Recenze Iron Danger

Iron Danger je v mnoha ohledech jiná hra. To ve skutečnosti poznáte už po pár vteřinách, kdy hlavní hrdinka , mladá Kipuna, zemře. Jenže dostane druhou šanci. Sice musí ve své hrudi nosit magický střep, ale odměnou se jí stávají magické schopnosti. To ovšem není jediné, co je na Iron Danger jiného a inovativního.

Jak totiž zjistíte o dalších pár sekund později, hra nabízí neskutečně zábavný a originální systém soubojů. Úlomek, který Kipuně zůstal v hrudi, totiž dal jí i jejím blízkým možnost manipulovat časem.

Hrátky s časem

Co to v praxi znamená? V jakémkoliv souboji máte manipulační prostor 5 vteřin, během kterých můžete vracet čas. Možná to nezní tak úžasně. Ale úžasné to je. I když to s sebou nese i jistá negativa. Najednou se před vámi otevírají úplně nové brány. Hratelnost nabývá takřka gigantických rozměrů.

Proč? Představte si to. Žádný souboj neprohrajete. Nikdy nezemřete. Tedy… zemřete mnohokrát, ale ne doopravdy, protože přece můžete vracet čas! Ano, teoreticky je možné z každého souboje vyváznout bez škrábnutí. Protože víte, kdy a jak váš oponent zaútočí. Kombat probíhá v jakési tahové variantě, ve které právě máte možnost manipulovat s časem.

I když ono to není až tak jednoduché. Vaše schopnosti, kouzla, pohyby atd., to vše samozřejmě stojí určitou časovou investici. Ta se v Iron Danger počítá na údery srdce. Pokud tak například kovář Topi, který Kipunu provází na jejich cestách, chce zaútočit svou těžkou obouruční zbraní, uběhnou 3 údery srdce. Mezitím mají samozřejmě nepřátelé spoustu času, jak Topiho zasáhnout. Nehledě na to, že každá speciální schopnost má nějaký cooldown a vy ji nemůžete využívat ihned opakovaně.

Kipuna a ti ostatní

Co z toho plyne? V soubojích se můžete dokonale takticky vyřádit. Po většinu času budete ovládat 2 charaktery a po většinu času budete bojovat proti mnohonásobné přesile. Proto je potřeba každý krok plánovat. A pokud to nevyjde, zkusit jinou cestu. Čas samozřejmě nemůžete vracet donekonečna. A jakmile něco na začátku pokazíte a budete si myslet, že to není tak zlé, budete mít na konci souboje dost co dělat, abyste z něj vyvázli živí.

V tahovém souboji probíhají pouze souboje a ovládat v něm můžete každého hrdinu zvlášť. Akci samozřejmě můžete jednomu hrdinovi naplánovat a pak ji spustit s akcí toho druhého. V reálném čase naopak ovládáte oba najednou. Je dobré na to pamatovat a využívat v boji oba bojovníky.

Každý z hrdinů má samozřejmě trochu jiný způsob hraní a je dobré tyto styly přizpůsobit boji, abyste z něj vytěžili maximum. Například hlavní hrdinka Kipuna má magickou moc, může metat firebally, zmrazovat oponenty na místě, poskytovat různé bonusy spolubojovníkům. Topi na druhou stranu disponuje zbraněmi s velkým a pomalým poškozením. Proto je například lepší se s Kipunou držet v pozadí a Topiho vyslat do první linie.

Tvůrci byli ve své hře opravdu kreativní, proto můžete k zabíjení velkých hord nepřátel často využívat i prostředí. Shodit na ně strom, vystřelit fireball na sud s olejem poblíž nich nebo jim pod nohy shodit naskládané klády dřeva.

Vady na kráse

Na začátku jsem psal, že Iron Danger je RPG. Ale ona je to spíš více, či méně koridorová bojová hra s RPG prvky. Zapomeňte na otevřený svět, na vedlejší mise, na přidávání bodů k životům, obraně a podobně. RPG prvek zde tkví v tom, že po každé misi zvolíte jednomu z hrdinů novou schopnost nebo vylepšíte nějakou původní.

Osobně musím říci, že mi to vůbec nevadí. Iron Danger totiž není až tak o sledování každého číslíčka a kombinování stromů schopností. Přednost této hry je úplně někde jinde. Naopak jí tato “RPG jednoduchost” dodává dynamiku a soustředí se na to nejdůležitější – na samotné hraní. A to mu jde opravdu skvěle.

Co už tak skvělé není, je fakt, že hru dost sráží technické nedostatky, bugy a příšerná kamera. Kamera byla počas mého hraní opravdovou noční můrou a kolikrát jsem měl problém v boji spatřit své hrdiny nebo naopak nepřátele. Tu se vám stane, že na vás vyběhnou nepřátelé odněkud z textury, kde jste neměli šanci je absolutně spatřit, tady vám hra nedovolí s nimi interagovat (označit je pro útok).

Absolutní vrchol této mizérie pak je, když vám hra prachsprostě spadne a vám nezbývá, než ji začít celou odznova, protože vám v tomto bodě crashuje neustále. Mně se to stalo asi po hodině hry, takže to nebylo tak zlé. Od té doby se modlím při každém načítání mise, aby vše fungovalo, jak má. A když jsme u těch načítání misí, je s podivem, že zde neexistuje žádná jiná možnost uložení, než je dohrání dané úrovně.

Kipuna vítězí

Končit se má ale pozitivně, což dodržím. Iron Danger má ještě jednu skvělou vlastnost, kterou si zamilujete hned po spuštění. Tou je audiovizuální stránka. Má to několik úrovní. Za prvé hra čerpá ze severské mytologie, takže se touláte po temných lesích, mýtických jezerech, mrazivých horách. Do toho bojujete s mechanickými nepřáteli v prastarých chrámech. Druhá věc je, že to naprosto skvěle vypadá i po grafické stránce.

Ale mé srdce zaplesalo až nad zvukovou stránkou hry. Během svého hraní jsem asi nezažil poutavější a věrohodnější dabing, než u Iron Danger. Navíc hudba ke hře je úžasná a dolaďuje veškeré její dění.

Ano, u Iron Danger vás bude štvát spousta neduhů. Nad mnohým přivřete oči, jiné vám bude svírat žaludek tak pevně, že si budete muset dát pauzu. Ale za hodinku se vrátíte, protože je to zkrátka a dobře skvělá hra.