Kniha Dcera železného draka v sobě spojuje několik různých odvětví. Jde o hodně temné fantasy spojené s achymií a technikou protkané dost drsným kyberpunkem. Spisovatel Michael Swanwick vytvořil dílo, které vám pěkně zamotá hlavu. Román získal nominaci na Cenu Arthura C. Clarka , Locus Award a World Fantasy Award za nejlepší román v roce 1994. Cenu ale bohužel nezískal.
Dcera železného draka vykresluje celkem čtyři dějství
Kniha popisuje život mladé dívky Jane, která se musí vypořádat s životními problémy ve čtyřech životních etapách. Příběh začíná v továrně na draky, kde děti musí montovat mechanická monstra pod dozorem sadistických nadřízených. Děti žijí ve špatných podmínkách a dozorci s nimi jednají jako s hadrem. Snem každého dělníka je z továrny utéct, ale továrna spíše připomíná koncentrační tábor. Hlavní hrdinka se shodou okolností spojí myšlenkami s jedním mechanickým drakem, který potřebuje její pomoc, aby mohl odletět. Po velkých útrapách se jí konečně podaří draka oživit a z továrny uletět. Ale všechno má své následky. Jane tak musí žít v utajení, protože drak má nesmírnou cenu a ona se projevila jako velice zdatná v ovládání mechanických monster.
Po odletu se příběh přesune na střední školu, kde Jane žije mezi svými vrstevníky a učí se o alchymii, technice a magii, aby mohla opravit draka, který je silně poškozený. Sadistické nadřízené vyměnila za učitele, který jí sleduje na každém kroku a má podezření, že není tím za koho se vydává. A k tomu všemu se musí vypořádat i s problémy dospívající dívky na střední škole.
Další životní etapa vede na vysokou školu, kde Jane pilně studuje převážně alchymii a pomalu začíná zjišťovat, že celá její existence je pouze plánem jejího draka jak zničit celý vesmír. Začne se bouřit a to má opět nedozírné následky jak pro ni, tak pro její okolí.
Knihu zakončuje čtvrtá kapitola a v ní se dozvídáme skutečnou totožnost Jane, která si musí srovnat své myšlenky ohledně svého života a musí se rozhodnout jak s ním má naložit.
Děj knihy se točí okolo akce, vulgární mluvy a sexu
Předem musím říct, že kniha nedisponuje žádným originálním příběhem. Ale toto celé vyvažuje styl psaní, kterým nám ho autor představuje. Michael Swanwick nezamýšlel v příběhu knihy pokračovat, ale nakonec se rozhodl napsat další dvě knihy ze stejného světa a tento svět tak rozšířit o tituly Draci z Bábelu a Matka železného draka. V nich se už s Jane nesetkáme, ale autor prohlásil, že protagonistou je celý svět, který vytvořil. A popsat ho v jedné knize opravdu nestačí.
Vulgarismy, sex i násilí. Vše je k mání
Kniha je napsaná stylem, že se Michael nezdržuje zdlouhavým vysvětlováním, kdo je kdo a co je co. Proto se setkáme s postavami, které mají pouze názvy jako Vlčí kluci, Špírek, Habundiánky a další. Čtenář má poté prostor pro vlastní fantazii si vytvořit vlastní obrázek o tom, kdo se v knize pohybuje. V tom vidím velkou výhodu, že každý čtenář může postavy vnímat zcela jinak. Postav je tu opravdu hodně, stejně jako míst, nástrojů, předmětů a spoustu dalšího. Časem si toho čtenář přestane i všímat a nechá za sebe pracovat vlastní fantazii. U sebe jsem byl dost překvapený finálním obrazem světa, ve kterém se příběh odehrává. Asi jsem stejně zvrácený jako sám autor.
V knize se dočkáme různorodých scén. Na jedné straně tu máme třeba napínavou situaci, kdy Jane musí svého draka zprovoznit, protože vedení továrny ví o jejím útěku a pošle za ní robopsy a ona tak musí kopnout do vrtule, protože psi jsou pěkný bestie. A na druhé tu jsou nudnější pasáže, kde se Jane s kamarádem ze střední školy snaží opravit robotického koně ve školní dílně. Tyhle části mají ale jednu zvláštnost. Jsou napsané hodně drsným stylem, kdy se autor neštítí používat sprostá slova a tím celou kapitolu ozvláštnit, že si musíte utírat slzy od smíchu.
A celé to podtrhává autorův popis sexuálních scén a erotických narážek. Jane je totiž čistokrevný člověk a sex člověka s fantasy bytostmi se tu popisuje zcela do detailu. To se snad ani nedá nijak tlumočit, a proto radím si knihu přečíst.
Dcera železného draka: Ano, nebo ne?
V první řadě se skláním před fantazií spisovatele. Zvrácená i geniální. Ale přeložit toto dílo do češtiny je opravdový majstrštyk. Proto velký obdiv posílám i překladateli Robertu Tschornovi. Přeložit tento příběh muselo vyžadovat nejen skvělou představivost, ale i určitě notnou dávku trpělivosti.
Celý román má dost nihilistický nádech, kdy se osud Jane protká s osudy jiných postav v pochmurných situacích. Jane se snaží být ze začátku za morálního hrdinu, ale bohužel jí to není umožněno, a tak musí kolikrát volit vlastní přežití před přátelstvím a láskou. V životě si řekneme, že není možné zradit, ale pud sebezáchovy pracuje a člověk tak sám sebe pozná až tehdy, když je v pěkném maléru. A toto autor skvěle vystihl. Myslím, že nejeden člověk se nad příběhem Jane pozastaví a zauvažuje nad ním do skutečné hloubky.
Knihu je třeba si přečíst několikrát, protože na první počtení je toho až moc a dost situací začne dávat smysl až v průběhu četby. Ale to je přece super ne? I po dalším čtení určitě objevíme něco nového a třeba Jane pochopíme. Nebo ji naopak odsoudíme už na samém začátku. Kdoví. A třeba si i lépe utřídíme souvislosti mezi jednotlivými postavami, kterých není zrovna málo.
Za knihu chci moc poděkovat nakladatelství Kosmas a doufám, že se brzy dostanu k podobnému dílu znovu. Zatím si určitě chystám opatřit i další dvě knihy, které Michael Swanwick napsal ze stejného světa.
Hodnocení
Příběh - 70%
Styl psaní - 100%
Ilustrace obálky - 65%
Postavy - 85%
80%
Dcera železného draka je určitě nedílnou součástí knihovny každého milovníka fantasy. Je to něco malinko jiného, než klasické fantasy a právě to dělá knihu jedinečnou. Na dlouhé večery se vám kniha bude zcela jistě hodit a budete děkovat všem čertům, že ji máte.