Superliminal – nic není tak lehké, jak se zdá (recenze)

Superliminal zní už od začátku jako nějaká hádanka a tak vás asi nepřekvapí, když řeknu že se jedná o logickou hříčku, která vám procvičí všechny vaše mozkové závity i mnohem víc. Procházet v ní budete jednotlivými úrovněmi, přičemž vašim cílem je najít řešení a cestu do těch dalších. Aby to bylo o to zajímavější tak hrát budete z první osoby. Vše začíná úvodním videem, ve kterém se dozvíte, kde se vlastně nacházíte – Superliminal se odehrává ve snovém světě, do kterého vás přivedl pomocí experimentálního programu doktor Pierce. Během chvíle ale zjistíte, že program nefunguje úplně tak jak bylo v plánu.

“Vztek při neschopnosti splnit úroveň je oprávněný.”

Od začátku vás tak čekají zajímavá puzzle a hádanky z nichž nad některými nestrávíte ani minutu, zatímco nad dalšími i několik hodin. Na začátku vám bude na první pohled jasné, kam co patří a jaký má být váš následující postup – například položit jedinou figurku v místnosti na podlahový spínač. Byly ale i části, kdy jsem nemohla dlouhé minuty (někdy i desítky minut) přijít na řešení některých místností. To se ale vždy po čase ukázalo jako naprosto primitivní a mně nezbývalo nic jiného než se chytit za hlavu. A to jen proto, že mě nenapadlo zvětšit sýr na velikost domu nebo kostku přehodit nad stěnou. 

Přibližně v půlce hry pak začne docházet k nečekaným a občas i k trochu děsivým zvratům. Na zemi jsou kaluže “krve”, které směřují do různých místností. Při vstupu dovnitř se za mnou nejednou zavřeli dveře, což mi pokaždé způsobilo menší infarkt, jelikož zavření bylo doprovázeno pořádným bouchnutím. Časem zjistíte, že se vlastně nejedná o krev, ale o vylité plechovky s barvou, čímž u mě došlo k alespoň mírnému uklidnění.

To ale neznamená, že jste v “bezpečí”. Ve skutečnosti totiž upadáte do hlubšího a hlubšího spánku, kterým vás provází čím dál méně příběhových prvků a informací od Dr. Pierce a jeho AI asistenta. Nebezpečí v jakém se ocitáte pak vystihuje i herní prostředí, které se stává čím dál abstraktnější čím více postupujete a vy se tak dostáváte do lokací, které by určitě neměli být součástí vaší terapie. Příběh a jeho vyústění je pak samozřejmě lehce předvídatelnou záležitostí, ale i tak je efektivní a máte díky němu pocit, že tohle mozkové cvičení mělo nakonec nějaký význam.