KnihyNovinkyRecenze

Achernar – Záhada okolo jedné firmy | Recenze

Achernar je nejnovější knihou Ludmily Svozilové a její třetí samostatné dílo. Pro začátek by bylo dobré říct, že se jedná o takový mix hororu a sci-fi říznutý osobní zpovědí, doplněný zajímavými ilustracemi Milana Popelky. Kniha vyšla pod záštitou nakladatelství Golden Dog. Achernar má dvě tváře a postupně zjistíte, že nic není černobílé. Musela jsem si dát po dočtení příběhu od knihy pár dní odstup, abych své rozporuplné pocity dokázala sepsat na papír. Tak se na to pojďme podívat…

Co vlastně dělá Achernar s.r.o.?

Celý příběh je vyprávěn v první osobě z pohledu hlavní hrdinky Patricie. Během jediného dne přijde o práci i bydlení a skončí na ulici. Ale to je její nejmenší problém, horší je, že ji již několik měsíců pronásleduje neznámý psychopat. Nechává jí vzkazy na stránkách vytržených z Miltonova Ztraceného ráje, z výtisku, který jí předtím ukradl. Jak se Patricie toulá Prahou a vymýšlí co dál, dostane se jí podivné pracovní nabídky. Zástupce firmy Achernar s.r.o. ji pozve na konkurs na pozici, která je až podezřele dobře placená. Když Patricie zjistí, že firma není zapsaná v obchodním rejstříku a nemá ani webovky, pustí tuhle podezřelou nabídku z hlavy. Její pronásledovatel se ale stává čím dál tím nebezpečnějším a její situace se rapidně zhoršuje, až je nakonec donucena okolnostmi nabídku přijmout. Doufá, že se díky půlroční stáži, kterou získala, dokáže svému slídilovi ztratit. Bohužel se ale šeredně spletla a dostala se z deště pod okap, jak se říká, protože její pronásledovatel ji dokázal sledovat i sem a ona nemá kam utéct.

Už hned na začátku je na Achernaru (firmě) něco špatně. Patricii neustále kontrolují, má jen vymezený prostor k pohybu a všichni jsou v depresi. Sem tam nějaká holka zmizí a nakonec jedna z nich zemře před zraky všech. To už je na Patricii moc, na koho by taky nebylo, a rozhodne se zjistit, o co vlastně v Achernaru jde. Proč se zdá, že každá z dívek spáchala v minulosti něco špatného? A co skrývají sekce, kam nemá povolený přístup? A kde vlastně ve světe jsou? Navíc Patricie zřejmě zapomněla na něco velmi důležitého, na co si potřebuje vzpomenout.

Sžít se s hlavní postavou je těžké

S hlavní postavou stojí a padá celá kniha, obzvlášť pokud je psána z jejího pohledu. Musím říct, že ze začátku mi hlavní postava byla velmi nesympatická. Tak nesympatická, až mi trochu dělalo potíže knihu číst. Celý svět byl proti ní, a tak měla právo všechny kritizovat a cítit se nad nimi. Já vím, že prožívala nejhorší dny svého života, ale přesto jí to nedává právo posuzovat někoho, koho ani nezná. Samozřejmě ani její známí nezůstanou ušetřeni. A člověk si pak říká, jestli si (aspoň částečně) nezaslouží to, co se jí děje.

Asi bych měla zpozornět a jako správná slepice po něm hodit zářivý úsměv, ale podobnými typy odjakživa lehce opovrhuji. Je příliš zazobaný. Možná se do toho narodil, ale něco mi říká, že k těm penězům přišel moc rychle na to, aby byly legální. Odhaduji ho maximálně na pětatřicet. Vyšší level. Odkdy něco takovýho jezdí metrem?

