NovinkyRozhovory

Space opera Kchrat | Rozhovor s autorkou Marií Domskou

Marie Domská je jedním z úspěšných českých pisálků fantastiky. Mnohokrát uspěla v literárních soutěžích, jako třeba Cena Karla Čapka nebo Daidalos. Momentálně se zuby nehty snaží vydat svou sci-fi knihu Kchrat.

Jak bys charakterizovala svoji tvorbu?

V současné době píšu sci-fi povídky žánru space opera. Povídky jsou propojeny do většího příběhu. Titulní postavou je charismatické monstrum – mimozemšťan Kchrat. Na pozadí se odvíjí budování spolupráce mezi lidmi a šatchrany, kteří monstra jako je Kchrat vytvářejí pomocí genetického inženýrství. Jednotlivými tématy povídek jsou mezilidské vztahy, lži, důvěra, strach, nebo překonávání hranic.

Těch povídek je v současné chvíli třicet čtyři a deset z nich uspělo v literárních soutěžích. Nejlépe si vedla novela Kchrat, která získala 1. místo v Ceně Karla Čapka 2019.

Čím bys čtenáře na své psaní nalákala?

Na úžasného netvora se silným charakterem. V mých představách se Kchrat podobá legendárnímu Vetřelci (kvůli autorským právům musím tuhle vizi poupravit) a uvnitř je to chrabrý obránce vesmírných hranic.

Co do stylu si dávám záležet, aby v mých povídkách bylo napětí, nečekané zvraty a silná pointa. Popisuju příběh z pohledu jedné postavy, ale nenechávám čtenáře nahlížet jí do hlavy. Díky tomu nikdy nevíte, kdo lže nebo co skrývá. Je to jako hra na schovávanou. Čtenář musí přemýšlet a také pozorně sledovat detaily.

Co tě na psaní nejvíce baví?

Baví mě úplně všechno, ale nejvíc asi to čtení na konci, když příběh kontroluju a cítím, že každé slovo je na svém místě. Také mám obrovskou (a trochu škodolibou) radost, když se mi povede čtenáře mazaně obelstít – obrátit příběh úplně naruby tak, že to nikdo nečeká.

A proč jsi začala soutěžit?

Zřejmě proto, že na začátku jsem neměla betačtenáře. Soutěže mi poskytovaly zpětnou vazbu, jak dobré moje psaní je. A možná i pocit, že si to přečetl alespoň někdo.

Dříve jsi psala fantasy, co tě přimělo přejít na sci-fi?

Cílené to rozhodně nebylo. Vyplynulo to samo. Začínám psát, když se mi v hlavě vylíhne silná hlavní postava. O Kchratovi jsem přemýšlela asi dva roky, v psaní mě brzdily hlavně obavy, že když povídka nebude mít ta typická cizí slova a detailně vysvětlený funkční pohon vesmírné lodi, tak nebude úspěšná. Obratně se tomu vyhýbám doteď a kupodivu to zatím nikomu nechybí. Občas, zvlášť pokud popisuji mimozemskou rasu šatchranů, mám pocit, že jsem fantasy vlastně vůbec neopustila, jen jsem vyměnila kulisy středověku za vesmír.

Jaká z tvých povídek je tvá nejoblíbenější a jaká nejúspěšnější?

To je hrozně těžké říct. Když si projdu ten dlouhý seznam, u každé mě zahřeje u srdce určitá scéna, kterou si s radostí přečtu znovu. Pokud by se mi ale po každém přečtení udělal zářez, nejvíce by jich měl asi Netvor. Toho si budete moct přečíst v nejnovějším sborníku Mlok (vyjde v prosinci), protože se dostal do finále Ceny Karla Čapka. Přesné umístění zatím neznám. U betačtenářů vede Podraz. Tuto povídku najdete v listopadovém nebo prosincovém čísle časopisu XB-1. Zařadila se mezi finalisty soutěže Daidalos 2019, ale šéfredaktor si ji spolu s povídkou Nejlepší možné řešení nechává na konec letošního roku.

Hodně autorů do svých příběhů promítá sám sebe ve formě alter-ega, je to i tvůj případ?

Myslím, že ne. Alter-ego jako takové nemám. Nedávno jsem objevila citát F. S. Fitzgeralda: “Spisovatel není konkrétní osoba… je to celá tlupa lidí snažících se být jednou osobou.” To na mě sedí úplně přesně. Každou povídku píšu z pohledu jiné postavy. Když na ní pracuji, jsem jako herečka v nové roli. Jakmile dopíšu, najdu si novou masku.

Jak své příběhy propaguješ?

Propagace je moje achillova pata. Mám facebookové stránky, kam srdečně zvu všechny čtenáře. Občas tam přidávám i zákulisní perličky, ale hlavně upozorňuji na to, kde která povídka právě vyjde. Stěžejní informace dávám i na instagram pod hashtagem #Kchrat. Také se mi podařilo dvě hlavní povídky Varování a Ujasnit si hranice dostat na různé internetové stránky. Hlavní jsou v tom, že popisují začátek příběhu, je to pro čtenáře ten nejlepší způsob, jak se s Kchratem seznámit.

Jakým problémům momentálně čelíš?

Největším problémem je asi nesnesitelná tíže čekání. Rukopis jsem odeslala do nakladatelství a netrpělivě vyhlížím odpověď. Bohužel covid všechno komplikuje i v této oblasti. Dá se říct, že to zažívám už podruhé. Před lety jsem získala smlouvu na vydání fantasy knihy Návrat Terrexantence, kvůli ekonomické krizi ji ale nakonec vyřadili z edičního plánu. Takovému zklamání jsem se chtěla vyhnout vydáním na Pointě, ale několik lidí mě přesvědčilo, že kvalitní dílo si zaslouží profesionálnější péči, a tak z toho sešlo.

A co plánuješ dál?

V tuto chvíli mám připravené povídky do dalšího ročníku Ceny Karla Čapka. Sleduji uzávěrky jiných soutěží a promýšlím nové zápletky. Cílem je zviditelňovat se, dokud se mi nezadaří přesvědčit nakladatelství, že Kchrat stojí za vydání.

Během listopadu ale zřejmě zkusím výzvu NaNoWriMo – napiš román o 50 tisíci slovech za měsíc. Než jsem začala pracovat na Kchratovi, měla jsem asi tři stránky fantasy příběhu s pracovním názvem Květ draka. Možná by stálo za to vychrlit to na papír jen tak pro relax.

Chceš Marii v její tvorbě podpořit? Mrkni na oficiální Facebookové stránky Kchrat nebo si přečti některou z povídek na webu Marie.

Zobrazit více

Klára Kropáčková

Ahoj, jsem kreativní pisálek. Věnuji se krátkým příběhům, žurnalistice, copywritingu a videoherní scénáristice. Ráda píšu rozhovory, reportáže a zajímavé články z oboru. Mému života vládnou kočky. Žij blaze!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Také by vás mohlo zajímat
Close
Back to top button