NEO: The World Ends With You. Dlouhý grind za příběhem

Po 15 letech se hráči konečně dočkali pokračování úspěšného JRPG The World Ends With You, které bylo před pár lety remasterované na Nintendo Switch. Nováčci ale nemusí zoufat. Sequel NEO: The World Ends With You si můžete zahrát i bez předchozích znalostí. Nic vám tak nestojí v cestě užít si bezmála 50 hodin zábavy.

Děj se odehrává v tokijské čtvrti Šibuja. Hlavní hrdinové Rindo a Fret se jako obvykle jen tak poflakují na ulici, když je zaujme střet lidí s nadpřirozenými schopnostmi a podivných tvorů. Jak se záhy ukáže, okolní kolemjdoucí nevidí ani souboj, ani kluky samotné. Naštěstí s vysvětlením rychle přispěchá stylově oblečená smrtka Shoka, která jim vše vysvětlí. Rindo a Fret zemřeli ve skutečném světě (Realground) a jejich duše se přesunuli do podsvětí (Underground), paralelní verze skutečného světa. Aby toho nebylo málo, musejí přistoupit ke hraní zvláštní hry pořádané smrtkami. Všichni zemřelí musejí utvořit týmy, které mají za úkol likvidovat Noise – agresivní tvory pohlcující duše zemřelých. K tomu jim slouží magické placky, jež svým nositelům propůjčí speciální schopnosti. Za likvidaci a plnění speciálních úkolů dostávají hráči body. Vždy po týdnu smrtky vyhlásí vítěze. Tým s nejvyšším počtem bodů může hru opustit, kdežto na poražený tým s nejméně body čeká kompletní vymazání.

Hlavní přednosti

Na příběhu NEO: The World Ends With You je, kromě jisté míry záhadnosti (především pro nové hráče) a zajímavé zápletky, působivý způsob vyprávění skrze manga panely. Využití jednoduché animace výrazů obličeje s kombinováním textových bublin a dabingu dodává příběhu na dramatičnosti více než normální animované cutscény. Každá postava má navíc svůj vlastní set výrazů, který ji výborně charakterizuje. A to nejen v případě příběhových scén. Hrdinům je občas potřeba doplnit energii dobrým obědem. Jediný způsob, jak zjistit jejich chuťové preference, je sledováním jejich výrazů při nakupování lákavě namalovaných chodů. Ruku na srdce, nadšené výrazy mého týmu, když si dobře pošmákli v restauraci, patřily mezi hlavní hřeby mého hraní.

I přes to, že jsou postavy výrazné a sympatické, tak jsou převážně dost stereotypní. U některých postav to v jistých situacích působilo až nuceně a repetitivně. Na opakovatelnost bohužel doplatil znatelně i příběh. Až příliš mnoho situací Rindo vyřeší tím samým způsobem a celkově to pak působí dojmem, že se vývojáři snažili uměle natáhnout herní čas.

Kde se to vše pokazilo

NEO: The World Ends With You se v podstatě skládá ze dvou části: příběhu a soubojového systému. Právě soubojový systém je velkým kamenem úrazu. Hráči bojují pomocí kouzelných placek. Ve hře je jich přes 300. Každá z nich má svou specifickou schopnost, některé se dají upgradovat a také se používají jako měna. Široký výběr bohužel nezajišťuje zábavnost soubojů. Po nějaké době se vzhledem k velkému množství placek začnou schopnosti opakovat, akorát se změní jejich síla a podoba útoku. Celou hru si vlastně vystačíte s využíváním jedné a té samé strategie. NEO sice obsahuje různé typy nepřátel, ale po dohrání první třetiny na tom stejně nesejde. Můžete sice experimentovat se slabšími plackami nebo si různě upravovat herní obtížnost a snižovat levely postav, ale namísto zábavy se tyhle úpravy vyplatí k spíš k získávání lepších odměn. Čím větší obtížnost, tím více peněz a placek dostanete. Jinak po většinu hraní pobíháte po městské čtvrti a pořád dokola likvidujete různě silné potvory.

Pokud si tuhle hru vyhlídnete kvůli příběhu, tak se připravte na dlouhý grind. V cestě vám totiž stojí spousta střetů, které jsou kromě bossfightů hodně podobné.

Prkotiny, které ale dokáží otrávit hraní

Ve hře se ještě vyskytují mini(pidi)hry a vedlejší úkoly, které mi ale spíš pily krev místo toho, aby mě bavily. Při minihrách musíte třeba složit vzpomínku (obrázek) z dílku kroutěním páček. Někdy jsem si myslela, že spíš oddělám gamepad, než aby mi tam ty dílky správně zapadly. Vedlejší úkoly pro změnu někdy není možné splnit v den, kdy je máte zadané. Můžete se k nim vrátit díky cestování v čase, ale i tak musíte odehrát část herního dne, abyste se k plnění vedlejšáku dostali.

NEO má bohužel ještě pár dalších much. Perspektiva města je kvůli zkoseným budovám a náhlým přepnutím kamery někdy matoucí. Matoucí dovedou být někdy i souboje. Nepřátelé i barvy útoků jsou hodně pestré. Stává se, že pokud zaútočíte s více postavami najednou, tak naprosto ztratíte orientaci. S orientováním má problém někdy i sama hra. Při využití více postav najednou špatně funguje zasahování nepřátel.

Hlavně stylově

Hře se nedá upřít osobitý styl. Je přímo napěchovaná originální hudbou, která NEU dodává specifickou atmosféru, kterou jsem upřímně nezažila nikde jinde. Z repráků vám budou hrát funky tóny, popík, alternativní rock a dokonce i screamo. Z nějakého důvodu to dává smysl a nepůsobí to rušivě. Zvláštně smotaný soundtrack zároveň skvěle ladí se vzhledem postav. Všichni (nejen protagonisti) jsou takovou bizarní kombinací různých stylů a módních trendů, že vás zaujmou pokaždé, když se objeví na obrazovce.

Během hraní navíc kromě placek sbíráte různé sety oblečení, hudební desky, knihy a pokrmy. Bohužel bez tvrdého grindu nemáte šanci všechny předměty posbírat. Pokud míváte potřebu ve hrách mít 100%, tak se připravte na hodně strávených hodin u soubojů.