Patricie o dobře oblečeném muži v metru

Ze začátku z ní čiší takový ten přístup „já nejsem jako ostatní holky“ a proto všemi opovrhuje. A celkově se cítí na výši oproti jiným lidem, přestože se jí život rozpadá pod rukama. Jak jsem se ale dostávala hlouběji do příběhu, začalo mi být jasné, že to byl záměr a všechno mi dávalo smysl. A bude i vám! V samotném Achernaru se její chování začne měnit a její dřívější povýšenost mizí, tedy aspoň k těm, které na ni nedohlížejí. Ke svým společnicím je mnohem shovívavější a dokonce s nimi dokáže i soucítit. Snad za to může fakt, že jsou ve stejné situaci.

Chvíli společně sledujeme monitory, ale z duše se mi příčí šmírovat Ester, jak se prý jmenuje dívka, co právě vešla k sobě do ložnice, nebo kohokoli jiného. Proč plakala? Je mi z toho těžko.

Patricie o jedné z dívek v Achernaru

Jak se mi to četlo?

Příběh začíná dost pomalu, možná až moc. Je sice důležité vědět, co se Patricii stalo na ulici, ale na můj vkus je vše popsáno příliš rozvláčně. Uznávám ale, že to taky může být ovlivněno mojí počáteční averzí k hlavní hrdince. V momentě, kdy se děj přesune do Achernaru samotného, mnohem rychleji odsýpá a čte se o dost lépe. Napomáhá tomu i všudypřítomné tajemno. Celou dobu budete přemýšlet, co je Achernar zač. Autorka nám do příběhu vložila různé náznaky a stopy, ale některé jsou falešné, takže vaše teorie může být (a pravděpodobně taky bude) špatná.

Konec je nečekaný, tedy já ho určitě nečekala, a všechny moje teorie byly špatné. To se mi zas až tak často nestává. Výborný závěr kazí trochu fakt, že je před námi předestřen až příliš rychle. To si tak v klidu čtete, čekáte nějaký ten posun v příběhu, a najednou už je tu finále. Přišlo to tak rychle a tak najednou, že jsem se opravdu musela podívat jestli jsem pár stránek nepřeskočila. Najednou se na mě navalila hromada informací v rychlém sledu a dost mě to zmátlo. Ale když jsem se nad tím zamyslela a utřídila jsem si informace, musím říct, že zakončení příběhu je opravdu skvělé. Jen kdyby předěl mezi střední částí a koncem nebyl tak ostrý.

Tak si to shrňme

Než se vrhnu na závěrečné shrnutí, chtěla bych se ještě zastavit u ilustrací, které jsou dílem Milana Popelky. Skvěle doplňují mysteriózní a lehce snovou atmosféru knihy. Jsou černobílé, což je vlastně dobře, protože barevné by se k příběhu ani nehodily.

Tak jaký je tedy Achernar? Záhadný, lehce snový a samozřejmě hororový. Rozjíždí se dost pomalu, ale prostředek nám to bohatě vynahradí. Konec, i když výborný, bohužel přichází dost znenadání a díky tomu vás může zmást. Alespoň mě teda spletl. Hlavní hrdinku si možná stejně jako já ze začátku nedokážete oblíbit, ale v průběhu příběhu si vás nakonec přece jen získá. Kniha jistě potěší fanoušky mysteriózních hororů a psychologických dramat. I když má kniha své mouchy (a která nemá, že), jako celek je velmi dobrá a stojí za přečtení.

A ještě bych samozřejmě chtěla na závěr poděkovat nakladatelství Golden Dog za poskytnutí recenzního výtisku.

Verdikt

Příběh - 80%
Postavy - 85%
Styl psaní - 85%
Ilustrace - 100%

88%

Naše Skóre

Achernar v sobě kombinuje mysteriózní horor a psychologické drama. Příběh se rozjíždí dosti pomalu a hlavní postava se může zdát zprvu dost nesympatická. Konec je rychlý a trochu zmatečný. Ale hlavní část příběhu odsýpá skvěle.

User Rating: Be the first one !
Zobrazit více

Kristina "Speedy" Gonzálezová

Ráda se označuji za sběratele konzolí, ale zatím jich vlastním pouhých 20. Čtení, hraní a historie jsou mojí vášní a nedostatek času na koníčky věčným problémem. Fantasy, sci-fi, horor, detektivka, komiks nic mi není cizí.

Podobné články

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Back to top button