Vytvořit pokračování úspěšné metroidvanie není jednoduchý úkol. Fanoušci očekávají více obsahu, propracovanější soubojový systém a rozsáhlejší svět, zároveň ale nechtějí přijít o to, co dělalo původní hru výjimečnou. Právě na této hranici se pohybuje GRIME II.
Clover Bite se nesnaží první díl překonat množstvím nových mechanik za každou cenu. Místo toho vzali všechny jeho silné stránky a systematicky je rozšířili. Základ zůstává stejný čeká vás rozsáhlý propojený svět, náročné souboje, průzkum plný tajemství a postupné získávání schopností otevírajících nové části mapy. Tentokrát ale všechno působí přirozeněji a sebevědoměji. Je vidět, že vývojáři dobře naslouchali komunitě. Pohyb je plynulejší, ovládání přesnější a samotný průzkum méně svázaný. Už první hodiny naznačují, že nejde pouze o větší mapu, ale o promyšlenější design, který hráče neustále motivuje vydat se mimo hlavní cestu.
Svět, který se vzpírá logice
Jednou z největších předností série GRIME byla vždy její výtvarná stránka. Zatímco většina fantasy metroidvanií čerpá inspiraci z gotiky nebo klasické mytologie, Clover Bite vytvořili svět připomínající živoucí sochu, kde se kámen, maso a rostliny prolínají do bizarních organických struktur. GRIME II tuto estetiku posouvá ještě dál. Každá oblast působí jako výjev z noční můry surrealistického malíře. Monumentální kamenné bytosti vyrůstají přímo z krajiny, podivné organismy pulsují vlastním životem a architektura se neřídí žádnými známými pravidly. Přesto svět nikdy nepůsobí samoúčelně. Má vlastní identitu, vlastní historii a především vlastní atmosféru.
Právě schopnost vytvářet prostředí, která vzbuzují současně fascinaci i neklid, patří mezi největší přednosti studia. Člověk často zastaví jen proto, aby si prohlédl pozadí nebo se pokusil pochopit, co vlastně před sebou vidí. Ne každá hra dokáže vyvolat podobný pocit zvědavosti. Velkou zásluhu na tom má také práce se světlem a barevnou paletou. Přestože jde stále o poměrně temnou hru, jednotlivé lokace mají výrazně odlišnou vizuální identitu. Díky tomu nepůsobí jako nekonečný sled šedivých jeskyní, což bývá častý problém podobně laděných titulů.
Souboje jsou tvrdé, ale férové
Stejně jako první díl staví i pokračování na náročných soubojích inspirovaných soulslike žánrem. Nepřátelé trestají každou chybu a vítězství si musíte zasloužit. Rozdíl spočívá v tom, že celý systém působí podstatně dynamičtěji. Pohyby hlavního hrdiny jsou rychlejší, úhyby přesnější a jednotlivé schopnosti na sebe lépe navazují. Souboje díky tomu získávají větší tempo, aniž by ztrácely svou taktickou hloubku. Hra stále odměňuje trpělivost a správné načasování, ale zároveň nechává větší prostor agresivnějšímu stylu hraní.
Velkou roli opět hraje absorbování schopností poražených protivníků. Mechanika známá už z prvního dílu se vrací v propracovanější podobě a nabízí širší možnosti přizpůsobení herního stylu. Místo jediné optimální strategie si můžete postupně vytvořit vlastní kombinaci dovedností odpovídající tomu, jak chcete bojovat. Výborně fungují také souboje s bossy. Nejde jen o test rychlých reflexů, ale především o schopnost naučit se jednotlivé útoky a pochopit logiku protivníka. Každý boss představuje vlastní mechanickou hádanku a vítězství přináší přesně ten pocit uspokojení, který od podobného žánru očekáváte.
Průzkum, který skutečně odměňuje zvědavost
Metroidvania stojí a padá s kvalitou svého světa. Nestačí vytvořit velkou mapu. Důležité je, aby měl hráč neustále důvod vracet se na známá místa a objevovat nové cesty. GRIME II v tomto směru odvádí vynikající práci. Nové schopnosti nepůsobí jen jako klíče otevírající zamčené dveře. Skutečně mění způsob, jakým se světem pohybujete. Některé oblasti lze projít několika různými způsoby, jiné odhalí svá tajemství až po mnoha hodinách hraní.
