The Battle for Middle Earth | Retro

V roce 2004 světlo světa spatřila jedna z nejoblíbenějších fantasy strategií historie – Lord of the Rings: Battle for Middle-Earth. Nemyslím si, že bych tuto hru musel nějak více představovat, ale vzhledem k tomu, že je to už neuvěřitelných 17 let, co hra vyšla, uděláme si krásný vzpomínkový výlet. Pohodlně se usaďte, Bitva o Středozem od společnosti EA Games totiž právě začíná. Celý svět je navíc udělaný nádherně dle knih J. R. R. Tolkiena, autora Pána prstenů, Hobita nebo Silmarillionu.

Dobro proti Zlu

Pán prstenů je krásný v tom, že je jasně definováno, co je dobro a co je zlo. Mezi těmito dvěmi frakcemi se vyberete ihned na začátku. Pokud si zvolíte dobro, čekají vás dobrodružství se Společenstvem prstenu, Rohiry, Faramirovým Gondorem a elfy. Cílem bude projít Středozem, ubránit Helmův žleb a Minas Tirith a vydržet bojovat u Černé brány, dokud Frodo nedonese prsten do hory Osudu. Nutno zde podotknout, že tato varianta je nejenom lepší, protože hrdinové dobra jsou v boji neskutečně účinní, ale asi tak nějak vnitřně tušíte, že zabít s Aragornem nebo Gandalfem během jedné bitvy stovku skřetů je prostě parádní.

Kampaň zla je daleko složitější. Zde ovládáte armády Železného pasu a Mordoru. Do toho vám samozřejmě mohou pomoci haradští, rhunové nebo obrovští olifanti. Armády zla jsou také daleko početnější, levnější na suroviny a rychleji se cvičí. Překvapivě jsou poté v boji daleko slabší. Navíc je hrozně vidět, že armády Mordoru jsou naprosto k ničemu proti armádám Rohirů a armáda Železného pasu je překvapivě na nic proti Gondoru. Hrdinové zla jsou oproti hrdinům dobra také naprosto k ničemu. Ovládáte pouze Lurtze, Sarumana a občas nějakého toho přízračného jezdce nebo nazgúla. Bohužel, ani jeden z nich nedosahuje kvalit hrdinů dobra, vyjma hobitů. Ti jsou porazitelní přesilou.

Rohan a Gondor

Hlavní hybnou silou dobra jsou Rohan a Gondor. Rozdíl mezi těmito dvěma státy nemůže být znatelnější. Rohanští jsou prostě ti jezdci na koních. Postavit armády Rohirů pod vedením Theodena, Eomera nebo Eowyn vás naprosto pohltí. Pokud chcete být trošku vyčůrání, dobývejte s nimi postupně země mordorských skřetů, ti na velké jezdectvo nedokážou pořádně odpovědět. Jako ano, pošlou na vás harady nebo rhuny, ale ti se dají zničit lučištníky, takže ani to není tak těžké. Navíc Rohanská armáda má k dispozici jednotky sedláků, kteří můžou opravovat poškozené budovy. Poslední předností národa jsou elfové. Ano, elfové, Rohanu totiž v bitvě u Helmova žlebu přijdou tito ušatci na pomoc a díky tomu můžete postavit i neskutečnou elfskou armádu. To ale stojí hodně času a kdyby byla náhodou přemožena, tak další spoustu času ji přestavět.

Gondor je prostě zemí pána Aragorna. Poprvé se s gondorskou armádou setkáte v Ithiliennu, kde se pod vedením Faramira hraničáři snaží zastavit haradskou armádu. Přesně jako ve filmu, kdy takto Frodo a Sam Boromirova bratra poprvé potkali.  Můžete postavit armádu z hraničářů (mocných lučištníků), nebo klasických gondorských válečníků, případně strážců věže, což je taková vylepšená obranná armáda kopiníků. Zvláštností je gondorská jízda, která je víceméně u gondorské armády zbytečná. Na druhou stranu je armáda daleko vyváženější než rohanská, což se velmi hodí při boji se Železným pasem.

Mordor a Železný pas

Jak jsem již zmínil, armáda Mordoru je jeden velký chaos. Spoléhá především na množství,jelikož základní jednotka je prakticky zdarma a cvičí se velice rychle. Je ale hrozně slabá a pokud se potkáte například s Gimlim, tak ten se ani nezapotí, aby sundal 3–4 jednotky. Výhodou armády Mordoru jsou lidské jednotky. Haradští a rhúnové jsou extrémně silní a pokud postavíte armády pouze z nich, tak se proti rohanským ani nezapotíte. Množství rhúnských projde totiž jakýmkoliv počtem jednotek Rohanu. No a poté tu jsou olifanti, hromada nezastavitelných slonů, kteří dokážou bořit budovy rychlostí blesku.

