Dungeons and Dragons: Dark Alliance –mlýnek na skřetí maso

Hra od vývojářů ze studia Tuque Games s sebou nese velká očekávání. Obzvlášť poté, co se k projektu přidala i společnost Wizards of the Coast, která do projektu nasypala finance, a hra se mohla vyvinout v něco většího, než byl původní záměr. Dungeons and Dragons: Dark Alliance vychází dnes, 22. června, pro PC, PlayStation 4, PlayStation5, Xbox One a Xbox Series X/S.

Dungeons and Dragons je jedná velká řežba

Hra Dungeons and Dragons: Dark Alliance se odehrává v oblasti Icewind Dale, těsně po událostech, které byly popsány v románu The Crystal Shard z roku 1988. Krystal se opět zjevil na světě a každý se ho chce zmocnit. Do oblasti, se sjíždějí všechny možné rasy a chtějí krystal pro sebe. Není se čemu divit, protože jde o opravdu mocný artefakt. Krystal vytvořilo spojením magických sil celkem sedm Lichů. Po tisíce let krystal spal pod ledem, ale jeden rádoby kouzelník Kessel ho objevil a rozpoutalo se peklo. Krystal jej zradil a volání krystalu po novém pánovi přilákalo obrovské množství zrůd. Naši hrdinové zaslechli jiné volání, volání povinnosti chránit tuto zemi proti armádám temné aliance a zabránit, aby krystal skončil v rukách, které by jeho moc využily pouze k ničení, zkáze a šíření smrti po celém světě.

Hlavní postavy příběhu jsou celkem čtyři.

Drizzt Drizzt Do’Urden uprchl ze svého domova kvůli svému rodu. Jako jeden z mála příslušníků své rasy dbá na kodex cti a snaží se odloučit od zvrhlých zvyků svého rodu. Nyní bojuje v oblasti Icewind Dale, aby ochránil svět před strašlivou mocí Crystal Shard. Je výborným bojovníkem, který využívá momentu překvapení a rychlosti. Ovládá dva meče, které jsou v jeho rukou smrtícími zbraněmi a vše podtrhuje i jeho astrální přítel Guenhwyvara, kterého může přivolat, když je v úzkých.

Wulfgar prožil opravdu neobvyklé mládí. Je potomkem barbarského kmene a vládne skutečně obří silou. Údajně dokáže jednou rukou zvednout do vzduchu i tří set kilogramového muže! Ale i tak skončil v otroctví trpaslíka Bruenora. Po pěti letech otroctví jeho síla ještě vzrostla a on začal trpaslíka vnímat místo otrokáře spíše jako otce. Icewind Dale je nyní jeho domov a Wulfgar ztrestá každého, kdo do této země vstoupí se zlými úmysly.

Bruenor Battlehammer

Bruenor byl velkým válečníkem, vůdcem klanu Battlehammer a králem Mithrill Hall. Je blízkýcm přítelem Drizzta Do’Urden a pomyslným otcem Wulfgara. Poté, co přišel o svůj trůn kvůli nájezdu příšer hledající Crystal Shard, se rozhodl pomocí své sekery a štíru drtit kosti nepřátel na prach. A to za doprovodu neustálého remcání.

Malá holčička Catti-brie přišla o svoji matku během porodu a o tři roky později padl během útoku skřetů i její otec. Trpaslíci z klanu Battlehammer skřety pobili a sám Bruenor dívenku prohlásil za svoji adoptivní dceru. Během vyrůstání u trpaslíka Bruenora se spřátelila s Wulfgarem a časem se zřejmě stalo i něco víc. Ale to by se nesměl objevit Drizzt a máme tu milostný trojúhelník jak vyšitý. Všechny osobní spory ale musí jít stranou, když na Icewind Dale míří horda skřetů. Málokdo unikne jejím smrtící šípům.

Tato nesourodá čtvrřice je jedinou nadějí na záchranu Icewind Dale a odražení armády potvor. Povede se jim to s vaší pomocí?

Pocity ze hry

Můžu vám říct, že na tuto hru jsem se těšil víc, než na kteroukoliv jinou v tomto roce a jsem moc rád, že jsem se jí dočkal. Když přišla nabídka zrecenzovat DaD: Dark Alliance, bylo to jako splněný sen.

Hra má opravdu neskutečný potenciál, to musím uznat. Začne to nádhernou animací, za kterou by se nemuselo stydět žádné filmové studio. Animace jsou v této hře opravdu všechny nádherné. Bojové scény už jsme viděli několikrát v traileru a různých ukázkách, ale logicky nebylo vidět vše. Animace při zabití skřetího bosse, který má stejnej pech jako Harry a Marv z filmu Sám Doma, je k nezaplacení. Tu jsem si pustil několikrát, protože mě z ní bolela i bránice. Takové krásné zpestření a odměna po dost náročném fightu. Ano, boss mi dal opravdu zabrat, takže si všechno co následovalo, rozhodně zasloužil.

