Když jsem se dozvěděl, že budu recenzovat novinku ze studia Slightly Mad – Project Cars 3, nemohl jsem se dočkat. Samozřejmě jsem si chtěl hru naplno užít a tak krom klávesnice a ovladače jsem měl k dispozici i volant Logitech G25. K autům a motorovým vozidlům celkově, chovám jakýsi „vztah“ již dlouhá léta. Cokoliv co smrdí spáleným benzínem (hele, křoviňák není úplně to pravé ořechové, ale taky voní!) mi je jaksi blízké. Trailer vypadal supr a předešlé díly se celkem vydařily. Takže paráda, jdeme na to, nemá se co pokazit. Nebo….?
No, pěkně od začátku. Po instalaci všech dostupných herních zařízení jsem spustil hru. Ta si chytře všechny krásně načetla a i slušně sama nastavila, takže nějaké zdlouhavé přenastavování se nekonalo. Co pustit na začátek je jasné – Kariéra. Zde nastupuje však jakýsi již standardní vzorec, kterého jsme všichni přežraní. První závod v šupa káře, dáte si kolo nebo dvě, vyhrajete a pak tedy hurá zpátky na zem, do těch „největších krámů“. Dostanete pár desítek tisíc kreditů na nákup svojí první káry (jak říkám, od NFS Underground až po rok 2020 pořád stejná pohádka) a hurá na první závody s vlastním nářadím.
Začít od nuly, skončit na vrcholu? Hm.. třeba jindy
Postup kariérou je definovaný prakticky předem. Auta jsou řazená do tříd od „E“ nahoru. Takže šup do éčka, kam na začátku bezesporu patříte. Co se závodů samotných týče, tak ty jsou děleny na různé kategorie. Každý má své požadavky, což samozřejmě na začátku budete splňovat prakticky okamžitě, jelikož moc kousků v garáži nemáte. Teda moc, máte přesně jeden.
Takže – závody. Teda, ne vždy je to závod proti oponentům. Někdy se jedná o závod na čas, jindy zase v chumlu počítačem řízených aut, pak zase třeba 3 kola s výsledným průměrným časem. V každém takovém pak plníte něco jako úkoly : Vyhraj, zmákni 7 zatáček na výbornou, předjeď 4 oponenty během určeného času a tak podobně. V časových závodech pak většinou jde o výsledný čas, kdy zajetím toho nejrychlejšího požadovaného splníte i zbylé dva úkoly. Jindy zase pojedete sami a budete bourat bloky s čísly, které podle hodnoty na nich napsané přidávají kousek do vašeho zbývajícího času a zároveň přidávají body. Samozřejmě jde o výsledný výkon, takže čím víc bodů, tím víc Adidas.
Jak jsem již zmínil, “závody” pak postupem v kariéře začnou nárokovat nějaké požadavky. Japonské auta, 4 WD, 2 WD front, nebo rear, auta od roku toho až do roku tohoto, nebo třeba podle třídy. Jste tedy tak nějak nuceni postupně dokupovat různé káry, které budou moci v budoucnu splnit podmínky pro vstup do dalšího závodu.
Shrnutí kariéry tak nějak máme, co víc asi tak psát k závodění. Ovšem, není všechno zlato, co se třpytí. Project Cars 3 (3 !!!) tak nějak budí dojem, že máme vychytáno všechno potřebné a už se jen dolazuje a přidává. Bohužel, není tomu tak. Hra je plná chyb a glitchů. Jízdní model není celkově až tak špatný, ovšem ten zbytek… Ten tak nějak za moc nestojí. Ať už, jak sem zmínil – spousta chyb, tak např. absolutně bezchybné řízení AI. Krom toho, že prakticky všude drží ideální stopu, vám jsou schopni na rovince naložit slušný kouř (bavíme se o těch nejlepších nastavitelných oponentech) i když ze zatáčky vyjíždíte s jasným rychlostním náskokem. Počítač si v autech naladí o dalších 100 koní víc, nebo zapínají forsáž či co já vím a z ničeho nic jsou na vaši úrovni, či před vámi.
Co k multiplayeru? Celkem nic moc. Jelikož postrádám jakékoliv mimotraťové taktizování. Žádné sjíždění gum, úbytek paliva či dokonce poškození jednotlivých částí aut. Popravdě sem v multiplayeru zajel asi 6 závodů a tím u mě úplně hasl.
Krok kupředu? Spíš zpět….
Dalším aspektem hry, který mě celkem zklamal, je grafika. Sakra práce, nezlobte se na mě, ale je rok 2020. Hru jsem měl nastavenou na full detaily v rozlišení 1920×1080 a směle můžu říct, že plní standardy tak 5 let nazpět. Možná i víc. Videa na začátku závodů jsou otřesné. Hranaté stany, lidé kolem vypadají jak vytvoření z papíru a nastavění kolem trati. Vykreslování textur v dálce taky žádná sláva. Auta v garáži jsou celkem pěkně udělané, ovšem celková úprava už je na tom hůře. Máme k dispozici paletu barev, polepů a tak podobně, ale zásah do celkového vzhledu vozidla vzniká pak pouze při změně kol. Postupným vylepšováním dostávají auta pouze staty, takže bude líp akcelerovat, líp brzdit či zatáčet, ale krom statů a v závislosti na nich přiřazené třídy vozidla nepoznáte rozdíl. Navenek.
Verdikt
Grafika - 45%
Zvuk - 60%
Hratelnost - 55%
Multiplayer - 52%
53%
Naše skóre
Když to vemu kolem a kolem, hra to není úplně špatná. Pokud nechcete něco víc, než jen nakupování aut, opakované ježdění již hotových závodů, abyste pak mohli nakupovat další auta, nebo pokud nečekáte za 60 euro víc než jen, na dnešní dobu, podprůměrnou grafiku a průměrný jízdní model. Pro nadšence do aut a simulátorů to bude ovšem velkým zklamáním a za aktuální částku hra rozhodně nestojí. Pokud počkáte na nějakou slevu ( které se dočkáme určitě velmi brzy) a budete si chtít jen tak občas zarajtovat po okruzích, proč ne. Slightly Mad studio má nejspíš špatné období, protože se tak nějak celkově veze na vlně snižování kvality, smyslu pro detail a vlastních nápadů. Škoda.