Železný pas je trošku jiný oříšek, protože jeho armáda se buduje hrozně dlouho. Velkou výhodou může být postavená jízda. Vrrci se pohybují rychleji než klasičtí jezdci a proti pěchotě jsou neuvěřitelně silní. Vycvičit poté kopiníky, pěšáky, nebo střelce z kuše netrvá tak dlouho, pokud se kolem vaší pevnosti prohání jízda vrrků. Navíc má Železný pas k dispozici Sarumana a Lurtze a ti jsou jako jednotky zla naprosto perfektní hrdinové. Mají také skvělé dobývací bonusy.

Hrdinové

Samotnou kapitolou je neuvěřitelná paleta herních hrdinů. Každý z nich má jiné schopnosti a jiný bonus. Mně pravidelně vycházel jako největší zabiják Legolas, protože svou střelbou z dálky může způsobit neuvěřitelný chaos. Zajímavostí je například postava Boromira. Toho můžete v Emyn Muil zachránit a on tak bude dál cestovat s Aragornem a spol. a bránit svět před hordami zla. Jak by asi vypadalo, kdyby se do Minas Tirith vrátil? Hrdinové zla jsou spíše zvláštní. Nemají pro své armády takové bonusy a připadá mi, že hra samotná chce, aby zlo prohrálo za každou cenu.

Budování

Hra nabízí nádherně komplexní systém budování. Zatímco armády dobra všechny finance získávají z farem, armády zla mohou finance na armádu i těžit, což jim oproti armádám dobra extrémně urychluje vývoj. Další rozdíl je v opevněních. Gondor i Rohan, když staví velký hrad, mají kolem své základny vždy obrovské zdi, čímž může vzniknout skoro nedobytná pevnost. Železný pas a Mordor kolem sebe ohraničení nemají, takže pokud se vám podaří částí rohanské jízdy nepřátelskou armádu z obrany odlákat a zbytkem potom celou základnu zničit, bude pro vás daleko snazší poté na mapě zvítězit.

Zajímavostí na všech stranách jsou kovárny. To je ostatně i ten důvod, proč spousta misí potrvá déle, než by hráč chtěl. Postavit kovárnu je drahé, odemknout speciální zbraně, nebo brnění je drahé a nakonec i zakoupit vybraným jednotkám všechna vylepšení stojí nemalé peníze. Navíc, pokud jednotku celou ztratíte, není žádná finanční kompenzace za ztrátu, takže u té nové musíte utrácení podstoupit celé znova. To vede například i tomu, že Nurm můžete na nejtěžší obtížnost dobývat i 12 hodin.

Speciální schopnosti

Do toho všeho je zde ještě hromada speciálních schopnosti, které si hráč vybírá za magické body. Armády dobra tak můžou přivolávat enty, orly, nebo povolat armádu duchů. Armády zla mohou například do boje povolat Balroga, který je mimochodem jedinou jednotkou ve hře, která může porazit a zabít nemrtvé duchy. Poté zde máme ještě kouzla na podporu výroby nebo vylepšení zbraní. Aragorn například může získat Andúril.

Hra měla také na tehdejší dobu skvělou grafiku. Dodnes se paří online a fanouškovskou základnu má stále obrovskou. O její kvalitě svědčí, že v roce 2006 vyšlo pokračování Battle for Middle-Earth 2, ve které se kampaně odehrávají v severních královstvích. Tam máte s armádami elfů a trpaslíků jediný úkol – porazit a zničit Dol Guldur. Za armády zla je finální mise zničení Roklinky, k tomu vám dokonce pomůže i Sauron, protože ve chvíli, kdy se armády zla dostanou k Roklince, je jasné, že Frodo ve své misi selhal.

Nicméně první díl Battle for Middle-Earth je skutečným unikátem mezi strategickými hrami a prakticky pro každého fanouška fantasy je doslova povinnost si jí zahrát. Protože podle mého názoru je tohle jedna z těch nejlepších strategií, které kdy vznikly a svoje místo si dokáže ubránit i dnes. A ještě jedna dobrá zpráva závěrem: čeká nás další hra ze Středozemě a tentokrát v roli Gluma. Zkoukněte, co o hře zatím víme.