Není to tak dlouho (jen pár let), co se Bethesda chvástala, že pro nás nechystá nic než singleplayerové tituly. A to v době rozvoje online stříleček, survival simulátorů a her vedených jako “služby” hráčům. Prostor pro singleplayerové hráče sice nikdy nebyl v reálném ohrožení, ale téhle oddanosti vývojářů a jejich slibů jsme si cenili.
Teda do jisté doby. Je rok 2019 a Bethesda nám přinesla katastrofu v podání multiplayerového Fallout 76, RAGE 2 které mělo znamenat obrovský boom, ale neslyšeli jsme o něm od…. od kdy vlastně? A teď, teď tu máme Wolfenstein: Youngblood – kooperativní střílečku?
Ano, ano Wolfenstein: Youngblood se dá hrát i jako singleplayer… ale nemohli jsme si to odpustit a nepoukázat na to, jak se to liší od předchozího dílu (Wolfenstein II: The New Colossus) a slibů Bethesdy…
Wolfenstein: Youngblood má mikrotransakce, skiny, denní i týdenní úkoly na grind různých upgradů a materiálů, ale i další nechutnosti jako opakovatelné mise. Že to nestačí? Přidejte “emotes”, které vám dávají buffy, health, armour a ammo boostery a bude vám zle.
Každý tento aspekt sám o sobě by možná nebyl ani takovým problémem, ale když si to vše dáte do kupy, je z Wolfenstein: Youngblood prakticky online grindovačka. Tedy přesně to, čemu se Bethesda chtěla dříve vyhnout.
Nebudeme ale jen dštít síru. Pokud jste hráli Wolfenstein: The New Order, budete se v určitém směru cítit jako doma. Rychlá a zábavná řezničina je totiž zpátky a likvidace jednoho Nácka za druhým je něco, co vás rozhodně nepřestane bavit. MachineGames navíc přidali do hry nový taktický prvek známý jako systém brnění.
To znamená, že různé zbraně způsobují rozdílné poškození, podle toho jaký typ brnění, na sobě mají vaši nepřátele. Prakticky vás to tak donutí střídat zbraně a více přemýšlet nad tím, jak daného protivníka odstranit. Jasně brokovnice bude vždy to nejlepší na krátké vzdálenosti a uzavřené prostory, ale pokud bude mít protivník brnění odolné vůči brokům měli byste urychleně přehodit třeba i na pistole.
Názory na tuto novinku se u nás v redakci tak trošku liší a nedokázali jsme se shodnout, jestli to ničí “realismus” hry nebo ne. To, co ale hratelnost značně ovlivňuje, jsou vaše úrovně. Ano čtete správně – úrovně. Další nový prvek představený v Youngblood. Že máte RPG prvky a možnost výběru schopností ve hrách rádi? Inu my taky, ale ne když mají vliv na poškození, které způsobujete nepřátelům. Tahle technologie totiž více zapadá do online her než do singleplayerové akce (vyšší lvl = vyšší poškození).
Já osobně chtěl hrát Wolfensteina kvůli skvělému příběhu a úžasné akci. Ne proto abych grindil levely na vedlejších misích a mohl tak pokračovat v příběhu. Jenže všechny prvky hry vás právě v tomhle stylu hraní podporují. Dělejte vedlejší mise, získejte (nakupte) boostery a staňte se silnějšími, než kdy dřív…
Někdo může oponovat, že tu musí být ještě něco pozitivního, třeba příběh… jenže pravdou je, že i ten je odstrčen na vedlejší kolej. Hlavních misí je totiž méně než se zdá a hlavní prim hrají mise vedlejší. Těch si naberete u NPC skrytých v Pařížských katakombách hned několik a můžete si tak užívat jejich různorodost. Ne kecáme, jsou prakticky všechny stejné. Dones, odnes, zabij toho a toho, prozkoumej tohle a vrať se – aneb rychle získej XP ať dosáhneš na další level a posuneš se dál.
Teprve pak se můžete zaměřit na svůj hlavní cíl, zabít tři náckovské generály, abyste se dostali do laboratoře X – ale abyste to mohli udělat, musíte dosáhnout určité úrovně. Takže příběh stojí za prd, systém vedlejších misí stojí za prd, novinka týkající se brnění je sporná, systém úrovní taky a tak je otázkou, co vás u hry udrží?
Pokud něco, tak rozhodně souboje, které jsme již dříve zmínili. Na hře totiž spolupracovali i lidé stojící za sérií Dishonored a PREY a do hry tak přinesli skvělý level design. Ten vás doslova podporuje v tom ať vymýšlíte x způsobů jak zabít své nepřátele v kombinaci s vašimi schopnostmi a není lepší pocit než vyskočit do výšky a při dopadu rozmáznout několik nepřátel. Přidejte k tomu x způsobů jak projít určitou zónou, dostat se za zavřené dveře a máte tu něco, co vás neskutečně baví. Tohle je prostě přesně to, co vás u hry i přes vše zlé udrží.
Wolfenstein: Youngblood byl prostě vytvořen jako kooperativní střílečka a dokazuje to i fakt, že když si koupíte Deluxe edici, může s vámi váš kamarád hrát i přesto, že hru nevlastní. Je to krok správným směrem pro cooperační hry? Určitě, ale Wolfenstein to pro mě není.
Hru pro účely recenze dodal distributor Cenega Czech, kterým touto cestou děkujeme. Pokud vás hra zaujala neváhejte a podpořte je!
Verdikt
Grafika - 80%
Zvuk - 80%
Příběh - 50%
Multiplayer - 90%
Hratelnost - 70%
74%
Naše skóre
Wolfenstein: YoungBlood se rozhodl vydat jinou cestou než jeho předchůdci a je to znát. Nejen na hratelnosti, ale i na celkovém podání. Pokud jste fanoušky předchozích dílů, tenhle klidně vynechte. Pokud máte rádi skvělé coop hry, tak si Wolfika nenechte ujít.
