This Land Is My Land

Kdo by někdy nechtěl zažít Red Dead Redemption v době, kdy američtí indiáni ještě nebyli v rezervacích a bránili se proti útlaku ze strany bílého muže? Chtěli jste mít svého Ilčiho vždy po boku a opakovačku na zádech? Chcete házet tomahawkem na deset metrů? Od roku 2019 to můžete zkoušet o sto šest. This Land Is My Land v říjnu vyšla z early accessu na Steamu jako open-world survival. A je to pecka, jen trochu sladko-kyselá.

Game Labs jako synonymum pro hardcore

Game Labs nejsou nováčci na poli vývojářském, ale pravděpodobně pro velmi úzké publikum. Jejich hry jsou totiž niche na druhou. Ať už se jedná o sérii Ultimate Admiral, Ultimate General nebo nejlepší plachtění na velkých lodích v Sea Legends, vždycky jde o hry, které takzvaný mainstream nepostihuje. A ačkoliv jsou mnohdy hrubé na povrchu, pokud jste fanoušky daného tématu, lepší asi nenajdete. This Land Is My Land je vítěz Indie Cupu a je to jedna z několika her které jsou momentálně ve vývoji u Game Labs. Ten trval podle slov vývojářů zhruba tři roky, než se dostali tam, kde jsou teď. Od 20. října byla hra k dostání se slevou. Nutno dodat, že se to vyplatilo více než early access.

This land is my land

Jenže prohánět se po prérii, lese nebo horách není jen tak. Zvlášť v období expanze na západ a výstavby železnice v lovištích kmenů. Hra je totiž po čertech těžká, hlavně pro někoho, kdo do ní vstupuje nepolíben early accessem. Je tu možnost si nastavit takzvaný “odboj”, jak je kampaň nazvaná, ale pokud se ve vybraných možnostech nevyznáte, tak budete přinejmenším zmatení a v horším případě to vypnete už v menu. Ale stačí vybrat tu jednu možnost – “hra se soustředí na akci a plížení” a máte z toho v tu ránu hratelnou verzi hry, ve které se neztratíte. This land is my land je totiž jedna z těch her ke které potřebujete nejméně patnáct minut youtube tutorálů, aby vás nefrustrovala v prvních pěti minutách. Není tu žádný tutoriál, jen pár tipů. Ale to není ten správný hardcore.

Zemřel jsem žízní, když lilo jako z konve – 10/10. Vybráno z recenze na Steamu

Po nastavení kampaně vás čeká “cutscéna” a první úkol. Jste v roli blíže nespecifikovaného náčelníka kmene amerických indiánů. Přizpůsobení postavy tu chybí celkem citelně. Jako většina open-world survival her i tady je nespočet craftících recepisů a různých skillíčků, které můžete odemknout. K tomu slouží skill pointy, které dostáváte za plnění úkolů, zabíjení, lov a podobné aktivity. Hra nemá žádný příběh jen průběh. Úkoly se objevují dynamicky, podle toho, co zrovna děláte, nebo koho vyslechnete. Zní to docela zmateně, že? Protože to tak je. This land is my land je spíš sandboxová verze toho co bychom jinak nazývali open-worldem, ale chybí tu vlastní nastavení seedu a jiné sandboxové vychytávky. Zkusme to ještě jednou.

Jak se léčí cholera?

Po začátku kampaně se můžete vydat kamkoliv. Nejlépe posbírat zapomenuté věci. Pak už hurá na první usedlost. Plíživým skokem vpřed. Vyslechnout bílé tváře, zabít nebo vyděsit a spálit všechno na prach. Posbírat loot, který se v některých případech opakuje a hurá k nejbližšímu oupostu. U malého ohýnku pak můžete věci poslat přímo do tábora popřípadě si vzít věci z tábora i když jste kilometry daleko. To je funkce, kterou využijete zvlášť při smrti. Když jste sraženi – knocked down – jak se smrt jmenuje ve hře, pak vaše věci zůstanou buď v kmenu stromu, který se na místě smrti objeví nebo je ukradl ten, kdo vás dostal. V případě, že nasbíráte dostatek věcí potřebných pro vylepšení tábora, pak se zvýší kapacita tábora a můžete brát s sebou do boje víc bojovníků. Tak se rozšiřuje území, které jsme očistili od bledých tváří a tábory vzkvétají rychleji.

