Warhammer Underworlds: Online – levná varianta turnaje do pandemie | Recenze

Za dlouhá léta existence Games Workshopu jsme od této britské společnosti dostali mraky válečných i deskových her, které se odehrávaly v jejich Warhammer univerzech. Nebylo tedy žádným překvapením, že se na naše počítače postupně dostávaly hry, které byly více či méně inspirované původními deskovými hrami. Další z nich je právě Warhammer Underworlds: Online, který převádí všechny mechaniky stolní verze na naše obrazovky.

Kdo se má učit ty pravidla

Jak už jsem zmínil, Warhammer Underworlds: Online je počítačové zpracování deskovky Warhammer Underworlds od Games Workshop. Na starost ji měli vývojáři ze Steel Sky Production a na to, že se jedná o první počin tohoto studia, se rozhodně nemají za co stydět. Na začátku hry si můžete projít rozsáhlý tutoriál složený z několika segmentů. V základu je to totiž pořád ta stejná deskovka od a ty od Workshopu jsou vždycky trošku složitější na pochopení. Takže pro hráče jako jsem já, kteří nikdy nehráli originální Warhammer Underworlds, je splnění tutoriálu prakticky povinné.

Krátké a zábavné

Pak si můžete zahrát casual a kompetetivní matche proti ostatním hráčům, nebo vyzvat bota, což je logicky jedna z výhod počítačové verze. Každý match je pak celkem rychlý a zabere vám maximálně 30 minut. Před každým zápasem si prvně vyberete vaši warbandu, upravíte herní plochu, a pak na ni postavíte svoje hrdiny. Nakonec jsou vám ještě namíchané karty a můžeme začít hru. Ta je rozdělena na tři kola a jejím cílem je nasbírat co možná nejvíce glory tokenů. Ty získáte za zabití protivníkovy jednotky, nebo za splnění úkolu z úkolových karet. V tom vám taky pomůže další typ karet, díky kterým můžete vylepšovat. Jak už jste určitě pochopili, o výsledku zápasu často rozhodne to, jaká karta vám padne, nebo co vám padlo na kostce. Proto vás varuji, že pokud jste člověk, kterého podobné mechaniky náhody štvou, tak Warhammer Underworlds: Online není pro vás. Mě osobně hra ze začátku zrovna nebavila a moc tomu nepomohly ani modely Steelhearts Champions, které osobně moc nemusím a za které jsem se učil hrát. Po pár hodinách jsem si ale gameplay užíval čím dál víc. Začal jsem si lehce modifikovat svůj balíček karet skupinky orků, za které jsem toho nahrál asi nejvíc.

Není to ale zadarmo

Samozřejmě si u každé warbandy můžete upravit svůj balíček karet. V základní hře ale bohužel najdete jen dva squady – Steelhearts Champions a Magores fiends. Dalších deset dostupných skupin válečníků si musíte podobně jako u deskové hry dokoupit. Naštěstí ale každá stojí jenom 6 €, což je v porovnání s reálnými miniaturami a kartami, které stojí klidně i 6× víc, celkem dobrá cena. Sám jsem si zahrál jak se Steelhearts Champions, tak i s Magores Fiends. Přidal jsem k nim ale i orky, kostlivce a skaveny (yes, yes, yesss!). Když tedy počítám i DLC, tak hra nabízí celkem 12 skupin bojovníků. Rozhodně bych se ale nedivil, kdybychom dostali další. V klasickém Warhammer Underworlds je jich přeci jenom mnohem víc, než tady.

Vývojáři myslí i na dva monitory

Co se týče technického zpracování, tak i s tím jsem ve směs spokojen. Ze začátku se mi sice zdálo trochu neintuitivní, to ale připisuji hlavně mé neznalosti pravidel. A po pár hodinách se vše značně zlepšilo. Samotné animace válečníků neurazí, ale ani nenadchnou. Za to mě mnohem více zaujala optimalizace pro setup se dvěma monitory. U většiny titulů se při přechodu na druhý monitor hra minimalizuje, nebo freezne. Nic z toho se nestalo ve Warhammer Underworlds: Online. Poté co jsem odehrál svůj tah jsem mohl klidně přejít na druhý monitor, pustit si jinou písničku na Spotify nebo videjko na Youtube a viděl jsem při tom, co můj protivník právě provádí. To všechno bez lagů, dalších problémů a ve fullscreenu. Jediná věc, která mi ve hře šíleně chyběla (a upřímně nechápu proč tam není), je obyčejný chat, pomocí kterého bych mohl komunikovat se svým oponentem. Takže jediné, co můžete provést, je poslat jeden ze šesti vytvořených emotů, kterými třeba pochválíte soupeřovu taktiku, nebo zaplakáčete nad dalším nepovedeným vrhem kostek.

Jediným větším problémem může být akorát hráčská základna, která není zrovna největší a může se stát, že bude budete na nalezení protivníka chvíli čekat. Sám jsem nikdy naštěstí nečekal déle než několik minut. Ale skutečnost, že ve stejnou chvíli má hru spuštěnou maximálně pár desítek lidí, mluví sama za sebe.