Naši redakci ovládl Cyberpunk 2077. Od data vydání se všichni místo psaní honí za eurodolary a high-tech kyberwarem. Dva největší kyberpankáči se na chvilku odtrhli, aby se s Vámi podělili o první dojmy. Celý článek je bez spoilerů a nezabývá se technickým stavem hry na konzolích a PC. Odehráno zhruba 35 hodin na PS4 Pro a 50 hodin na PC.
Dojmy z hraní vydáváme později, protože jsme se rozhodli hru projet na 100% a ne jak někteří hodnotit čistě na základě hlavní dějové linie.
Vítejte v Night City! Nebojte se a přistupte blíže, podíváme se jak se vám leskne chrom. A co vy slečinko nelíbí se vám vaše vlastní tělo? Žádný problém v Night City. Za pár tisíc eurodoláčů můžete být jako nová. Stačí si vybrat styl. Á mladý pán by rád dělal něco na čem záleží. Chceš udělat díru do světa hochu? V Night City můžeš. Jenom prosím nenatáčej snuffový psychovize pro ty úchyly z ulice, mohl by ses dostat do pěknýho průseru.
Cyberpunk 2077 nabízí svět kýče, nesouladu, protikladů a všeobecných neonů. Z každého centimetru na vás křičí známé věci, které jste už někde viděli. Ať už je to Ghost in the Shell, Blade Runner, Altered Carbon (česky Půjčovna masa) nebo cokoliv jiného co si představíte pod pojmem cyberpunk. Když projíždíte po Night City, tak vám mohou ujít detaily propracovaného světa, který je špinavý, krutý, absurdní a rozhodně ujetý. Ale když vystoupíte z káry nebo sesednete z oblíbeného biku, pochopíte, že krása té hry je v detailech. Není možné si splést na území kterého gangu se nacházíte, protože každý z nich si pečlivě označil své území. Všudypřítomné automaty na synth-jídlo se postarají nejen o vaše zdraví, ale i o vaši peněženku. Stačí se napojit a vybrat prachy jako z bankáče.
Jarda “prank” Strejc: Cítim z toho nepochybně i Borderlands. CP je promakaný a nepochybně ambiciozní open-world téměř-RPG. Po Night City se nejradši procházim pěšky. Dlouho mi žádný herní město tolik neučarovalo, občas ale může působit mrtvým dojmem. Za mě i tak jednoznačně skvostná práce po stránce architektonický. Za zmínku stojí i ray-tracing, který hra podporuje a vypadá s nim fakt dobře. Nejedná se pro mě ale o žádný gamechanger.
Cyberpunk 2077 je velký a i přestože prý hlavní příběh je kratší než například u witchera, nejedná se o krátkou hru. Pokud nebudete spěchat s hlavním příběhem, tak vás čekají, nebojím se říct, stovky vedlejších úkolů a mini-úkolů. Ke většině úkolů se dá přistupovat vlastní cestou. Jednou jsem zaplatil 1700€$ na to abych vydělal 1800€$, ale pak jsem zjistil, že je tam zadní vchod zadarmo. No někdy se nevyplácí jít přímo, spíš zkoušet jiné cesty. Nedokážu říct, jestli vás ten svět vtáhne, ale určitě má to, co vás donutí si říkat, ještě jeden úkol než půjdu spát, abyste zjistili, že jsou čtyři ráno.
Jarda “prank” Strejc: Souhlas. Hlavní dějovou linku jsem na PC proběh za zhruba 50 hodin spolu s pár vedlejšími questy. Určitě jsem se tím ale ochudil o to hlavní, co CP nabízí. Jelikož za mě je ale Cyberpunk hra, kterou nebudete hrát jenom jednou, na objevování jeho krás budete mít prostoru ještě dost. K postavám, které Vás v průběhu hry nějakým způsobem doprovázejí, si vybudujete přátelský vztah, a to nejen v té virtuální části celého zážitku.
Cyberpunk 2077 je designově takový megamix všeho co znáte. Nejedná se o žádnou inovativní hru, což může trochu zklamat. Ale rozhodně je to zatraceně dobrý megamix. Všechny mechaniky pochytíte přirozeně, pokud teda obvykle hrajete hry. Já když hraju tak tam vidím spoustu různých her, velmi schopně poskládaných dohromady. Kdyby to bylo MMORPG, tak by asi bylo první u kterého bych vydržel. Protože je jedno kolikrát se dostáváte někomu za zády do serveru nebo kolikrát obcházíte kumby (choombas) místního gangu, není to nuda. Občas se dokonce během úkolu zastavím a zadívám se na billboardy nebo reklamy v televizi.
Jarda “prank” Strejc: I ve hře se dá bejt jako vesničan v Praze. S pootevřenou hubou koukat na budovy. A to se mi tu stalo. Mám zlozvyk – dost často přeskakuju herní dialogy, protože bejvaj nuda. Tady ne. Hru proběhnu, protože mě nedonutí při plnění úkolu napětím zatajit dech. Tady ne. Při závěrečnejch titulkach obvykle vím, že podruhý už mě to bavit nebude. Tady ne.
Cyberpunk 2077 není dokonalý. Ale je dokonalý pro fanoušky a to je to, co se mi na něm líbí. Když bych chtěl trochu rýpat, tak asi řeknu, že většina RPG mechanik je velmi povrchních a vlastně to ani moc RPG není. Například vylepšování různých částí těla je dobrý základ, ale v Deus Ex mě bavilo víc. Měl jsem pocit, že se mi otevírají nové části hry a možnosti jak řešit nastalé situace. Kdežto tady je to tak trochu Assassin’s Creed, dostanu bonus k něčemu a jsem vybavenej. AI (česky UI) je poměrně základní, ale je pěkné, že když vás jednou uvidí a ví, že tam “někdo” je, tak už nepřestanou být ostražití.
Jarda “prank” Strejc: V současnosti vítam, že upgrady těla nejsou něco, na čem by hra vysloveně stála a nechá hráče soustředit se na děj, grafiku a vše velkolepé, co hra nabízí. Tomu ostatně pomáhají i dobře rozvrstvené obtížnosti, s nimiž se mění i důraz na využívání všech herních mechanik.
Cyberpunk 2077 má své chyby, ale přesto je to hra, která mě baví a bude bavit dlouho. Rozhodně si hru zahraju několikrát a těším se i na plnění úkolů, které vím jak dopadnou. Nenechám si proto kazit zábavu, tím, že se o hře a o jejím technickém stavu hodně žvaní. Těším se až zase budu v Night City nakupovat nový hadry nebo káry. Nashle v Night City!
Jarda “prank” Strejc: Ze všech bugů, na které jsem na PC narazil, nebyl žádný takový, abych ho vývojářům s pochopením neodpustil. Dojem ze hry určitě nekazí a ani neblokují herní progres. Myslím, že až se ve hře poprvý rozbrečíte (jako já), v následujících hodinách jí leccos odpustíte.