Kde mám pastu na krvácení?

V průběhu toho všeho se jistě dostaví nemoci a zranění, kterým se věnovalo hodně pozornosti. Zlomeniny, zvracení krve, lehké i těžké krvácení z různých částí těla, to jsou jen příklady, co je potřeba řešit. A to v řádu sekund, protože takové těžké krvácení po zásahu nožem je nepříjemné. Pak rychle lovit poslední zbytky látky, která nás snad zachrání. Ale to není taková hrůza. Hra má zvláštní pojetí multiplayeru, takže pokud hrajeme online, pak máme k dispozici chat s ostatními hráči, kteří rádi poradí. V This land is my land jsou totiž ty nejpodstatnější věci skryty, tak, že vás to hned nenapadne. Například abyste mohli vylepšit tábor, potřebujete mít kly z divočáka, ale to umí vaši bojovníci sbírat pouze, pokud si vylepšíte schopnost náčelníka. Upřímně řečeno, vždy je to tam napsáno a dává to smysl, ale kdo z nás čte všechny popisky tak pozorně, aby si to hned uvědomil?

A good chief gives, he does not take. – – Dobrý náčelník dává, nebere. Přísloví Mohawků

Pokud tohle všechno překonáte a prominete občasné zaškobrtnutí nebo nepříliš uvěřitelné AIčko, pak vás čekají hodiny krásné zábavy. This land is my land je po grafické stránce bezvadné. Jistě jsou tu i nedostatky, ale biomy vypadají velmi pěkně. Vzhledem k tomu, že při každém začátku kampaně se generuje nová mapa. Každý hráč tak hraje na svém seedu a spojuje je chat a obchodování. Ano, můžete obchodovat i s ostatními nebo si posílat věci herním mailem. V některých situacích se to hodí. Čím častěji umíráte tím rychleji se rozšiřuje území bělochů, kteří se vám snaží po čase předhodit nabídku k přestěhování, pokud ji přijmete hra skončí a vy můžete začít znova s nabytými zkušenostmi a odměnou za splněný úkol, což by vám mělo dát náskok do začátku.

I kopí se dá hodit do žita

A tak se pouštíte do boje znova. Přes všechnu chválu, kterou je potřeba hře dát osobně mě mrzí absence skutečných kmenů amerických indiánů. Ono upřímně řečeno, ne všechny kmeny měly týpí a nechodili do půl těla nazí. Stejně tak zamrzí, některé glitche, kterým se prostě asi v současnosti vyhnout nedá. Zaseknuté poštovní vozy ve stromech a umělá inteligence, která nereaguje na přítomnost hráče jsou jen malé příklady. Už zmíněná customizace postavy, výbavy a podobně, je také chybějící článek. Sice si svého náčelníka můžete nabarvit válečnými barvami, ale to je jen náplast na mrzutost. Zvukově se hra nijak nevymyká průměru. Křesadlové pistole i revolvery hlučí a déšť je naprosto ohlušující zážitek. Graficky, to občas pokulhává a z toho důvodu jsme použili v článku oficiální screenshoty. Na našem železe to nebylo dvakrát fotogenické.

Konec válečné stezky

Osobně, jako fanoušek amerických indiánů, bych výtek měl víc, ale běžný smrtelník je stejně nepozná a na funkci nemají vliv, takže si je pro dnešek odpustím. This land is my land dokáže nadchnout, ale i zklamat. Zatím to nelze počítat mezi klenoty, ale pokud jste ta správná kategorie, budete ji milovat.