AnimeNovinkySeriály

Devilman |18+ Gamesmag tip #9 týden

UPOZORNĚNÍ. TENTO POŘAD NENÍ VHODNÝ PRO DĚTI a slabé povahy. I když předpokládám, že po zdůraznění sekce 18+ a použití capslocku je záruka porušení pravidel skoro stoprocentní. Takže pokud čteš tyto řádky, ty, kdo ještě nedosáhneš ani na hrníčky v poličce, natož na zatajované knihy ve vrchní části knihovny, varovala jsem tě. Devilman crybaby je deset dílů dlouhá jízda v rauši, která však končí rychleji, než stačíš pochopit, co se děje. Bohužel.

Podhoubí Netflixu je, mám pocit, nekonečné. Občas narazím na skvosty, které bych na komerční stanici nečekala. Ať už proto, že jsou to filmy tak špatné, že by jejich vysílání mělo být zakázané zákonem, nebo naopak natolik sofistikované, že je běžný spotřebitel nemá šanci pochopit. Devilman není ani špatný, ani sofistikovaný. Je jiný. Surová animace je na první pohled směsicí artového znázornění moderního světa a ilustrací, které jejich tvůrce prostě nebavily. Pocit, že se jedná o krátkometrážní animovanou pohádku však zmizí po prvním díle, psychotropním openingu a hektolitrech nažloutlé krve, prolité na techno párty v rozpadlém kostele. Osobně nechápu, jak se může stát, že se sejdou Devilman a My Hero Academia ve stejném roce na stejných stupních vítězů. To je jako volit mezi večerníčkem a Texaským masakrem motorovu pilou.

Omyl, který mě donutil jít na vzduch

Ale protože jsem holka zvídavá, podhoubí Netflixu pročesávám často a ráda. Zvlášť, když hledám anime, které nemá 285 dílů v první sérii a můžu u něj vypnout hlavu. Původně jsem hledala animovanou verzi Devil May Cry z roku 2007, ale očividně neumím čist, takže mi nadpis Devilman crybaby připadal stejný.

Dostala jsem tak na pár vteřin příběh o plachém a plačtivém klučinovi a jeho šíleném mafiánském kamarádíčkovi, kteří jsou i přes všechny rozdíly nejlepšími přáteli. Akira Fudo se sice nebojí postavit hloučku starších kluků, ale jeho tajnou zbraní je pláč. Naopak Ryo Asuka se taky nebojí postavit hloučku starších kluků, jeho tajnou zbraní je však brokovnice schovaná pod bílým huňatým pláštěm. Prvním dílem tak přeskočíme od dětství k dospívání rychlostí světla a skočíme rovnou na první sabath. Ryo je přesvědčen, že právě v tomhle kostele se scházejí démoni, kteří postupně likvidují lidstvo. Ryo je parchant.

V momentě, kdy se otevřely dveře na Sabath, který je vlastně jedna velká swingers party a techno party v jednom (rozuměj taková Praha v době před covidem) se mi sevřel žaludek. Barevná smršť evokující učebnicový popis stavu po pozření LSD, gendrově vyvážené páry dělající všechno, všude a se vším a hudba. Ta hudba byla stejně tvrdá a šílená, jako celá tahle podívaná. Lusknutím prstu, se z party stala jatka, z Akiry Amon, z Rya kameraman a Devilman byl na světě.

Vůbec se nedivím, že originální manga, podle které je tahle adaptace vytvořena, svým grafickým vyobrazením násilí a sexuality rozbořila všechny hranice hororového světa. V roce 1972 jste mohli těžko najít něco tak krutě vystihující současný svět. Od své první publikace Devilman ovlivňoval celá desetiletí temného anime. Včetně takových titánů, jako jsou Berserk nebo Neon Genesis Evangelion.

Nekoukej na trailer dříve, než dočteš do konce

Devilman je od začátku do konce protkán kontroverzními tématy a vyobrazením současného stavu politického světa. I když občas musíte číst mezi řádky, Masaaki Yuasa, si dal velmi záležet, aby jeho metafory fanatismu, byly znát. Vyobrazení nejniternějších choutek lidského apetitu a myšlenek, schovaných za chování démonů, jako těch druhých, těch špatných je oknem do vlastní duše. Devilman si nebere servítky. Ukazuje vše, a to bez obalu. Pláče za lidi, pláče za lidskou povahu a krutost a nebojí se říct, že to lidé jsou sami sobě démonem.

Děj seriálu je natolik svižný a vyčerpávající, že jsem konec neočekávala. A vůbec ne v takové podobě. Zůstanete sedět přikovaní v křesle s ovladačem v ruce a doufáte, že se ještě něco bude dít.

A ono nic. Prázdnota. Konec. Tma.

Kritici jsou rozděleni na dva tábory. Jeden považuje Devilmana za mistrovské dílo. Druhý tábor není spokojen s adaptací původní mangy. Troufám si říct, že jeden tábor je schopen rozkousat surovou pravdu o morálce světa a druhý ne. Ač je celá tahle animovaná věc diskutabilní, získala více ocenění, než si dokáže představit. Soundtrack je temný a výstižný, jednoduchá animace evokující 70. léta představuje show na tenké hranici mezi líbivým a nelíbivým, sotva držícím pohromadě a charaktery postav vám řeknou přiměřeně tolik, abyste si je nemohli oblíbit.

Vlastně nevím, jestli jsem vás na Devilman crybaby navnadila, nebo naopak. Já to dokoukala včera. Odložila ovladač. Nasadila sluchátka a musela se jít projít. A dneska vyblila všechno, co ve mně seriál zanechal.

https://youtu.be/IbMA-nhYB_Q

Gabriela “Inie“ Hudec

Znáte to. Alter ego žijící vlastním životem ve virtuálním světě. A je mu tam moc dobře.

Podobné články

Back to top button