Heroes of Might and Magic III: Ještě kolo a jdu spát | Retro

Nevím, jak vy, já mám na Heroes of Might and Magic III jen samý dobrý vzpomínky. Až jsem si začala říkat, jestli nemám nasazený růžový brejle a ta hra byla opravdu tak dobrá. Pro mě má totiž dost sentimentální význam, je to jedna z prvních her, kterou jsem kdy hrála. Tak snad netrpím tou nemocí, kdy si člověk idealizuje věci ze svého mládi. Uvidíme.

Zabiják vašeho spánku

Pokud hrajete pravidelně nebo se případně o hry jen zajímáte, jistě jste o této herní sérii slyšeli. Má již sedm dílů a já se tu dnes rozepíši o tom třetím, který je podle mě dodnes tím nejlepším. Vyšel v roce 1999 a před pár lety se dočkal i HD verze. Hra je kombinací průzkumu světa a tahového souboje. Hráč má k dispozici hrad, ve kterém najímá hrdiny a jednotky. Ty se liší podle typu hradu a stejně tak i hrdina. Ale aby měl vůbec nějaké jednotky k dispozici, musí jim nejdříve postavit příbytky, a to samozřejmě nedokáže bez surovin. Během průzkumu světa může hrdina nalézt různé zdroje, které takové suroviny produkují a občas prostě jen leží na zemi. Za suroviny vylepšujete město, aby produkovalo jednotky a zlato, případně nějakou tu surovinu. Jednotky samozřejmě nemáme jen na parádu, protože se nejedná o simulátor hradního života v době míru. Ve většině případů proti nám stojí nějaký ten nepřítel a aby toho nebylo málo, celá země je poseta různými monstry, která potřebují zničit.

Jak se to tedy hraje?

Herní čas je rozdělen na měsíce, týdny a dny, jeden den rovná se jedno kolo, kdy má každý hrdina přidělený určitý rozsah pohybu. Každý den lze také postavit pouze jednu budovu v každém jednom hradě. Hra nabízí několik herních módů: předně je tu 7 kampaní, které vám nabídnou souvislý příběh, vyprávěný z pohledu obou stran konfliktu. Pokud vás kampaně nezaujmou nebo už jste s nimi skončili, jsou tu ještě scénáře. Těch je několik desítek a různí se obtížností i podmínkami vítězství. Ne vždy je potřeba nepřítele zcela rozdrtit, občas jen stačí nalézt určitý artefakt nebo obsadit konkrétní budovu na mapě. No a když už máte odehrané všechny kampaně a pokořili jste všechny scénáře, zábava stále nekončí. Čeká na vás ještě multiplayer, který si můžete užít ve dvou variantách. Klasicky po síti a nebo ve stylu hot seat, to je lokální multiplayer, při kterém se hráči u počítače střídají vždy po jednom kole. Jako za starých časů, co?

Můj hrad, můj dům

Hradů je na výběr celkem 9, 8 v původní hře a 9. přibyl v první expanzi (o těch ještě řeč bude). Každý z hradů je unikátní a jejich jednotky odpovídají atmosféře hradu. Například Hrad (Castle) nabízí takové ty typicky středověké jednotky, jako lučištník či halapartník, okořeněné o mýtické příšery jako Gryf. Naproti tomu Nekropolis, věrna svému názvu, vám poskytne kostry, zombie či upíry. Podobně je to i s kouzly, která taktéž odpovídají atmosféře vašeho hradu. A třeba Tvrz, jelikož je celá jen o síle (Might), ani kouzla nemá. Hrad je v podstatě alfou i omegou vaší hry, poskytuje vám jednotky a zlato, a pokud přijdete o svůj poslední hrad a do sedmi dnů ho nedobijete zpět, tak máte po ptákách. Dobývat samozřejmě můžete i hrady nepřátel a převzít je pod svou kontrolu, občas je to i podmínka vašeho vítězství.

Už jste to dohráli? Tak tady máte dvě expanze navrch

Na úspěch základní hry navázaly i dvě expanze. Armageddon’s Blade, který přinesl nový hrad Soutok (Conflux), nové jednotky, artefakty, scénáře a 6 nových kampaní. V The Shadow of Death dostaneme dalších 7 nových kampaní a nějaké ty artefakty k tomu. Obě expanze jsou mezi sebou propojené, a tak můžeme v kampaních 2. expanze používat novinky z expanze první. A pokud vám tohle všechno stále nestačí, hra přichází s editorem map a generátorem scénářů a kampaní. Věřte mi, jak to jednou zkusíte, strávíte hodiny a hodiny tvorbou vlastních map a kampaní. V roce 2015 vyšla HD verze, která bohužel neobsahovala ani jednu z expanzí, protože jejich kódy se ztratily. Pokud si chcete pořídit Heroes of Might and Magic III dnes, tak máte dvě možnosti. Jednou z nich je pořídit si HD verzi na Steamu, výhodou je lepší grafika a bezproblémový běh na novějších operačních systémech, nevýhodou je nepřítomnost obou expanzí. Druhou možností je pořízení si kompletní edice přes Ubisoft Connect či Epic Games Store, nevýhodou může pro někoho být horší grafika, ale zato je tam všechno.

Tak vidím to růžově?

Pro účely článku jsem si znovu hru nainstalovala. No nehrála jsem to už nějaký pátek, ale je to jako jízda na kole, tohle se prostě nezapomíná. Hra i po těch letech stále baví, až jsem měla trochu problém se odtrhnout a článek napsat. Koncept hry je prostě tak dobře vymyšlený, je nadčasový a pokud nevyžadujete nejnovější grafiku, je to pro vás zábava na desítky hodin. A díky editoru map a kampaní máte prakticky nekonečnou zábavu. Bylo fajn si zavzpomínat na jednu z prvních her, kterou jsem kdy hrála a zjistit, že mě pořád dokáže zabavit. A teď mě omluvte, mám rozehranou kampaň, která se sama nedohraje.