Autoři navíc výborně pracují s pocitem nejistoty. Jen málokdy máte jistotu, co vás čeká za dalším rohem. Každá nová oblast přináší nejen nové nepřátele, ale často i zcela odlišné herní mechaniky nebo překvapivé environmentální prvky. Díky tomu průzkum nikdy nesklouzává do rutiny. Je příjemné vidět, že Clover Bite odolali pokušení zaplnit svět zbytečnými sběratelskými předměty jen proto, aby prodloužili herní dobu. Odměny za objevování mají skutečný význam a většinou přinášejí nové možnosti rozvoje postavy nebo rozšiřují herní svět po příběhové stránce.
Atmosféra, která se vám dostane pod kůži
Vedle výtvarného stylu stojí za zmínku také zvuková stránka. Soundtrack nesází na výrazné melodie, ale na ambientní kompozice, které podtrhují pocit osamění a neustálého neklidu. Hudba často ustupuje do pozadí a nechává vyniknout ozvěny podivného světa, zvuky pohybujících se organismů nebo vzdálené dunění obřích struktur. Právě díky této zdrženlivosti působí hra nesmírně pohlcujícím dojmem. Atmosféra nevzniká jedním konkrétním prvkem, ale kombinací obrazu, zvuku a pomalého odhalování světa. Clover Bite opět dokazují, že méně bývá někdy více.
Velkou pochvalu si zaslouží také způsob vyprávění. Příběh není hráči servírován dlouhými filmovými sekvencemi. Místo toho skládáte jednotlivé střípky prostřednictvím prostředí, rozhovorů i popisů nalezených předmětů. Tento přístup vyžaduje větší pozornost, ale zároveň ponechává prostor vlastní interpretaci, což se k tajemnému světu GRIME dokonale hodí.
Obtížnost zůstává vstupní bariérou
Přestože je pokračování v mnoha směrech přístupnější než první díl, stále jde o hru, která nebude vyhovovat každému. Náročnost zůstává vysoká a hra jen výjimečně odpouští chyby. Pokud nemáte trpělivost opakovaně studovat útoky bossů nebo se učit rozložení jednotlivých oblastí, může být zážitek spíše frustrující než zábavný. Občas zamrzí i tempo některých pasáží. Průzkum je sice fascinující, ale místy by neuškodilo svižnější střídání nových mechanik nebo výraznější příběhové impulzy. Hra si je natolik jistá svou atmosférou, že občas zapomíná udržovat dynamičtější rytmus. To jsou však spíše drobné výhrady než zásadní problémy. GRIME II přesně ví, na jaké publikum cílí, a nesnaží se dělat kompromisy jen proto, aby oslovil širší masu hráčů.
Jedna z nejoriginálnějších metroidvanií současnosti
Metroidvania žánr je dnes doslova přeplněný kvalitními tituly. Prosadit se vedle Hollow Knight, Blasphemous nebo Ori není vůbec snadné. Přesto se Clover Bite daří něco, co zvládne jen málokteré studio vytvořit hru, kterou poznáte na jediný pohled.
GRIME II nestaví svou identitu na jediné mechanice ani na obtížnosti. Její největší předností je soudržnost. Vizuální styl, souboje, hudba i způsob vyprávění společně vytvářejí svět, který působí naprosto jedinečně. A právě to je vlastnost, kterou si člověk zapamatuje mnohem déle než počet bossů nebo velikost mapy.
GRIME II není revolucí, ale přesně takové pokračování, jaké si první díl zasloužil. Clover Bite vzali všechny důležité prvky původní hry a citlivě je rozšířili, aniž by ztratili vlastní identitu. Výsledkem je jedna z nejatmosféričtějších metroidvanií současnosti, která zaujme nejen náročnými souboji, ale především fascinujícím světem plným podivuhodných organismů, monumentálních staveb a neustálého pocitu tajemství. Ano, stále jde o titul, který vyžaduje trpělivost a ochotu přijmout vysokou obtížnost. Pokud však patříte mezi fanoušky žánru a hledáte hru, která se nebojí být odlišná, GRIME II by rozhodně neměla uniknout vaší pozornosti. Je to důkaz, že i v dnes velmi konkurenčním žánru lze stále přijít s vlastním rukopisem.
