Země Azuru jsou zmítány invazí Urlagů. Tři sourozenci se pokouší utéct, než je dostihne krutý osud. Jejich cesta je trnitá a nebezpečná, ale neztrácejí naději a hrdě postupují kupředu. V téhle metroidvanii se nudit nebudete, ale nebude nouze i o zběsilé hody ovladačem proti zdi. Greak vás potrápí, možná nadchne, ale neoslní. I přesto, že jsem dlouho čekal na tuhle hru, mě nakonec nenadchla tak, jak jsem čekal. Miluju Muramasu a jiné, nicméně tohle není hra, kterou bych osobně hrál vícekrát. Ale není to jen černé a bílé, Greak je vskutku výborná hra, jen asi nesedla mému standardu.
Přeskoč, přelez, ale nespadni
Greak jako hlavní a první hratelná postava je klasický hrdinný bratr usilující o záchranu drahé sestry Adary. Má meč, skáče vysoko a je mrštný. Speciální útok je zastoupen kuší, která pomáhá v situacích ohrožujících mladého Greaka na životě. Dají se jí totiž sestřelovat červené krystaly doplňující životy. A těch je opravdu málo. Aspoň do doby, než se prokoušete hrou dál. No a jelikož si kluci a holky z vývojářského studia řekli, že bude fajn, když to bude trochu hardcore, tak tu není autosave. Místo toho nám do hry vložili kamenné bloky, u kterých je potřeba ukládat hru. Proč? To netuším. Nejspíš to ani sami vývojáři netuší. Savepointy v této hře vytváří nemilý efekt v kombinaci s herní mechanikou ovládání více postav.
Více postav? Ano. V jisté části se totiž ke Greakovi přidá jeho kouzelnická sestřička Adara, která má dlouhý let a dostane se na místa kam by se Greak, popřípadě později Raydel, nedostal. Postavy jdou ovládat společně jako jedna. Ale tady nastává ten designérský oříšek. Někdy je lepší totiž putovat s jednou postavou podruhé a někdy je to dokonce nutné. Tím pádem jednu, dvě obrazovky hrajete dvakrát. A pokud některá z postav zemře, vrátíte se k poslednímu uloženému místu. Ve výsledku tedy skáčete několik obrazovek znova. A to je ten moment, kdy váš ovladač letí proti zdi a roztříští se na tisíc malých kousků.
Jdi kam tě nohy nesou
Ovládání je jednoduché a optimalizované pro ovladač. Stačí připojit jakýkoliv, co máte po ruce. Sami vývojáři na úvodní obrazovce doporučují použití ovladače fer da best ikspiriens. Já jako správný a vnímavý hráč jsem je poslechl. Ovládal jsem, ovládal, ale málo. Nepolámalo se mi kolečko, ale Greak. On je to sice šikovný malý synek, ale některé věci nerozchodí a tak jsem je musel hrát pořád dokola, dokud jsem nepřišel na to, že to hraju blbě.
Orientace v levelech není nejsilnější stránkou hry. Takže jsem se párkrát ztratil. Zvlášť v momentech, kdy jsem měl vstupovat do nové lokace a hra mi nabídla pouhou mapu celého světa bez možnosti si prohlédnout mapy jednotlivých lokací. Asi chápu ten záměr, ale vzhledem k tomu, že frustrace bylo dost už při ovládání více postav, bych čekal o něco přívětivější mapy.
Bojuj a neupadni
Boj je svižný a plný skoků. Úhyby a využití všech postav jsou v pozdější fázi hry nutností. Právě u bojů jsem měl podobné zážitky, jako při hraní Muramasy. Lítám sem a tam uhýbám a skáču. Prostě to švihá. Škoda, že těch bojů nebylo víc. Nicméně vyváženost mezi vyprávěním příběhu a bojem je dobrá. Hádanek je požehnaně, ale žádná mi nedělala větší problémy. Normálně bych to kvitoval, ale tady mě mnohem víc frustrovalo to časté opakování. Mnohem raději bych řešil desítky minut hádanku, než procházet obrazovku po desáté.
Nutno říci, že grafika je opravdu oslnivá a design postav je velmi chytrý. Malé postavičky Greaka, Adary a Raydela bez úst a nosíku si vás získají. V momentech, kdy se sourozenci setkají a obejmou, ucítíte hřejivé teplo sourozenecké lásky. Postavy jsou opravdu pěkně vyvedené a Urlagové taktéž. Animace jsou plynulé a celkově působí uceleným dojmem. Pozadí působí možná ještě o něco lépe než samotné postavy, ale tuším, že to byl designový záměr, aby bylo jasné, kde hratelná postava na obrazovce je. Neztrácíte pak kontrolu nad tím, kam je potřeba doskočit, protože fokus je směřován přesně tam, kam potřebujete.
Greak vás přenese do místy temného lesa, kam vyrážíte z malebné vesnice, která se drží před nájezdy Urlagů. Zachránit se není nijak snadné, ale nezabere to víc než pět hodin. Hudba vás omámí svými tóny a někdy přestane hrát úplně, dokud nevstoupíte do nové lokace. Nevím, jestli to byl záměr, ale výsledek je skvělý. Koneckonců – hru jsem dohrál dokonce a i když si ji možná už nikdy nezahraju znovu, nelituju času, který jsem u ní strávil.
Verdikt
Hratelnost - 70%
Grafika - 90%
Příběh/design - 80%
Zvuk - 90%
83%
Naše Skóre
Greak memories of azur je nepřiznaná metroidvania s lineárním příběhem, který vás chytí za cokoliv si budete přát. Třeba ucho. Nicméně i přesto, že má své chyby a zápory, jedná se o parádní kousek, který můžu jen doporučit.
