Zvrácená je děsivá manga, po které vám ztuhne krev v žilách

Když se řekne manga, tak většinu lidí napadnou šóneny typu Naruto, Bleach a další. Ale existují i další žánry. A dnes bych vám rád představil hororovou mangu s názvem Zvrácená. O scénář i kresbu se postaral jediný člověk a to Haruto Ryo. Příběh u nás vyšel letos v květnu a já jsem moc rád, že se mi dostal do rukou. Miluju horory. Ale dost tlachání a pojďme na to.

Je to jen městská legenda. Nebo ne?

Traduje se legenda, že můžete mezi odpadky potkat mladou dívku ve špinavých šatech lolitky. Jakmile kolem ní projdete, tak vám položí otázku. „Máš mladší sestřičku?“ Za žádnou cenu ji nesmíte odpovědět, jinak zemřete zvrácenou a krutou smrtí. Ale hrdina našeho příběhu Kazuki Itóo jí bohužel ke své vlastní smůle odpoví.

Lolitka se na něho upne a začne se mu vnucovat do života. Ze začátku jen tak lehce, ale časem už se kolem Kazukiho začnou dít podivné věci. Nejdříve pocit, že ho někdo sleduje, poté nalezne i důkazy, že v pokoji nebyl sám a později už se k němu lolitka natvrdo vnutí. Ale Kazuki už jednu mladší sestřičku má. Jak to bude snášet nová sestřička a co na to vlastně Kazuki? A co když se i rozhodne, že je potřeba se nové sestřičky zbavit? Víte jak se to říká, že to se lépe řekne, než udělá? Tak tady to platí dvojnásob. Lolitce se to nebude líbit a sáhne proto například po bouracím kladivu, motorovce nebo i třeba žehličce. Je na čase se zbavit konkurence a brášku naučit, že má mít svoji novou sestřičku rád.

Hororová manga Zvrácená si zaslouží víc než jen komiks

Opravdu nevím, jak mám začít. Tohle se ani popsat nedá. Knihu Zvrácená jsem dostal do ruky s menší poznámkou, že to je spíš čtení pro slečny. Ale když jsem ji dal přečíst své ženě, tak mi ji vrátila zpátky asi v půlce knihy, že tohle nedá. Tolik ke čtení pro slečny.

Já Zvrácenou přelouskal na jeden zátah a přiznám se, že jsem kvůli čtení zapomněl jít na trénink. Příběh mě doslova pohltil a já chtěl, ať nikdy nekončí. Rád bych tento příběh viděl zfilmovaný i kdyby šlo jen o jeden díl, který by trval 20 minut. Bylo by to naprosto super.

Trochu jsem bojoval se skutečností, že manga se vlastně čte kompletně obráceně, ale za pár minut jsem to měl už v ruce a jelo to samo. Příběh začíná pomalinku a postupem času nabírá pěkně na obrátkách. Je moc fajn, že autor se drží hlavní linky celou dobu a neuhýbá od vyprávění v podobě vzpomínek nebo zbytečností, které se k příběhu moc nevážou. To je rozhodně velké plus. Proto bych rád viděl nějaké pokračování, protože příběh skončil celkem otevřeně. Nemohu vám říct proč. Sám nesnáším spoilery.

Zpracování i scénář na jedničku

Grafické zpracování je jednoduché a krásně přehledné. Detailní zpracování lolitky může někoho skutečně děsit. Její pohled je jako živý. Hororové výjevy najdete skoro na každé stránce a autor se neštítil ani pořádných extrémů. Najdeme tu zlámané kosti, spoustu krve i vyvržené vnitřnosti.

Námět je velice jednoduchý, ale dotažený až do konce a to z něj právě dělá něco famózního. V jednoduchosti je síla. Ale ačkoliv autorovi tleskám, zároveň si říkám, že musel být asi trochu šílený. Tohle normální člověk nemohl jen tak vymyslet. U několika částí jsem žasl, že ho něco takového mohlo vůbec napadnout. Četl jsem spoustu hororových knih, viděl i dost filmů a přestože jsem si myslel, že už jsem viděl ledacos, z některých výjevů mi pořád běhal mráz po zádech.

Bonus dvou krátkých povídek

Kromě celého příběhu Zvrácená v knize najdeme ještě dvě kratší povídky. Jedna je o starém domě, kde se vytvářely loutky. Pověst praví, že když se v něm milenci podepíšou na zeď, tak spolu zůstanou navěky šťastní. Ale věčnost má mnoho podob a co když věčnost znamená proměnit se také na loutku? Příběh opět skrývá něco víc a i něco dost morbidního. Povídka se nese ve stejném duchu jako hlavní příběh. Graficky i příběhově krásně zpracováno a i když je to jen na pár stránek, tak příběh je obsáhlý, přehledný a lehce pochopitelný.

U druhé krátké povídky se seznámíme s autorem komiksů, který není zrovna moc úspěšný. Naštěstí pro něj si ho najde redaktorka časopisu a má zájem o jeho kresby. Ale ze slečny se vyklube docela pedant a psychopat.

Obě povídky bych si rád přečetl v delším provedení. Snad budu mít někdy štěstí a dostanou se mi do ruky další díla z rukou tohoto autora. Je sice trochu morbidní, ale svým způsobem i génius.

Za tuto knihu bych chtěl moc poděkovat nakladatelství CREW. Jsem rád, že jsem mohl napsat recenzi zrovna na toto dílo, protože jsem se díky němu dostal zase k novým morbiditám a také posílám velké díky autorovi a přeju mu hodně zdaru v pokračování dalších povídek.