Riders Republic. Skvělá hra, mnoho chyb

Když se mi do rukou na recenzi dostala hra Riders Republic, byl jsem nadšený. Předchozí sportovní freestyle hru od Ubisoftu, Steep, jsem miloval a dodnes si jí občas zapnu. Když už se bavíme o Steep, v této recenzi se nevyhnu drobným porovnáním Riders Republic právě se Steep, jelikož se efektivně jedná o její pokračování. Jen více nabušené a doladěné. Ovšem tato nabušenost a doladěnost naráží na spoustu chyb, které vám můžou zážitek ze hry zkazit.

To dobré na začátek

Nejdřív si povíme to, co se vývojářům na hře povedlo. A to sice zpracování jednotlivých sportů. Z pěti hlavních bych pak asi nejvíce vyzdvihl závody na kole. Jízda po trailech či přírodních tratích pro kola dávají skvělý pocit z rychlosti. A máte pocit, že nad svým strojem máte opravdovou kontrolu. Během závodů samozřejmě také může dojít k nějaké té nehodě. Právě z tohoto důvodu se ve hře nachází mechanika vracení času. Během toho, co držíte tlačítko k tomu určené se vaše postava vrací v čase, zatímco ostatní pokračují v závodu. Takže pokud vám hrozí nehoda na první příčce a máte dostatečný náskok a hbité prsty, můžete se vrátit v čase a dělat jakoby se nic nestalo.

Často jsem se také přistihl, že si po některých trailech zajezdím jenom tak i mimo závod. Jízda po klopenkách a řezání ostrých zatáček v pohledu z první osoby je něco co celému zážitku ze hry přidává na realističnosti. Hru také můžete odehrát z pohledu třetí osoby. Osobně pak doporučuji primárně používat pohled z první osoby jelikož dává ještě více vyniknout pocitu rychlosti. Dále pak hra obsahuje závody na sněhu, přičemž je absolvujete buďto na lyžích či na snowboardu. Tratě jsou opět, stejně jako u cyklozávodů, nápadité a zábavné i pro sjezdy mimo závod. A osobně můžu říct, že jako celek jsou stejně zábavné jako cyklozávody.

Plachtíme napříč Amerikou

Další disciplínou, kterou hra nabízí je wingsuit, který se zde nachází ve dvou variantách. Tou první je běžný wingsuit s pomocí kterého plachtíte napříč herní mapou složenou z částí reálných amerických národních parků nebo skrze kontrolní body v připravených závodech.

Wingsuit byl součástí hratelnosti také ve Steep. A nutno říct, že v Riders Republic je jeho ovládání zase o fous lepší a cítíte se při jeho používání zase o něco bezpečněji. Druhou variantou wingsuitu ve hře je pak jeho raketová úprava. Ze začátku jsem měl pocit, že si “rakeťák” dělá co chce. Ovšem časem jsem i jeho ovládání dostal pod kůži a užíval si flow, kterého se mi při jeho ovládání dostávalo. Nutno také dodat, že právě raketový wingsuit je nejrychlejší způsob přesunu po mapě a do sytosti si ho užijete.

Bolestivé triky

Kromě závodů hra nabízí i disciplíny ve kterých je nutno na krátké trase vytvořit co nejvyšší skóre za pomocí nejrůznějších triků. Tady jsem osobně nejvíce narazil. Když jsem sledoval své protivníky, jaké kombinace předvádí, jenom jsem zíral s otevřenou pusou. Ano, hra nabízí tzv. “Trikovou Akademii”, ale to, co ve hře předvádí ostatní hráči nemám šanci se v životě v “Akademii” naučit. Co se hratelnosti během Freestylové části hry týče, jsou k dispozici celkem tři styly ovládání triků. První, standartní styl, při kterém ovládáte triky pomocí tlačítek na ovladači. Druhý, Freestyle, kdy triky provádíte pomocí pravé páčky na ovladači a třetí styl, kdy hra bere ovládání triků ze hry Steep a jednoduše ho aplikuje do Riders Republic. Nic složitého za tím nehledejte. Ve zkratce jde o to, že se vám přistání automaticky povede ve chvíli, kdy přestanete provádět jakýkoliv trik.

Šílenosti zvané “Funkies”

Chvíle, kdy se jezdci prostě “vyblbnou” k těmto sportům jednoduše patří a ani Riders Republic není výjimkou. Kromě běžných sportovních pomůcek zde budete mít k dispozici i řadu šílených strojů pomocí kterých můžete závodit. Od neškodného kola pro doručování pizzy až po letadlový motor, který nahrazuje motor “Rakeťáka”. Pro tyto šílenosti jsou pak ve hře speciálně navržené závody, tak aby trať dávala smysl v kontextu s danou “Funkie” kterou právě používáte. Nutno podotknout, že tyto závody skvěle osvěžují hratelnost a dávají hře jakousi osobnost. Pro mě se pak jednalo o nejlepší část celé hry hned po cyklo závodech.

Nemilé problémy

Teď se dostanu k tomu, co se mi na hře nelíbí a o čem si myslím, že se dá ještě opravit. Tou první je až nesmyslné podvádění umělé inteligence v sólo závodech. Častokrát se mi stalo, že závod začal a umělá inteligence byla 2 sekundy přede mnou. Což na vyšších úrovních obtížnosti může znamenat nutnost restartu celého závodu. A občas se tyto nelogické kroky umělé inteligence podaří i při trikových disciplínách kdy, pokud to vidíte, máte pocit, že tohle přistání opravdu neměli zvládnout. Co mě také zaráží je fakt, jak nesmyslně daleko mě vyhodil malý kámen na trati po tom, co jsem ho přejel. A tohle může být u hry, která se na jízdu v terénu zaměřuje, docela problém.

Dále byste pak ve sportovní hře nečekali příběh. Ten hra obsahuje a upřímně většinu času, kdy se na obrazovce něco jako příběh odehrává, to není nic moc. Postavy jsou prázdné a snaží se být zbytečně vtipné a zdržují vás od toho hlavního. To je právě závodění a rychlá jízda či plachtění. Naštěstí příběhu je ve hře minimum.

Posledním neduhem, který je spíše o osobním vkusu, je hudební doprovod hry. Při plné rychlosti a jízdě z kopce, kdy i malá chyba může znamenat konec jízdy mi vážně ukulele verze Gangsta’s Paradise k lepšímu výkonu nepomůže. A pokud se jedná o originální skladby složené pro tuto hru, tam to taky žádná sláva není. Nicméně toto se dá napravit tím, že si zkrátka pustím hudbu vlastní.

“Ubi” syndrom

Dalším z, alespoň pro mě, velkých problémů hry jsou mikrotransakce. Ve hře za plnou cenu opravdu nečekám to, že jedna z prvních věcí, které mi hra ukáže bude právě obchod s nejrůznějšími oblečky jako vystřiženými z Fortnite. Ve chvíli, kdy stojíte na startu těžkého enduro závodu a vedle vás se na ten stejný závod chystá jednorožec vám to opravdu na zážitku nepřidá, spíše naopak

Stojí Riders Republic za to?

Rozhodně. Ať už jste extrémními sporty nepolíbení nebo jste adrenalinový magor, tato hra má ambice k tomu vás chytnout a nepustit. Obsah, který nyní nabízí, je natolik zábavný a dostatečně pestrý, že vám zkrátka pár hodin denně vezme ani nemrknete.

Za poskytnutí této hry za účely recenze děkujeme společnosti Comgad.