Dan Černý(*1982) si na začátku své kariéry vydobyl pozornost hlavně Fanoušem, svérázným náctiletým lovcem paranormálna, ke kterému časem přibyla kamarádka Klytora. V současnosti je jeho nejznámějším hrdinou civilnější a mladším čtenářům určený Tryskošnek. Objevili se i tři „celovečerní“ Fanoušové (příběhově nezajímavější je nejspíš sešit Tří úkoly pro Klytoru), ostatní krátké příběhy jsou roztroušeny po různých periodicích. Už mnoho let se mluví o „Fanouším omnibusu“, stále však nevyšel a nejucelenější sbírkou krátkých Fanoušových příběhů tak zůstává speciální číslo slovenského e-zinu Bubliny.
Na stránkách magazínů od počátku
Dan Černý je od začátku pevně spojen hlavně s časopisy a fanziny. Jeho práce se opakovaně objevovaly ve sbornících tuzemského komiksu Aargh! i Komiksfest. Už na konci devadesátých let vzniká postava Šneka, která v podobě stripů několik let putuje mezi periodiky: Divoké větry, Sorrel (který je Černodanovým počinem), Bedeman, Reflex, Zlínský deník, Mateřídouška. Později je jeho sláva oprášena, jako Tryskošnek dostává na stránkách Čtyřlístku superrychlost a hlavně několikastránkový formát uzavřených příběhů. Jeho popularita si v roce 2015 vymíní vůbec první nečtyřlístkový přírůstek do Čtyřlístkovské knihovničky. Téhož roku se Černodan účastní projektu České televize Češi, konkrétně ztvárňuje díl 1992: Jak Mečiar s Klausem rozdělili stát.
Roku 2012 začíná publikovat jednostránkové uzavřené, ale volně navazující příběhy pro časopis Bravo. Jeho Jelita, tak na pár let zaplňují věčně volné místo českého teenagerského komiksu a stávají se neočekávaně kvalitním duchovním sourozencem francouzských Pupíků. Jejich bohužel nekompletní sešitové vydání je u nás dodnes v žánru teen-komiksů téměř osamoceným svazkem.
V roce 2014 se stává kreslířem Pevnosti, časopisu zaměřeného na fantasy, sci-fi a horor. Pro ten vytváří nejprve pouze strip Pevnost, následně i ilustrace k článkům a karikatury, časem přibude i steampunková série Magion a superhrdinská parodie Matracman. Pevnost navíc ukončuje jím samým proklamovanou pověst „autora, který nikdy nedostal žádné ocenění“, když díky ní v roce 2016 vyhrává cenu Muriel za nejlepší strip. O rok později navíc vyhrává ocenění ve čtenářské Fabule Rase jako kreslíř roku. V letech 2015–2019 pracuje na knižních ilustracích pro nové vydání série Stopařův průvodce Galaxií.
Ve Čtyřlístku postupně dostává mnohem více prostoru. Vedle Tryskošneka kreslí komiks Tritonky, přibývá také dvoustránkový Kňour & Mník a Černodanovi se naskytne i možnost čas od času psát scénáře přímo pro Čtyřlístek. Dvojčíslo 689–690 z roku 2020 je také vůbec prvním číslem, ve kterém příběh Čtyřlístku přiznaně nejen vymyslel, ale i nakreslil někdo jiný, než Němeček. Do té doby (od roku 1969) byla kresba Čtyřlístku doménou pouze jeho tvůrce, Jaroslava Němečka, pokud jej kreslil někdo jiný, nebylo to přiznáno.
Pro firmu Notre Game a jejich karetní hru Scratch Wars nakreslil dva komiksy cílené na mladší čtenáře. První díl vznikl ve spolupráci s Michalem Opitzem, druhý, který už si Dan Černý na základě podkladů napsal sám, vyšel pouze digitálně.
Splnění dětského snu
Patrně jeho největším dosavadním úspěchem ale je, že se stal oficiálním kreslířem Kačera Donalda. Už od dětství je velkým milovníkem dobrodružných kačeřích příběhů, obzvláště kreslíře a scénáristy Dona Rosy a Carla Barkse. Roku 2017 se rozhodl, že se pokusí si svůj celoživotní sen vyplnit a začal pilovat svou „disneyovskou“ kresbu. O necelé dva roky později píše dánskému Egmontu, zda by o něj neměli zájem. Nakonec se mu daří dostat se do nizozemského „kačeřího“ nakladatelství Sanoma. A přestože u nás už Kačer Donald časopisecky nevychází, a my si tedy jeho příběhy v češtině nepřečteme, zdá se, že Danovi se jeho sen vyplnil. O celé cestě za kreslením Kačerů pojednává jeho videosérie Kačeří deník.
Dan Černý je vystudovaný animátor a nadšený amatérský filmař. Však také učí na ZUŠ Járy Cimrmana ve Františkových Lázních animaci a animovaný film. Zároveň je i nadšený „čundrák“ a táborákový kytarista, což bývá z příběhů dost patrné. Jeho starší kresby jsou ještě velmi „hrubé“ a stylem i tematikou ovlivněné doznívajícími devadesátými léty. Patrně i proto jsou Fanoušové často přehnaně brutální a plni spoře oděných dívek. Jeho linka se ale postupně vlivem Tryskošneka stala hravější a pružnější, humor přístupnějším a kresba plná energie evokující animované grotesky je dnes jeho největší poznávací značkou. Dodnes kreslí hlavně tužkou a fixy. Dříve komiksy koloroval vodovkami, dnes jsou vybarvovány v Malování.
Dan Černý má Facebook a vlastní stránky, nejaktivnější je ale na svém youtubovém kanále, kam pravidelně přidává Čmáryník, jakési vykecávání se při kreslení, a spousty dalších videí zaměřených na jeho zájmy.
