Máme skoro konec května a původní vydání The Last of Us Part II nám pomalu klepe na dveře. A když už si tedy nemůžeme užít pokračování příběhu Ellie a Joela, proč tedy nevyužít tento čas navíc a nepřipomenout si první díl, který i po dlouhých letech v pohodě dokáže konkurovat dnešním AAA titulům.
Máme rok 2020 a i přesto většina z nás stále vzpomíná na tuhle pecku, kterou studio Naugty Dog vydalo už před sedmi lety. Příběh Joela a Ellie se nám všem zapsal do paměti a především do srdce, jelikož takhle dojemný a zároveň akční příběh jen tak nenajdete.
Příběh na který jen tak nezapomenete
To co se studiu Naughty Dog povedlo vytvořit, by se dalo brát jakožto ukázkový příklad správně napsaného scénáře. Ať už se totiž podíváte na jakoukoliv hlavní či vedlejší postavu, nenašli byste žádnou která by se chovala nějak nelogicky. Všichni mají své opodstatněné důvody ke svým činům, přes Henryho páchajícího sebevraždu poté co zastřelí svého nakaženého bratra, až po Joela zachraňujícího Ellie před možná bezvýznamnou smrtí.
Tím se nám otvírá další kapitola, kterou jest vztah Joela s Ellie. Ten se nám buduje po celou dobu průchodu hrou a je to doopravdy nepopsatelný zážitek. Ono totiž dostat se z bodu kdy je pro Joela Ellie pouhým „nákladem“, který musí doručit k Fireflies, až do bodu kdy je pro něj Ellie jako vlastní dcera, je perfektní ukázkou prvotřídního designu postav. Veškerá chemie, která mezi nimi probíhá, je mistrovsky udělaná a vývoj jejich vztahu je ještě k tomu doprovázen skvělým storytellingem. Stačí s nimi strávit jen chvilku a začnete je mít rádi jako vlastní babičku.
Křížem krážem po USA
Příběh ale není to jediné v čem The Last of Us exceluje, jelikož další na seznamu je celková vizualizace. Ta v ničem nezaostává a drží si své kvality. Pokud se budeme bavit o remasteru hry tak si můžeme jednoznačně říci, že mačká z PlayStationu 4 úplné maximum. Ať už se budete pohybovat po karanténní zóně v Bostonu, po rozpadlém městě plném zeleně, či snad budete s Ellie prozkoumávat sněhem zapadané hory Východního Colorada, neunikne vám jakou práci si dali vývojáři s level designem. Nádherné scenérie, ze kterých se na vás dere postapokalyptická atmosféra, která je ještě k tomu dokreslena vynikajícím soundtrackem. Dejte tohle vše dohromady a nemůže vám vzniknout nic jiného než skvělý audiovizuál.
Proč nemůžu skákat?
Každý kdo tuhle hru už někdy hrál ví že The Last of Us má spoustu silných charakterů, originální příběh a skvělý audiovizuál, avšak nic není dokonalé a ani The Last of Us není vyjímkou, jelikož přichází na řadu gameplay. Ten sám o sobě není nijak špatný, do rukou se nám dostane spousta zajímavých zbraní od luku až po upilovanou brokovnici, můžeme své nepřátele usmažit na prach díky molotovům nebo se jich opatrně zbavit ze stealthu.
To samo o sobě není špatné, avšak problém přichází při střílení. Jedná se totiž o zombie hru, no a naši infikovaní kamarádi se samozřejmě nejlépe zabijí ránou do hlavy, což může být na gamepedu občas pěkný oříšek. Tudíž pokud se rozhodnete dát si hru na těžší obtížnost počítejte s tím, že se v některých částech doopravdy zapotíte, jelikož stealth není pokaždé k dispozici.
U The Last of Us možná občas budete zápasit s ovládáním, avšak odměna v podobě příběhu a skvěle vypadajícím prostředí vám bude dostatečnou odměnou a těch 15 hodin hraní vám uteče tak rychle, že si budete přát abyste mohli pokračovat. No a to se vám již brzy splní, jelikož už 19. června nás čeká pokračování. Takže si zahrajte první díl co nejdříve, abyste si Part II mohli vychutnat už v den vydání.
Verdikt
Grafika - 85%
Zvuk - 90%
Příběh - 100%
Hratelnost - 70%
86%
Naše skóre
Celkově je The Last of Us jednou z těch mála her, kterou by si každý měl alespoň jednou v životě zahrát. Dostane se k vám perfektní příběh se skvěle propracovanými charaktery a pokud se dokážete dostat přes menší boj s ovládáním, získáte zážitek, na který jen tak nezapomenete.