Systém hry je v podstatě jednoduchý. Vyberete si postavu a pak už jen volíte mise, které chcete projít. Na začátek se vám otevře omezený počet misí, ale není potřeba je hrát postupně. Můžete je jet klidně na střídačku, ale není to taková zábava. Jakmile projdete všechny ty základní, odemknou se další. Váš základní tábor v sobě má všechno co potřebujete – stůl s mapou, truhlu na ukládání věcí i kováře a překupníka drahokamů v jednom.

Mise bez možnosti změny equipu

Dost mě zarazilo, že během mise nemáte možnost změnit equip. Když po cestě nějaký nasbíráte, budete ho s sebou muset tahat až do konce mise. Když se navíc pokusíte teleportovat zpět do tábora, tak o všechny zbraně, vybavení a zlato nasbírané během mise přijdete. A aby toho nebylo málo, tak také během mise není možnost žádné minimapky. Přitom máte kolikrát jako vedlejší úkol něco sbírat, nebo naopak ničit a nemáte možnost si zkontrolovat, kde jste už byli a co vás teprve čeká. Mapy jsou přitom udělané jako solidní bludiště a jediné, čím vám hra pomůže, je kompas, který ukazuje cestu k hlavnímu cíli mise. U tohoto jsem si, přiznávám, trošku zanadával.

Pro a proti

U hry jsem strávil několik desítek hodin a měl jsem možnost zkusit vše, co hra nabízí. Jednoznačný plusový bod si hra zaslouží za grafické zpracování a příběh. Zpracování postav i jejich bojových techniky je také super. Hra má díky němu opravdu náboj a nutí vás jít stále dopředu a rozsekávat další a další nepřátele, abyste si vaše postavy skutečně vychutnali. Když se na vás sesypou všichni, je nádhera sledovat třeba Drizzta, jak mezi nimi skáče a zasazuje jednu ránu za druhou. Hru za něj jsem si užil asi nejvíc.

U hudby vám toho moc neřeknu. Soundtrack není nijak oslnivý, ale ani neurazí. Hra má vhodný hudební podklad, bušení do bubnů a občasná hudba dodává bojům více dynamiky, ale nejde o nic výjimečného ani zapamatování hodného.

Ale jak jistě tušíte, tak přijdou i mínusy. O nemožnosti změny equipu a absenci minimapy pro kontrolu průchodu mapou už mluvit nebudu. Ale několikrát se stalo, že postava zamrzne. Musel jsem použít několik kliknutí, než se můj hrdina uráčil někoho sejmout. Běhal, skákal, ale útočit se mu nechtělo. Kvůli tomu jsem několikrát zkapal, protože v tu chvíli je člověk doslova bezbranný. Nestávalo se to často, ale (Murphyho zákony fungují jistě) vždy v tu nejméně vhodnou dobu. A velice nepříjemný může být zásek, když vás nepřátelé srazí k zemi. Trvá několik vteřin, než se dostanete zpět na nohy, ale nepřátelé mohou utočit dál a srážet vás znovu a znovu. Takže se vlastně může stát, že se už nepostavíte na nohy vůbec.

Doporučil bych Dungeons and Dragons: Dark Alliance?

Dungeons and Dragons: Dark Alliance má před sebou určitě super budoucnost a věřím, že toto není jediný díl, který nám vývojáři představí. Každopádně tenhle potřebuje trošku vyleštit. Graficky a příběhově bych nic neměnil. Tam si tvůrci zaslouží pochvalu, ale ty drobnosti o kterých jsem mluvil, potřebují zlepšení. Equip, minimapka a dlouhé prodlevy při boji. Tohle mi tu hru trochu pokazilo. Ale zase uznávám, že je dělaná hlavně pro multiplayer, takže když je člověk na zemi, tak by ho měli spoluhráči zvednout. Hry Dungeons and Dragons byly, jsou a budou kolektivními, ať už digitální, nebo u stolu s tužkou a papírem.

Nejde o nijak propletený příběh, ale čistě o surovou rubačku, kterou si užijete především ve více lidech. Když máte nějakou sílu, tak vám hra nabídne vyšší obtížnost mise. Obtížnost by ale chtěla možná trochu poladit, protože i když požadovanou hodnotu síly přesahujete i o dvě stě bodů, stejně to nezaručí, že hru zvládnete. Spíš počítejte, že ne.

Hru mohu s čistým svědomím doporučit všem fantasy nadšencům, hráčům Dungeons and Dragons a všem, kteří se u hry chtějí hlavně odreagovat. Jsou pořádné nervy, ale stojí to za to. Pokud budete ochotni přehlídnout pár nedostatků, tak si hru užijete. A já se jdu pustit do maxování levelu Bruenora.