Negalyod: Božský had – postapokalyptické sci-fi s dinosaury

Vzpomínáte si na knižní a televizní sérii Dinotopie? Nebo možná znáte díla slavného komiksového kreslíře Jeana Girauda jinak známého pod přezdívkou Moebius. Mladý francouzský autor komiksů Vincent Perriot se inspiroval oběma zmíněnými a vytvořil nový svět, ve kterém se odehrává první díl sci-fi série Negalyod.

Putování s dinosaury trochu jinak

Jestli máte rádi dinosaury, tak jste narazili na opravdu zajímavý kousek, alespoň co se týče vizuální stránky. Kreslíř si dal na anatomii opravdu záležet a zároveň si nevymýšlí své vlastní druhy, ale čerpá z encyklopedií. Dinosauři jsou v Negalyodu běžnou součástí světa a většinu času se chovají jako obyčejný dobytek, který má však občas až překvapivě vysokou inteligenci. Někteří dinosauři dokonce mluví vlastní řečí, ale z nějakého důvodu jen málokdo jim dokáže rozumět.

Ukecané ještěry jako z Dinotopie ale nečekejte. Vlastně ani nečekejte nějaké zajímavé dinosauří postavy. Hlavní hrdina Jarri, který ovládá dino-řeč, s nimi prohodí něco důležitého jen výjimečně a to ve chvílích, kdy je to nejvíce příhodné. Pořádná dinosauří akce je pouze na začátku a na konci komiksu, jinak jsou přerostlé ještěrky součástí pozadí.

A že je na pozadí co obdivovat. Pokud autor zrovna neznázorňuje akční scénu, tak se panely jen hemží lidmi, architekturou a přírodou. Každá stránka je plná detailů obzvláště u velkých scenérií, které působí obrovsky a autenticky. Postapokalyptická krajina je jedna velká poušť, na které se prohání migrující stáda dinosaurů občas napadané predátory. Města a poutní místa jsou přelidněné a neutěšené prostory, kde lidem schází voda. Ta je přepravována z podzemí pomocí spletité sítě dlouhých trubek a kanálů a distribuována po městě.

Barvy se drží vždycky své určité palety a příliš nesází na realističnost. Mají spíš navodit potemnělou smutnou atmosféru, která vám nastíní v jednu chvíli rozpálené písky pouště a nikdy nekončící sucho, v druhé sterilitu a sklíčenost města. Celému komiksu vévodí fialová barva, která se snad objevuje na každé stránce a kromě navození stísněné atmosféry dodává celému dílu hloubku.

Negalyod jako snůška klišé

Bohužel příběh ani postavy nenechávají příliš prostoru k nadšení. Jarri, pastýř dinosaurů, je inteligentní prosťáček, kterému katastrofa zaviněná futuristickou technikou zabije celé stádo. Proto se vydává do města, aby zjistil, kdo je za to zodpovědný a pomstil se. Jenže po vstupu do města zjišťuje, že vše je ovládáno tajemnou Sítí a nespokojení lidé se proti ní chtějí vzbouřit. Jelikož je Jarri velký borec s lasem a chce se mstít, tak je naverbován k místnímu odboji, který chce svrhnout nadvládu Sítě.

Jarri je prostě typický hrdina, který někam přijde a začne se dít spousta podivných náhod, které ho přivedou vždy na správné místo, kde vždycky vykoná, co je potřeba a dozví se, co je potřeba. K tomu navíc samozřejmě jako bonus sbalí pěknou holku. Kdyby Jarri nepůsobil dojmem mouchy snězte si mě, tak bych v něm viděla typického desperáta z Divokého západu, který přišel dělat do města bordel.

Příběh nastolí hodně otázek, ale skoro žádné nezodpoví, což mu spíš ubírá na logice než, aby mu to přidávalo na tajemnosti. Třeba dinosauři se chovají jako obyčejná užitková nebo divoká zvířata. Najednou Jarri zmíní, že rozumí jejich řeči, a nakonec s ním dinosauři začnou sami mluvit v hádankách, jako kdyby měli IQ 160. Dokonce se ani nedozvíme, co to má ten Negalyod vlastně být a přitom ani jednou během vyprávění to slovo nepadne. Konec je tak otevřený, že vlastně nic neuzavírá. Příběh je povrchní, a než se nadějete, tak najednou prostě skončí a dobrý dojem zachraňuje pouze vizuál.

Ve francouzském originále vyšel tento rok druhý díl, tak upřímně doufám, že se autor tentokrát pustí víc do hloubky a bude svůj svět více rozvíjet a nastaví mu nějaké logické hranice. Zatím jsem ale podle dostupných informací docela skeptická.