A to doslova. Když se mi do ruky dostala kniha Pekelný pastýř od Oskara Fuchse, říkal jsem si, že to zní docela zajímavě. Po přečtení prvních pár stránek jsem však své posouzení „docela zajímavě“, musel rychle přehodnotit. Koho by totiž napadlo, že kniha vyprávějící o skutečném pastýři ovcí bude takhle pekelně zábavná!? Přitom stačilo tak málo. Z ovcí se udělaly pekelné ovce žeroucí maso (nejlépe to lidské). Z Pastýře samozřejmě Pekelný pastýř a do toho se vyvraždí, zmasakruje a vyhodí do luftu polovina Prahy. Mé srdce Moraváka prostě zaplesalo. Tedy chtěl jsem říct, mé srdce vášnivého čtenáře zaplesalo. Té předchozí věty si vůbec nevšímejte…
Ale vraťme se tedy na začátek. Oskar Fuchs je autor, kterého můžete znát díky knihám jako Hitokiri, Frost a Leichenberg; napsal toho samozřejmě mnohem víc, ale tohle jsou podle mě jeho nejlepší díla. Žánru sci-fi a fantasy se věnuje už nějaký ten pátek a v kombinaci s jeho zájem o mytologii, kynologii a vojenství se jedná o jednoho z nejzajímavějších mladých autorů u nás. Ve svém nejnovějším díle Pekelný pastýř autor tyto prvky zkombinoval naprosto bravurně a vypovídá o tom už samotný úvod knihy, ve kterém se seznámíme s hlavním hrdinou.
Tím je Theo. Bývalý voják užívající si poklidný večer ve svém domově v Lanškrouně (odkud pochází i samotný autor), jenž mu překazí velice podivný kolemjdoucí pastýř. Slovo dá slovo, dojde na bitku, Theo sejme pastýře a z ničeho nic povýší na jeho pozici. Jak se dozví z SMS od firmy Růžek a syn, jeho úkolem je rozsévat zkázu a v časovém limitu zabít stovky lidí, jinak bude odstraněna Theova rodina, milovaný pes, ale i další, ke kterým má vztah. Vše je mu názorně předvedeno na oblíbených akvarijních rybičkách, které velice rychle poznají, jaké to je být ryba na suchu.
Hele, já nefetuju. Fakt. Ale když vyjdete v 04:45 z baráku a najednou vám cestu zahradí šest obrovských ovcí, které mají začerněné tváře a hladovým pohledem si přeměřují vašeho osmdesátikilového psa, asi není něco tak docela v pořádku. Citace z Pekelného pastýře
Netrvá tedy dlouho a Theo se vydává na válečnou stezku plnou krve, vnitřností, hlášek a pekelných komand řádících na Zemi. Aby to ale nebylo málo a Theo nekosil lidi jen tak zbůhdarma, získá brzy i nové spojence – např. svou ex přítelkyni Terezu. Ta je výbornou právničkou, začne rejpat do kontraktu s peklem a začnou se dít věci! Do bojů se totiž zapojí i samotné nebe a tak vznikne krásný trojlístek nebe, peklo, ráj.
Ne, nedělám si legraci, hlavní hrdina Pekelného pastýře se na cestě za osobním podáním „výpovědi“ u pana Růžka setká i se svatým Václavem či Pražským Jezulátkem. Celá kniha je víceméně od začátku do konce prošpikovaná zajímavými nápady a hlavní eskadra je vybavena i unikátními schopnostmi. Theo je jako protagonista vybaven např. mocnou holí a pláštěm, který funguje jako brnění. Doplňuje ho jeho věrný kavkazský pastevecký pes, který se občas promění v bestii podobnou medvědovi a do toho tu máme stádo pekelných ovcí. Ty se exponenciálně množí a ne, na vině není přemíra pohlavní aktivity. Každá zabitá duše se totiž vrátí na zemi v podobě pekelné ovce, která nadále slouží pastýři a tak tu máme i směsku dost unikátních postav v rouše beránčím. Onomu převtělení sice předcházelo dost ošklivé roztrhání vnitřností šílenými ovcemi, ale na tom už přece nesejde, ne?
Ale fuj! Ta potvora měla v ruce mobil a zuřivě na něm vymačkávala číslo. Vytrhl jsem jí telefon z ruky. Cože? Já ti dám, volat 158! Jedna z ovcí na bloncku zaútočila a prokousla jí hrdlo. To už jsem byl na odchodu. Slečna nebo paní mi mávala na rozloučenou. Ale možná se jen zmítala ve smrtelné křeči. Nebyl jsem si jistý. Citace z Pekelného Pastýře
Oskar Fuchs opět dokazuje, že umí své čtenáře pobavit a o tom tahle kniha je. Pekelný pastýř není žádným hlubokomyslným epochálním dílem, jako spíš masakrální a vysoce zábavnou jízdou, od které se jen tak neodtrhnete. Tedy za předpokladu, že neberete jako hlubokomyslnou myšlenku to, kam až člověk zajde, když ho přitlačíte ke zdi. Dejte si ale pozor, pokud patříte mezi slabší povahy, nebo snad mezi věřící – spoustu pasáží byste totiž nemuseli rozdýchat…
Za poskytnutí recenzního výtisku děkujeme vydavatelství Fantastická Epocha a vy se těšte na další knihy, které pro vás zrecenzujeme!
Verdikt
Příběh - 95%
Postavy - 100%
Styl psaní - 90%
Ilustrace a zpracování obálky - 88%
93%
Naše skóre
Pekelný pastýř je vysoce zábavnou jízdou plnou hlášek, adrenalinu, krve, střev, ale i zajímavých prvků, o kterých jste určitě ještě neslyšeli. Pokud se vám líbí česká fantastika, tak s touto knihou chybu rozhodně neuděláte (tedy za předpokladu, že ji nechcete darovat věřícímu člověku, to by byla chyba veliká)!