně repetitivní, obzvláště pokud hrajete sólo. V kooperaci hra nicméně ožívá naplno, protože se můžete rozdělit a efektivněji drancovat okolí, zatímco někdo hlídá stav vlaku.
Závěrečné zhodnocení
EverRail je drsným akčním survivalem, který naštěstí neuhýbá z vytyčené cesty a nabízí velmi specifický, adrenalinem napumpovaný zážitek. Spoléhání se na jedinou centrální mechaniku vybíjející se baterie funguje skvěle jako hnací motor napětí, díky kterému nebudete mít u obrazovky nikdy klid. Ačkoliv titul ztrácí body za plošší využití zachráněných pasažérů a občasnou repetitivnost herní smyčky, svištění na kluzáku mrazivou pustinou s vědomím, že máte jen pár desítek vteřin do absolutního selhání systémů, je zážitek, který si nesmíte nechat ujít. Zvláště pak, pokud do vlaku naskočíte s partou kamarádů.
